Článek
Čtyři roky. Přibližně tolik času dělí chvíli, kdy Chas Chandler v roce 1966 přesvědčil neznámého amerického kytaristu z Greenwich Village, aby odletěl do Londýna, od 18. září 1970, kdy Jimi Hendrix v Londýně zemřel ve věku 27 let.
Mezitím stihl něco, co u jiných interpretů vyplní několik dekád: založit Jimi Hendrix Experience, prorazit v Británii, vrátit se do USA jako senzace Monterey, proměnit práci se zpětnou vazbou a studiovými efekty v součást hudebního jazyka, uzavřít Woodstock a otevřít vlastní nahrávací studio.
Nejdůležitější pointa výročí: Hendrixův příběh není silný proto, že zemřel ve 27. Je silný proto, kolik hudebního vývoje se vešlo mezi podzim 1966 a září 1970.
1966: z klubů Greenwich Village rovnou do Londýna
Oficiální biografie Experience Hendrix popisuje, že Hendrix v roce 1966 hrál po menších klubech v Greenwich Village pod jménem Jimmy James. Právě tam ho během vystoupení v Cafe Wha? zaujal Chas Chandler, bývalý baskytarista The Animals.
Chandler se v září vrátil s nabídkou: Londýn, nová kapela a nový začátek. Hendrix odletěl do Británie a společně s bubeníkem Mitchem Mitchellem a baskytaristou Noelem Reddingem vznikla Jimi Hendrix Experience.
První singl „Hey Joe“ se na britském trhu dostal do první desítky a z Hendrixe se během několika měsíců stal člověk, na kterého chodili do londýnských klubů koukat i další slavní kytaristé.
1967: Monterey změnilo americkou kariéru přes noc
Británie ho znala dřív než domácí Amerika. Zlom přišel 18. června 1967 na Monterey International Pop Festivalu. Oficiální Hendrixův archiv připomíná, že vystoupení The Experience bylo prvním velkým americkým představením kapely po londýnském průlomu.
Hendrixův set spojoval virtuozitu, blues, hluk, kontrolovanou zpětnou vazbu a výraznou pódiovou show. Jeho závěrečné „Wild Thing“ se zapálenou kytarou se stalo jedním z nejznámějších obrazů rockové historie, ale byla by škoda zredukovat Monterey jen na oheň.
Podstatnější bylo, že americké publikum najednou slyšelo způsob hry, který nebyl postaven jen na rychlosti nebo hlasitosti. Kytara u Hendrixe fungovala jako zdroj melodie, hluku, rytmu i barev současně.
Co vlastně na elektrické kytaře změnil
Rock & Roll Hall of Fame shrnuje Hendrixův vliv přesněji než většina mýtů kolem jeho života: rozšířil bluesový základ o práci se zpětnou vazbou, dlouhou improvizaci a mimořádně plynulou techniku.
Důležitá byla i práce ve studiu. The Experience používali efekty jako panorámování, obrácené pásky nebo fázování tak, aby studio nebylo jen místem, kde se zaznamená koncertní výkon, ale dalším hudebním nástrojem.
To je jeden z důvodů, proč Hendrix ovlivnil tolik rozdílných směrů. Rock Hall zmiňuje pozdější dopad na funk, glam i metal. Jeho stopa proto není jen ve světě „kytarových hrdinů“, ale i ve způsobu, jak rock začal přemýšlet o zvuku.
Tři alba a necelé dva roky studiového sprintu
Když se dnes Hendrixova kariéra rozprostře do seznamu skladeb, snadno se zapomene, jak rychle hlavní katalog vznikal. Jimi Hendrix Experience vydali v letech 1967 a 1968 tři zásadní studiové desky: Are You Experienced, Axis: Bold as Love a Electric Ladyland.
Na nich jsou „Purple Haze“, „The Wind Cries Mary“, „Little Wing“, „Voodoo Child (Slight Return)“ i Hendrixova verze Dylanovy „All Along the Watchtower“. Nešlo tedy o jediný velký hit nebo jeden legendární koncert, ale o velmi rychlé skládání vlastního hudebního jazyka.
1969: Woodstock a hymna, která zněla úplně jinak
Woodstock se konal v srpnu 1969, ale Hendrix nastoupil až v pondělí 18. srpna ráno jako závěrečný interpret festivalu. Oficiální archiv uvádí rozšířenou sestavu Gypsy Sun and Rainbows a dlouhý set zakončený mimo jiné skladbami „The Star-Spangled Banner“, „Purple Haze“ a „Hey Joe“.
Právě jeho instrumentální zpracování americké hymny se stalo jedním ze symbolů Woodstocku. Zvuk kytary připomínal sirény, výbuchy a rozpad melodie, ale Hendrix sám nevytvářel jednoduché heslo, které by šlo jednou větou přeložit do politického programu. Hudebně šlo především o ukázku toho, že i všeobecně známou melodii lze přes elektrickou kytaru rozebrat a znovu složit.
1970: vlastní studio místo dalšího kompromisu
Dalším krokem nebyla větší aparatura na turné, ale vlastní studio. Hendrix chtěl místo, kde by nemusel neustále sledovat drahé hodinové sazby a mohl dlouhodobě experimentovat.
V novém Electric Lady Studios v Greenwich Village začal nahrávat už 15. června 1970. Oficiální otevření studia proběhlo 26. srpna 1970. Hendrix byl na oslavě osobně.
Následující den odletěl z New Yorku do Londýna a pokračoval na evropském turné. Do studia, které si nechal vybudovat podle vlastní hudební představy, už se nevrátil.
Časová osa 1966-1970: co stihl za necelé čtyři roky
• září 1966: Chas Chandler přivádí Hendrixe do Londýna; vzniká Jimi Hendrix Experience.
• prosinec 1966 / začátek 1967: „Hey Joe“ proráží v Británii a kapela rychle získává pověst mimořádného koncertního tria.
• květen 1967: V Británii vychází debut Are You Experienced.
• 18. června 1967: Monterey Pop: zásadní americký průlom.
• 1967-1968: Tři studiová alba Experience během mimořádně krátkého období.
• 18. srpna 1969: Hendrix uzavírá Woodstock a hraje svou slavnou verzi americké hymny.
• 31. prosince 1969 - 1. ledna 1970: Band of Gypsys hrají čtyři koncerty ve Fillmore East.
• 15. června 1970: První nahrávací session v novém Electric Lady Studios.
• 26. srpna 1970: Oficiální otevření Electric Lady Studios.
• 18. září 1970: Hendrix umírá v Londýně ve věku 27 let.
Smrt je součást příběhu, ale neměla by ho spolknout
Hendrix zemřel 18. září 1970 v Londýně. Rock & Roll Hall of Fame uvádí, že koroner nezjistil důkaz sebevraždy ani cizího zavinění a zaznamenal otevřený verdikt; příčinou smrti byla aspirace zvratků při intoxikaci barbituráty.
Pro výroční text je ale důležitější nepodlehnout tomu, co se s podobnými příběhy často stává: smrt začne být zajímavější než práce, která jí předcházela. U Hendrixe je ten nepoměr obzvlášť absurdní, protože jeho profesionální vrchol byl neobyčejně krátký a přitom mimořádně hustý.
„Klub 27“ je dobrý popkulturní příběh, ne statistický zákon
Hendrix bývá automaticky řazen do takzvaného Klubu 27 spolu s Janis Joplin, Jimem Morrisonem, Brianem Jonesem, Kurtem Cobainem a dalšími. Je to známá kulturní zkratka, ale není dobré z ní dělat téměř mystické pravidlo.
Studie publikovaná v BMJ v roce 2011 testovala, zda mají slavní hudebníci skutečně zvýšené riziko úmrtí právě ve 27 letech. Na vzorku 1 046 hudebníků žádný zvláštní vrchol ve věku 27 let nenašla. Vyšší riziko se týkalo slavných hudebníků obecně v jejich dvacátých a třicátých letech, ne specificky jednoho věku.
Counter-check proti mýtu: Hendrix skutečně zemřel ve 27. To ale neznamená, že věk 27 představuje pro slavné hudebníky prokazatelně zvláštní hranici.
Co po něm zůstalo víc než půl století
Hendrixův vliv se špatně měří počtem napodobitelů, protože mnohem víc pronikl do samotného slovníku elektrické kytary. Zpětná vazba přestala být jen problém zesilovače, efektový pedál nebyl jen ozdoba a studio nebylo jen technická místnost.
Rock Hall připomíná, že jeho práce ovlivnila funk, glam i metal. Stejně důležité je ale to, že ukázal, jak lze propojit bluesový základ s psychedelií, improvizací a studiovým experimentem, aniž by z kytary zmizela melodie.
56 let poté je největší číslo pořád čtyři
Od Hendrixovy smrti uplynulo 56 let. Samotné výročí ale nejlépe vystihuje jiné číslo: necelé čtyři roky.
Za tu dobu se z klubového kytaristy stal globální interpret, natočil hlavní část svého katalogu, zahrál Monterey a Woodstock a otevřel Electric Lady. Jeho život skončil příliš brzy; hudební stopa ale nevypadá jako nedokončený náčrt. Spíš jako neuvěřitelně koncentrovaná kapitola, ze které rock čerpá dodnes.
Anketa pro čtenáře: Který moment Hendrixovy kariéry je pro vás nejsilnější? Monterey / Woodstock / Studiová alba / Band of Gypsys / Electric Lady.
Doporučená titulní fotografie z Pexels
Kvůli autorským právům je bezpečnější nepoužívat neověřenou archivní fotografii Hendrixe. Pro titulní vizuál se hodí detail elektrické kytary při živém vystoupení, jasně označený jako ilustrační snímek.
Foto: Jimmy Maffio / Pexels - Close-Up Shot of a Person Playing an Electric Guitar
Zdroje a ověření
