Článek
I. Bistro République hledá člověka, který nepůjde domů
Naše restaurace U Hořící bagety má nový problém. Zdražené menu hosté odmítají, číšník zakopává o slzný plyn a z ulice se vrací personál s očima jako po krájení cibule pro celý departement. V minulém díle si část návštěvníků stěžovala na ceny, jiná část zapálila jídelnu a vedení podávalo reformní polévku. Teď už neřešíme, co dát na talíř. Teď řešíme, kdo tu má ještě držet hasicí přístroj.
Do personálního oddělení vstupuje ministr vnitra Laurent Nuñez. Pokládá na stůl papír. „Pane prezidente, rád bych skončil.“ Emmanuel Macron se podívá na rezignaci, pak na údaj o násilnostech, potom na planoucí televizní přenos. A odpoví, jak by odpověděl každý restauratér, kterému právě hoří digestoř: „Teď? Právě teď? Vy jste si vybral zajímavý termín dovolené.“
Tohle už není jen satirická představivost: Nuñez po rozsáhlých sobotních nepokojích skutečně nabídnul demisi. Macron ji 19. října odmítl. Elysejský palác vysvětlil, že nyní musí zůstat zachováno nepřerušené velení bezpečnostních složek. Francouzský ministr se tak ocitl v situaci, která v pracovním kalendáři dostává vlastní kategorii: „Děkujeme za projevený zájem o odchod. Bohužel pro vás nemáme volnou kapacitu.“
„Vaše rezignace nebyla přijata. Směna pokračuje.“
II. Kuchyně v plamenech, tabulka docházky v pořádku
Sobotní demonstrace proti drahotě a problémům veřejných služeb byly obrovské. Stovky tisíc lidí vyšly do ulic. Velká část pokojně. Jinde však následovalo rabování, ničení majetku a násilné střety. Politický i policejní aparát čelí těžkým otázkám: jak zabránit násilí, jak chránit poklidný protest a proč předvídání eskalace nefungovalo lépe. Macron sám mluvil o nedostatcích v předvídání a zpravodajském zajištění.
V Bistro République teď personální oddělení předává ministru formulář výkonového hodnocení. Kolonka „zvládání krizí“ je propálená od svíčky. Kolonka „preventivní opatření“ stále čeká na pero. A pod tabulkou je nový ukazatel spokojenosti: jestli zákazník při placení odchází dveřmi, nebo nouzovým východem.
Představme si poradní schůzi. „Máme problém s předvídáním chaosu.“ „Navrhuji vytvořit komisi pro předvídání problémů.“ „A kdo ji povede?“ „Pán, který dnes chtěl rezignovat.“ „Výborně, konečně kontinuita.“ Zní to přehnaně? Dialog je vymyšlený. Nechutně povědomý pocit z velkých krizových tabulek ovšem vymyšlený být nemusí.
„Vaše rezignace nebyla přijata. Směna pokračuje.“
III. Nepřijatá výpověď není automaticky francouzský vtip
A tady je potřeba odložit na chvíli talíře. Macronovo rozhodnutí má racionální argument: když země čelí rozsáhlým nepokojům, náhlé uvolnění vedení vnitřní bezpečnosti může znamenat další nejistotu. Ministerská demise navíc není pracovní výpověď. U prezidenta se nerozhoduje podle kolonky „výpovědní doba dva měsíce“. Jde o politické rozhodnutí a odpovědnost.
Vtip je jinde. V tom, jak moc připomíná moderní manažerskou kulturu, když člověk nabídne vyvození odpovědnosti a vedení mu odpoví, že největší odpovědností je zůstat na stejné židli. Jedni v tom uvidí státnickou stabilitu. Druzí gesto, které z krize dělá pokračování stávajícího provozu, jen s novým zápisem z porady. Ani jedno samo o sobě neříká, zda budou bezpečnostní složky v dalších dnech fungovat lépe. To se musí teprve ukázat.
V bistru mezitím dorazí zákazník. „Mohl bych dostat něco levnějšího?“ „Samozřejmě. Dnes máme na výběr ze dvou polívek: kontinuita a zachování velení.“ „A jsou alespoň teplé?“ „Velmi. Právě nám hoří kuchyně.“
„Vaše rezignace nebyla přijata. Směna pokračuje.“
IV. Slzný plyn zdarma, personální bonus žádný
V minulém dílu jsme objednávali drahou bagetu a jako bonus nám byla nabídnuta dávka slzného plynu. Bohužel reklamní akce pokračuje. Zatímco se policie snaží znovu dostat pod kontrolu ulice a některá města zavádějí časově omezená bezpečnostní opatření, politický provoz hledá způsob, jak přesvědčit veřejnost, že má v ruce volant a ne jen účtenku.
Na tomto místě se hodí jasně rozlišit tři věci. Stěžovat si na drahotu a stav škol je legitimní. Napadnout policistu, vyrabovat obchod nebo zapálit radnici legitimní není. Kritizovat konkrétní policejní zásah, jeho proporcionalitu či chyby v přípravě zase legitimní být může — a nesmí automaticky znamenat souhlas s vandaly. Politika, která všechno smíchá v jeden guláš, pak může zákazníkovi účtovat i jídlo, které si neobjednal.
Kuchtík přináší novou položku. „Dnešní menu: krizový guláš s nepřijatou demisí. Příloha: přísnější opatření. Dezert: příslib změny.“ „A účet?“ ptá se host. „Ten zaplatí občané, samozřejmě.“
„Vaše rezignace nebyla přijata. Směna pokračuje.“
V. Macron přidal ministru úkol, ne volno
Elysejský palác zároveň oznámil, že prezident ministra vyzval k rychlému zavedení nových postupů proti násilným výtržníkům. To není pouhé přikývnutí ke stavu věcí; je to politické zadání, které má být měřitelné až podle výsledků. Zda se podaří lépe chránit demonstranty, obchody, obyvatele i samotné zasahující, ukážou další dny.
V našem bistru to ovšem zní jako pracovní pohovor provozovaný opačným směrem. „Máte nějakou otázku?“ „Ano, můžu skončit?“ „Výborná iniciativa. Za odměnu vám přidáme další pracovní cíle.“ „A možnost dát výpověď?“ „To závisí na bezpečnostní situaci.“ „A kdy bude normální?“ „Pokud to víte, okamžitě jste povýšen.“
Na ministerských funkcích je nejbizarnější, že o ně lidé vedou zuřivé politické boje, aby pak v nejhorší možný okamžik zjistili, jak těžké je z nich odejít důstojně. Funkce je pozvánka na banket jen do chvíle, kdy se banket změní v havarijní evakuaci a někdo vás jmenuje vedoucím východu.
„Vaše rezignace nebyla přijata. Směna pokračuje.“
VI. Východ z restaurace vede přes účet za odpovědnost
Bistro République nakonec zhasne část světel. Ne proto, že by nastal klid, ale aby bylo vidět, co skutečně zůstalo na stole: otázky po sociální nespokojenosti, odpovědnosti za násilí, přípravě policie a schopnosti státu reagovat jinak než nouzovou tiskovou konferencí.
Ministr tu v naší fikci stále stojí s nepřijatou rezignací v ruce. Macron se snaží zachovat velení. Zákazníci chtějí bezpečí i normální ceny. Pokojní demonstranti nechtějí být zaměňováni s rabujícími. A vandalové? Ti už dávno odešli zadním vchodem a nechali účet na těch, kteří svou čtvrť nijak neničili.
Může být odmítnutí demise správné? Ano. Může současně působit jako groteska s personálním oddělením, kde se jen přelepuje rozpis služeb? Také ano. Rozhodující nebude, kolikrát politik na mikrofon zopakuje slovo „odpovědnost“. Rozhodující bude, zda se příště nebudou opakovat stejné chyby.
Na poslední účtence proto nestojí „slzný plyn zdarma“. Stojí tam „K zaplacení: výsledky“. Host se zarazí: „A co když je nepřinesete?“ Číšník pokrčí rameny: „Vaše stížnost byla přijata. Směna pokračuje.“
„Vaše rezignace nebyla přijata. Směna pokračuje.“
Zdroje k faktickým tvrzením
Tento text je názorem a satirou; ověřené zpravodajské podklady jsou uvedeny zde.
