Článek
ČÍSLA V KOSTCE: ČSÚ uvádí za červenec průměrnou cenu másla 117,54 Kč za kilogram, tedy přibližně 29,40 Kč za čtvrtkilovou kostku. Meziměsíčně máslo zlevnilo o 12,2 % a meziročně o 41,2 %. Polotučné trvanlivé mléko bylo nejlevnější v historii sledování.
Ještě nedávno dokázala cena kostky másla rozproudit debatu o drahotě spolehlivěji než kdejaká statistika. Teď se situace obrátila. Podle červencových údajů Českého statistického úřadu stál kilogram másla v průměru 117,54 koruny. Po přepočtu na běžné balení 250 gramů je to zhruba 29,40 koruny a nejnižší hodnota od června 2010.
Zlevnění není omezené na jeden výrobek. V červenci proti červnu klesly ceny vajec o 11,3 procenta, polotučného trvanlivého mléka o devět procent a vepřového masa o 3,9 procenta. Litr sledovaného mléka vyšel v průměru na 10,39 koruny, nejméně v historii této položky. Potraviny tak dál tlumily celkovou inflaci, přestože spotřebitelské ceny jako celek meziročně vzrostly o 1,7 procenta.
Sleva není charita. Je to placená pozvánka do obchodu
Za mimořádně levným mlékem, máslem nebo vejci nestojí jen příznivější situace na trhu. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza v sobotu pro ČTK uvedl, že řetězce vedou cenovou válku a některé základní potraviny prodávají i pod svou nákupní cenou. Obchod tedy na konkrétním balení může vědomě prodělat.
Nedělá to proto, že by se z něj stala dobročinná organizace. Levný výrobek funguje jako návnada: přitáhne zákazníka do prodejny, zvýší návštěvnost a vytvoří šanci, že se k akčnímu máslu přidá pečivo, drogerie, nápoj nebo hotové jídlo s výhodnější marží. Ztráta na jednom řádku účtenky se tak může vrátit na dalších položkách.
V maloobchodu se takovému výrobku říká „loss leader“, česky nejčastěji návnadové zboží. Pro řetězec může být levnější zlevnit na týden máslo než platit další velkou reklamní kampaň. Zákazník na tom může skutečně vydělat, ale pouze tehdy, když do košíku nepřidá věci, které původně koupit nechtěl.
Kdo tu slevu ve skutečnosti zaplatí
Prouza tvrdí, že dodavatelé dostávají cenu sjednanou ve smlouvě a mimořádnou slevu hradí ze svého rozpočtu obchodník. Je fér dodat, že Svaz obchodu a cestovního ruchu zastupuje právě obchodníky. Potravinářské organizace naopak v posledních měsících varovaly, že nízké ceny a tlak řetězců mohou část mlékáren dostávat pod výrobní náklady.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže proto podle ČTK prověřuje, co se za nízkými cenami másla odehrává. Samotný prodej pod nákupní cenou není automaticky nezákonný. Problém by nastal, pokud by silný odběratel ztrátu přenesl na dodavatele dodatečnými slevami, poplatky nebo protislužbami. V době přípravy textu úřad správní řízení nezahájil.
Pro spotřebitele z toho plyne střízlivý závěr: nízká cenovka může být reálná a nákup výhodný, ale sama o sobě neříká, zda je celý potravinový řetězec zdravý ani jak dlouho taková cena vydrží. Akce je momentální obchodní rozhodnutí, ne nový normál, na který má zákazník nárok navždy.
Čísla potvrzují skutečné zlevnění, ne jen větší červenou ceduli
Tentokrát nejde pouze o marketingový dojem. ČSÚ zachycuje pokles i v průměrných cenách. Máslo bylo v červenci meziročně levnější o 41,2 procenta a polotučné trvanlivé mléko o 41,9 procenta. Vejce zlevnila o 14 procent a vepřové maso o 16,6 procenta. Už v červnu přitom statistici naměřili u másla meziměsíční pokles o 9,4 procenta.
Je ale důležité neplést si levnější základní potraviny s plošně levnějším životem. V červenci ceny zboží jako celku meziročně klesly o 0,2 procenta, zatímco služby zdražily o 4,7 procenta. Nájemné, restaurace nebo ubytování se proto mohou vyvíjet úplně jinak než máslo v akci. Jedna příjemná účtenka nemaže ostatní výdaje domácnosti.
Červené procento nestačí. Dívejte se na cenu, ze které se počítá
Při oznámení slevy musí obchodník u většiny výrobků uvést nejnižší cenu, za kterou zboží nabízel během předchozích 30 dnů. Právě z ní se má počítat deklarovaná sleva. Nestačí tedy vzít nápadně vysokou „běžnou cenu“ a proti ní vytisknout působivých minus 50 procent. Pravidlo platí v kamenných prodejnách i na internetu.
Má však výjimky. Nevztahuje se například na rychle se kazící zboží a výrobky s krátkou dobou spotřeby. Jiný režim mohou mít individuální kupony nebo dlouhodobé věrnostní programy. Ministerstvo průmyslu zároveň upozorňuje, že plošná „členská sleva“, která je ve skutečnosti dostupná téměř všem, se za individuální nabídku schovat nemůže.
Šest pravidel, aby na cenové válce vydělal zákazník
Porovnávejte měrnou cenu. U másla, mléka nebo pracího prostředku je důležitější částka za kilogram či litr než velikost balení a barva cenovky.
Sledujte celý košík. Obchod může mít nejlevnější vejce ve městě a současně dražší drogerii, pečivo nebo nápoje. Úsporu určuje součet, ne jedna hvězdná položka.
Choďte s krátkým seznamem. Návnadové zboží přestává být výhodné ve chvíli, kdy kvůli němu přidáte tři neplánované položky.
Zkontrolujte nejnižší cenu za 30 dnů, pokud ji obchodník musí uvést. Procento slevy má smysl jen tehdy, když znáte základ, ze kterého vzniklo.
Počítejte cenu cesty a času. Ušetřit deset korun na másle a projet čtyřicet korun benzinu není výhodný nákup, jen přesun peněz mezi dvěma účtenkami.
Nekupujte zásobu jen proto, že je levná. Sleva šetří peníze pouze na zboží, které skutečně spotřebujete dřív, než se zkazí nebo začne překážet.
Levné máslo je dobrá zpráva. Jen mu nenechte řídit celý nákup
Cenová válka řetězců přináší domácnostem něco velmi konkrétního: některé běžné potraviny jsou nyní výrazně levnější než před rokem a statistiky potvrzují, že nejde jen o reklamní trik. Pro rodiny, které nakupují podle seznamu a srovnávají ceny, je to jednoznačná úleva.
Obchod ovšem nestaví akční paletu proto, aby ochránil náš rozpočet. Počítá s tím, že levná kostka másla otevře peněženku i pro zbytek regálu. Nejlepší odpověď spotřebitele proto není nedůvěra ke každé slevě, ale disciplína: vzít levné zboží, které potřebuje, zkontrolovat cenu celého košíku a odejít dřív, než marketing promění úsporu v další výdaj.
Zdroje
