Článek
Čísla vypadají skoro neuvěřitelně: máslo -38,8 %, mléko -24,6 %
Když člověk čte poslední srpnová data Českého statistického úřadu, mohl by získat dojem, že se nákup potravin konečně dramaticky zlevnil. Meziročně klesly ceny másla o 38,8 %, polotučného trvanlivého mléka o 24,6 % a vepřového masa o 23,7 %. Drůbež byla levnější o 8,3 % a sýry o 5,2 %.
To jsou poklesy, které by u běžného zboží působily skoro jako výprodej. Jenže stejný člověk může přijít domů, otevřít internetové bankovnictví a vůbec nemít pocit, že se mu život o desítky procent zlevnil. Není to rozpor. Je to důsledek toho, že domácnost nekupuje pouze máslo, mléko a maso.
Celková meziroční inflace v srpnu činila 1,9 %. Současně ale ceny služeb vzrostly o 4,5 %. Nájemné bylo meziročně dražší o 6,1 %, stravovací služby o 3,9 % a ubytovací služby o 6,8 %. Pohonné hmoty a maziva vyskočily dokonce o 26,2 %. Jeden výrazně levnější regál tak může existovat vedle podstatně dražšího měsíčního rozpočtu.
Hlavní zdroj dat: ČSÚ – Indexy spotřebitelských cen, srpen 2026
Největší paradox: proti loňsku levnější, proti červenci zase dražší
U cen potravin je navíc potřeba dávat pozor na to, s čím se číslo porovnává. Máslo bylo v srpnu meziročně o 38,8 % levnější, ale proti červenci zdražilo o 5,3 %. U polotučného trvanlivého mléka je rozdíl ještě nápadnější: meziročně -24,6 %, meziměsíčně +20,3 %.
Obě tvrzení jsou současně pravdivá. Pokud byla cena před rokem mimořádně vysoká, může být dnešní hodnota výrazně nižší než tehdy, ale zároveň už několik týdnů znovu růst. Člověk, který si pamatuje hlavně poslední nákup, tak může mít oprávněný pocit zdražení, i když statistika proti loňsku ukazuje prudký pokles.
Stejný mechanismus vysvětluje část hádek o inflaci. Statistika neříká, že každý výrobek právě teď zlevňuje. Říká, jak se cenová hladina vyvíjí vůči přesně zvolenému období. Změna proti minulému měsíci a změna proti stejnému měsíci minulého roku odpovídají na dvě různé otázky.
Model domácnosti: potraviny mohou ušetřit pětistovku, jinde zmizí téměř dva tisíce
Aby byl rozdíl vidět na korunách, sestavil jsem jednoduchý model. Není to průměrná česká domácnost ani předpověď konkrétního účtu. Je to ilustrace toho, jak se různé cenové pohyby mohou v jednom rozpočtu přetahovat. Pro potraviny v modelu používám srpnový předběžný odhad ČSÚ pro celý oddíl potraviny a nealkoholické nápoje, který činil meziročně -4,3 %.
Potraviny a nealkoholické nápoje: modelových 12 000 Kč → změna -4.3 % = −516 Kč za měsíc
Nájemné: modelových 20 000 Kč → změna +6.1 % = +1 220 Kč za měsíc
Pohonné hmoty: modelových 4 000 Kč → změna +26.2 % = +1 048 Kč za měsíc
Stravovací služby: modelových 2 000 Kč → změna +3.9 % = +78 Kč za měsíc
V tomto modelu vyjde součet změn přibližně na +1 830 Kč měsíčně. Úspora na potravinách tedy existuje ale vyšší nájem pohonné hmoty a služby ji více než smažou. Přesně proto mohou být titulky o levnějším másle pravdivé a zároveň nemusí být pravda že se konkrétní domácnosti celkově ulevilo.
Proč nelze jedno číslo inflace přiložit na každou peněženku
Index spotřebitelských cen není účet jedné konkrétní rodiny. ČSÚ pracuje s reprezentativním spotřebním košem výrobků a služeb a jednotlivým položkám přiděluje váhy podle jejich podílu na výdajích domácností. Od ledna 2026 jsou váhy aktualizované na základě novější struktury výdajů.
To znamená, že dvě domácnosti mohou ve stejném měsíci zažít cenový vývoj úplně jinak. Člověk bez auta téměř necítí 26procentní zdražení pohonných hmot. Člověk, který každý den dojíždí desítky kilometrů, ho cítí velmi silně. Nájemník pocítí růst nájmu, zatímco vlastník s dávno splacenou nemovitostí nikoli stejným způsobem.
Podobně je to s potravinami. Kdo často kupuje máslo, mléko a vepřové, může letošní meziroční zlevnění pocítit výrazněji. Domácnost s jiným jídelníčkem může naopak velkou část tohoto poklesu minout. Průměr je nutný pro měření celé ekonomiky, ale není osobním výpisem z účtu.
Jak ČSÚ počítá váhy spotřebního koše: metodika inflace a spotřebního koše
Proč tak prudce zlevnilo právě máslo a mléko
Meziroční procento je vždy ovlivněné také loňskou základnou. Když byla určitá potravina před rokem mimořádně drahá a trh se mezitím uklidnil, může statistika ukázat velmi prudký meziroční pád. Neznamená to automaticky, že jsme se vrátili k cenám před několika lety.
U mléčných výrobků navíc hrají roli ceny suroviny, nabídka a poptávka, náklady zpracovatelů, obchodní politika řetězců i akční prodej. Spotřebitel proto nevidí jednu mechanickou křivku, která by každý měsíc mířila stejným směrem.
Srpen to ukazuje dokonale: máslo a mléko jsou proti loňsku dramaticky levnější, ale během jediného měsíce obě položky naopak zdražily. Pro domácí rozpočet je proto zajímavější sledovat více měsíců než jeden senzační údaj.
Levnější potraviny zároveň neznamenají levnější restauraci
Další zdánlivý paradox: některé suroviny zlevňují, ale návštěva restaurace je meziročně dražší. ČSÚ u stravovacích služeb uvádí růst o 3,9 %. Restaurace totiž neplatí jen suroviny. V ceně jídla jsou mzdy, nájem, energie, technologie, servis, doprava a další provozní náklady.
Proto nelze vzít pokles ceny vepřového o 23,7 % a očekávat, že řízek v restauraci automaticky zlevní o čtvrtinu. Surovina je jen část ceny výsledného produktu. Totéž platí u pekáren, hotelů nebo rozvozů jídla.
Právě služby jsou dnes pro vnímání životních nákladů důležité. V srpnu byly celkově o 4,5 % dražší než před rokem, zatímco zboží jako celek zdražilo pouze o 0,2 %. Čím větší část rozpočtu domácnost utrácí za služby, tím méně jí může levnější supermarket zlepšit celkový pocit.
Slevy navíc mění to, co si člověk skutečně pamatuje
U potravin je ještě jedna praktická komplikace: lidé často nenakupují za „jednu cenu“. Řetězce pracují s akcemi, věrnostními programy a střídáním cen. Člověk si proto může pamatovat akční máslo za jednu částku, zatímco statistika sleduje širší soubor cenových pozorování.
To neznamená, že statistika neodpovídá realitě. Znamená to, že osobní zkušenost je selektivní. Velký skok u drahé položky si zapamatujeme, několik menších poklesů u běžného zboží snadno přehlédneme. A pokud mezi tím přijde dražší nájem nebo plná nádrž, právě ta větší částka přebije dojem z několika levnějších položek v košíku.
Co tedy srpnová čísla skutečně říkají
Dobrá zpráva je skutečná: u části základních potravin je proti loňsku vidět velmi výrazné zlevnění. Máslo, mléko a vepřové nejsou kosmetické položky a jejich pokles se do rozpočtů části domácností opravdu promítne.
Stejně skutečná je ale druhá část příběhu. Pohonné hmoty, nájemné a služby zdražují. A právě velké pravidelné výdaje rozhodují o tom, jestli má člověk na konci měsíce pocit úlevy. Statisticky levnější nákupní košík proto nemusí znamenat levnější život.
Nejzajímavější na srpnových číslech tak není samotných -38,8 % u másla. Je to kontrast. Jedna část ekonomiky zlevňuje tak prudce, že vypadá téměř deflačně, zatímco jiná část domácího rozpočtu dál zdražuje. A výsledný účet není titulkové procento. Je to součet všeho, co konkrétní člověk opravdu musí zaplatit.
Zdroje
