Článek
Tři účty, tři čísla účtů, tři různé produkty – ale při pojištění vkladů pořád jeden klient u jedné banky. Právě tady vzniká častý omyl. Limit 100 000 eur se neváže na každý účet zvlášť. Pokud máte u stejné pojištěné instituce běžný účet, spoření a termínovaný vklad, jejich kryté zůstatky se pro výpočet náhrady sečtou.
Garanční systém finančního trhu uvádí základní pravidlo jednoduše: pojištěno je 100 % vkladu do ekvivalentu 100 000 eur na jednoho klienta u jedné instituce. Zákon o bankách k tomu přidává důležitý detail – do součtu patří i úroky vypočtené k rozhodnému dni.
Jedna věta, která rozhoduje
Limit není 100 000 eur na účet. Je 100 000 eur na jednoho oprávněného vkladatele u jedné banky nebo jiné pojištěné instituce.
Model: tři účty po 1,2 milionu u jedné banky
Představme si klienta, který má u jedné banky tři produkty: běžný účet 1,2 milionu Kč, spořicí účet 1,2 milionu Kč a termínovaný vklad 1,2 milionu Kč. Dohromady tedy 3,6 milionu Kč.
Pro pojištění se na ně nedíváme odděleně. Všechny pojištěné pohledávky tohoto člověka u stejné banky se sečtou. Základní náhrada může dosáhnout nejvýše korunového ekvivalentu 100 000 eur podle kurzu ČNB pro rozhodný den.
Ilustrační přepočet při kurzu 25 Kč/EUR
100 000 EUR = 2 500 000 Kč. Z celkových 3 600 000 Kč by tedy základní pojištění v modelu krylo 2,5 milionu Kč. Zbývajících 1,1 milionu Kč by bylo nad základním limitem. Skutečný přepočet se vždy dělá kurzem ČNB pro konkrétní rozhodný den.
Pokud klient nesplňuje podmínky pro zvýšenou náhradu z dočasně vysokého zůstatku, část nad základní limit se podle Garančního systému uplatňuje jako pohledávka vůči bance v insolvenčním řízení nebo likvidaci.
Stejných 3,6 milionu ve třech bankách funguje jinak
Teď stejných 3,6 milionu rozdělme do tří samostatných pojištěných institucí: v každé je 1,2 milionu Kč.
Při stejném ilustrativním kurzu 25 Kč za euro by byl limit v každé instituci 2,5 milionu Kč. Každý jednotlivý zůstatek 1,2 milionu Kč je tedy pod limitem. Za předpokladu, že jde opravdu o tři odlišné pojištěné instituce a klient u nich nemá další započitatelné vklady, by tak v modelu bylo kryto všech 3,6 milionu Kč.
Počet účtů nehraje hlavní roli. Počet institucí ano.
Tři účty u jedné banky = jeden společný limit. Jeden účet v každé ze tří samostatných bank = tři samostatné limity, protože pojištění se posuzuje u každé instituce zvlášť.
Rozhoduje právní instituce, ne počet aplikací nebo názvů produktů
Pro běžného klienta je proto důležité nepočítat limity podle počtu spořicích obálek, účtů nebo marketingových názvů. Rozhodující je, u jaké pojištěné instituce jsou vklady vedeny.
Pokud si nejste jistí, zda dva produkty skutečně patří pod stejnou banku a stejný systém pojištění, je praktičtější ověřit provozovatele a informační list o systému pojištění vkladů než spoléhat na logo aplikace.
Do limitu se počítají i úroky
Další detail může překvapit člověka, který drží zůstatek těsně pod hranicí. Zákon stanoví, že součástí pojištěné pohledávky jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni.
Kdyby tedy byl samotný vklad téměř přesně na hranici ekvivalentu 100 000 eur, připsané či dopočtené úroky mohou část součtu dostat nad základní limit. Nejde o další samostatný limit pro úrok.
Kdy může ochrana vyrůst až na 200 000 eur
Základních 100 000 eur není úplně jediná možná hranice. Zákon zná zvláštní režim dočasně vysokých zůstatků pro fyzické osoby.
Garanční systém mezi typické příklady uvádí peníze z prodeje nemovitosti sloužící k bydlení, dědictví, vypořádání společného jmění manželů nebo některá pojistná plnění související s úrazem, nemocí, invaliditou či smrtí.
Peníze musí spadat do zákonem určené kategorie.
Částka musí být na účet připsána nejdéle 3 měsíce před rozhodným dnem.
Vkladatelem musí být fyzická osoba.
Zvýšená náhrada může přidat dalších až 100 000 eur nad základní limit – celkem tedy až 200 000 eur.
O zvýšenou náhradu je potřeba požádat a doložit nárok; nejde o automatické zdvojnásobení každého vysokého zůstatku.
Příklad
Prodáte byt, peníze vám přijdou na účet a krátce nato banka selže. Pokud jsou splněny zákonné podmínky pro dočasně vysoký zůstatek, může ochrana dosáhnout až ekvivalentu 200 000 eur. Běžné dlouhodobé úspory nad 100 000 eur tento režim automaticky nemají.
Sedmý pracovní den je start výplaty, ne sedm kalendářních dnů
Když nastane takzvaný rozhodný den, Garanční systém nezačíná vyplácet náhrady okamžitě v tu samou hodinu. Zákon mu ukládá nastavit zahájení základních výplat nejpozději do sedmi pracovních dnů.
GSFT svůj standardní postup popisuje po dnech: první dny získává a kontroluje klientská data, potom je předává vyplácející bance a sedmý pracovní den začíná výplata. Nejde tedy o sedm kalendářních dnů a neznamená to, že každý klient musí mít peníze přesně sedmý den ráno.
Co přesně se pojišťuje
běžné účty,
spořicí účty,
termínované účty,
vkladové účty a vkladní knížky,
další zákonem pojištěné vklady včetně úroků k rozhodnému dni.
Naopak ne všechno, co člověk drží u finanční instituce, je bankovní vklad. Garanční systém mezi nepojištěné položky uvádí například akcie, dluhopisy a podílové listy, penzijní spoření, životní pojištění nebo členské vklady členů družstevních záložen.
A co společný účet dvou lidí?
Zákon počítá i se spolumajiteli účtu. Do náhrady každé osoby se zahrnuje její podíl na společném účtu. Pokud bance není doloženo jiné rozdělení, zákon vychází z toho, že podíly spolumajitelů jsou stejné.
Společný účet tedy není automaticky celý připsán jednomu člověku. Zároveň se ale podíl každého spolumajitele přičte k jeho dalším pojištěným vkladům u stejné banky.
Pět modelových situací
Běžný účet 500 000 Kč + spoření 900 000 Kč u jedné banky: pro limit se sčítají.
Tři účty po 1,2 milionu Kč u jedné banky: pořád jeden limit na klienta u této instituce.
Tři účty po 1,2 milionu Kč u tří samostatných bank: každý se posuzuje vůči vlastnímu limitu 100 000 eur.
Na účtu je ekvivalent 99 900 eur a k rozhodnému dni vznikly další úroky: úroky se do výpočtu zahrnou.
Nejčastější chyba: rozdělit peníze mezi účty, ale ne mezi instituce
Pokud někdo drží vysokou hotovostní rezervu a chce pracovat s limity pojištění, samotné založení dalšího spořicího účtu ve stejné bance mu další limit nevytvoří.
Praktická otázka proto nezní „kolik mám účtů?“, ale „u kolika samostatných pojištěných institucí jsou moje vklady vedeny a kolik mám v každé z nich celkem včetně úroků?“
Co si z toho odnést
100 000 eur se počítá na jednoho klienta u jedné instituce, ne na každý účet. Vklady i úroky se sčítají. Základní výplata má začít nejpozději 7. pracovní den a u některých krátkodobě vysokých zůstatků může ochrana po doložení dosáhnout až 200 000 eur.
Zdroje a ověření
