Článek
Je to slavnostní tečka. Provoz se ale nerozbíhá jediným přestřižením pásky
Ve středu 9. září má Národní onkologické centrum ve Fakultní nemocnici Motol a Homolka slavnostní otevření. Program naplánovaný od 11 hodin za účasti premiéra Andreje Babiše a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Pro čtenáře je ale důležitější něco jiného než seznam hostů: co nový komplex skutečně přidává české onkologické péči.
Nejde o jednu ambulanci ani o nový pavilon s několika ordinacemi. Projekt koncentruje na jednom místě ambulantní a lůžkovou onkologii, diagnostiku, operační sály, endoskopii, radioterapii, denní stacionář, laboratoře, klinické studie i zázemí pro vývoj moderní léčby.
Současně je potřeba oddělit slavnostní ceremonii od reálného náběhu. Nemocnice už dříve uváděla, že pacientům se centrum začne otevírat na konci srpna. Vedoucí centra David Feltl zároveň upozorňoval, že plný náběh všech funkcí zařízení velikosti okresní nemocnice bude trvat přibližně rok. Dnešní datum proto není magický okamžik, kdy se celý systém během jedné hodiny přepne z nuly na sto procent. Je to viditelný milník v postupném rozjezdu.
60 lůžek, 84 míst ve stacionáři a 22 ambulancí: čísla ukazují skutečný rozsah
Nejlépe se velikost projektu chápe přes konkrétní kapacity. Původní projekt počítá s 60 lůžky lůžkové onkologie, kde se má poskytovat náročná protinádorová, podpůrná a paliativní léčba.
Ještě větší kapacitu má mít denní stacionář. Projektováno je 84 lůžek nebo aplikačních křesel pro ambulantní podávání protinádorové léčby, krevních derivátů, podpůrných infuzí a některých drobných výkonů. Smyslem je, aby pacient nemusel kvůli každé terapii nastupovat k několikadenní hospitalizaci.
Ambulantní část má 22 plně vybavených ambulancí. Nejsou určeny jen klasické onkologii, ale také oborům, které se na diagnostice a léčbě nádorů přímo podílejí – například chirurgii, urologii, gynekologii nebo ORL.
Tato tři čísla – 60, 84 a 22 – jsou důležitější než samotné označení „národní“. Ukazují, že ambicí centra je zvládnout velký objem diagnostiky i léčby a současně zkrátit cestu pacienta mezi jednotlivými specialisty.
Pacient nemá putovat po areálu mezi deseti různými místy
Jednou z hlavních tezí projektu je koncentrace péče. Nová budova vznikla kombinací rozsáhlé rekonstrukce stávajícího objektu a moderní přístavby. Jednotlivé části propojuje centrální atrium, uzavřené ochozy a navazující provozy.
V praxi to má řešit velmi obyčejný problém: onkologický pacient často nepotřebuje jednoho lékaře, ale celý řetězec odborností. Zobrazovací metody, biopsii a patologii, chirurgii, klinickou onkologii, radioterapii, genetiku, výživu, rehabilitaci nebo psychologickou podporu.
Nemocnice uvádí, že klíčovým cílem je zrychlit cestu od prvního podezření k přesné diagnóze a správně zvolené léčbě. Rozhodování má stát na multidisciplinárních týmech, nikoli na izolovaných pracovištích, která si pacienta předávají bez společného plánu.
Proto je důležité, že Národní onkologické centrum samo sebe nepopisuje jen jako jednu novou budovu. Na svém webu výslovně uvádí, že jde o program špičkové onkologické péče propojený s existujícími pracovišti Motola a Homolky.
MR, CT, mamografie a endoskopie pod jednou střechou
Významnou část komplexu tvoří diagnostika. K dispozici mají být nové zobrazovací metody včetně magnetické rezonance, CT, mamografických a screeningových pracovišť. Součástí je také endoskopické centrum pro diagnostické a terapeutické výkony, například bronchoskopii, gastroskopii nebo kolonoskopii.
To není jen technologická výloha. U nádorových onemocnění rozhoduje rychlost a přesnost určení rozsahu choroby. Pokud je možné potřebná vyšetření koordinovat uvnitř jednoho systému, snižuje se počet zbytečných přechodů mezi pracovišti a lékařský tým má snazší přístup ke kompletním výsledkům.
Centrum má současně pracovat s personalizovanou a precizní onkologií – tedy s léčbou zvolenou podle charakteristik konkrétního nádoru a pacienta. K tomu slouží nejen zobrazovací technika, ale také histopatologie, molekulární genetika a další laboratorní metody.
Radioterapie nebude jen „ozařovna“. Počítá se s lineárními urychlovači i brachyterapií
Samostatnou částí je radiační onkologie. Projekt počítá s lineárními urychlovači, které umožňují přesnější zacílení záření a práci s pohybem nádoru během dýchání. Součástí má být také brachyterapie – metoda, při níž je zdroj záření umístěn velmi blízko nádoru nebo přímo do něj.
Radioterapie se má opírat o moderní zobrazovací metody, aby bylo možné léčbu plánovat co nejpřesněji a co nejvíce šetřit okolní zdravou tkáň.
Vedle toho je součástí centra jednodenní chirurgie a operační trakt. Některé výkony tak mohou proběhnout bez dlouhé hospitalizace, zatímco složitější zákroky mají návaznost na rozsáhlé chirurgické zázemí celé Fakultní nemocnice Motol a Homolka.
Nejen léčba: klinické studie, buněčná terapie a výzkum
Národní onkologické centrum má být současně výzkumným pracovištěm. Projekt počítá s centrem klinických studií a s možností zapojovat pacienty do výzkumu nových diagnostických a léčebných postupů.
Technologické zázemí zahrnuje takzvané čisté prostory určené pro přípravu buněčné terapie. Cílem je umožnit testování postupů v klinických studiích od časných fází až po rozsáhlejší studie.
Pro pacienta je důležitá hlavně jedna praktická věc: účast v klinické studii může v některých situacích zpřístupnit léčbu, která ještě není součástí běžného standardu. Neznamená to automaticky lepší výsledek a klinická studie není univerzální řešení pro každého nemocného, ale ve špičkovém onkologickém centru je výzkum přirozenou součástí péče.
Centrum má řešit i to, co na snímku nádoru není vidět
Onkologická léčba není jen operace, chemoterapie nebo ozařování. Nemocnice proto do konceptu zahrnula rehabilitaci, psychologickou a psychosociální pomoc, nutriční péči, péči o stomie, léčbu bolesti i onkogenetické poradenství.
Ve veřejných materiálech nemocnice se objevují také praktické prvky prostředí: prostornější čekárny, kavárna s terasou a jídelnou, místnost pro odpočinek, prostor ticha a dětský koutek. Pacientům a návštěvníkům má být vyhrazeno sto parkovacích míst.
Tyto věci nemají stejnou medicínskou váhu jako správná diagnóza nebo účinný lék. Při měsících opakované léčby ale rozhodují o tom, zda člověk tráví velkou část života v prostředí, které je jen technicky funkční, nebo také snesitelné.
Projekt je placen z evropského Národního plánu obnovy
Centrum vzniklo jako projekt Vybudování českého onkologického institutu – Motolského onkologického centra. Při zahájení stavby v roce 2023 nemocnice uváděla financování z Evropské unie prostřednictvím Národního plánu obnovy ve výši více než 3,7 miliardy korun.
Samotná stavební část měla velmi tvrdý časový režim. Na konci května 2026 získala budova kolaudační rozhodnutí. Nemocnice tehdy popisovala výrazné zrychlení prací a téměř dvojnásobný počet pracovníků na stavbě, aby bylo možné dodržet termíny projektu.
To je důležitý kontext dnešního slavnostního otevření: budova se neotevírá po klidné několikaleté přípravě, ale po závěru mimořádně intenzivní investice, která musela splnit termíny evropského financování.
Šest dní před ceremonií přišel požár. Budova podle nemocnice zůstala provozuschopná
Do závěru projektu zasáhla ještě událost, kterou by si žádný investor nepřál. Dne 3. září došlo k zahoření části provětrávané severozápadní fasády onkologického centra.
Nemocnice z bezpečnostních důvodů dočasně přemístila 18 hospitalizovaných pacientů na pracoviště Motol a Homolka. Následně uvedla, že podle velitele hasičů je budova po zásahu provozuschopná ve všech částech. Příčina požáru se podle poslední zveřejněné informace vyšetřovala.
Je důležité tuto epizodu nepřifukovat. Oheň zasáhl fasádu a nemocnice po zásahu potvrdila provozuschopnost budovy. Zároveň ale jde o velmi neobvyklou předehru: slavnostní otevření jednoho z největších zdravotnických projektů současnosti přichází pouhých šest dní po zásahu hasičů v témže objektu.
Co dnešek skutečně znamená: ne nový „superhospital“, ale nový uzel systému
Označení Národní onkologické centrum může vyvolat představu, že se veškerá nejlepší onkologická péče přesouvá do jedné budovy v Praze. Tak to projekt popsaný nemocnicí nestaví.
Centrum má být součástí existující sítě komplexních onkologických center a spolupracovat s fakultními nemocnicemi napříč republikou. Jeho role spočívá v koncentraci vysoce specializované péče, diagnostiky, výzkumu a některých náročných léčebných postupů.
Pro běžného pacienta proto nebude nejdůležitější dnešní páska ani názvy hostů. Skutečný test přijde až v dalších měsících: zda se podaří zkrátit cestu k diagnóze, dostat jednotlivé odbornosti do jednoho funkčního systému, naplnit nové kapacity personálem a využít drahou technologii tak, aby z ní měl pacient měřitelný prospěch.
Budovu lze slavnostně otevřít během několika minut. Národní centrum se z ní ale stane teprve ve chvíli, kdy bude jako národní centrum skutečně fungovat.
Zdroje
