Článek
Třetí pilíř má zvláštní problém. Peněz v něm přibývá, počet lidí ale neroste stejným směrem. Podle čerstvého souhrnu ČT24 si na konci letošního prvního pololetí spořilo ve třetím pilíři zhruba 3,873 milionu lidí, tedy méně než na konci minulého roku.
Ve stejné době Asociace penzijních společností oznámila, že na penzijních účtech je už přes 700 miliard korun a dynamické fondy za první pololetí překonaly zhodnocení 11 procent. Z pohledu objemu peněz tedy systém rekordy láme. Z pohledu počtu střadatelů ale stát řeší, jak do něj dostat hlavně mladší lidi.
Maximum má mladým vyskočit z 340 na 680 korun
Dnes stát většině účastníků přidává 20 procent z měsíčního vkladu mezi 500 a 1 700 korunami. Při maximálně podporované úložce 1 700 Kč je tak státní příspěvek 340 Kč měsíčně.
Návrh Ministerstva financí počítá s tím, že střadatelům do jejich 30. narozenin by stát přispíval 40 procent vkladu. Při 1 700 korunách by tak místo 340 korun přišlo 680 korun měsíčně.
Rozdíl jsme přepočítali na delší období. Jde o 340 Kč měsíčně navíc, tedy 4 080 Kč za rok. Pokud by stejné nastavení vydrželo deset let a člověk dál ukládal maximálně podporovanou částku, stát by mu poslal o 40 800 Kč více než podle dnešních pravidel. Do tohoto čísla nepočítáme žádné investiční zhodnocení.
I tisícovka měsíčně by znamenala o 2 400 Kč státní podpory ročně více
Dvojnásobení se neprojeví jen u maximální úložky. Při vlastním vkladu 1 000 Kč dnes stát přidá 200 Kč. Podle návrhu by mladému střadateli přidal 400 Kč. Rozdíl je 200 korun měsíčně a 2 400 korun za rok.
Při vkladu 500 Kč by se státní příspěvek zvýšil ze 100 na 200 korun, tedy o 1 200 Kč ročně. U mladého člověka, který teprve začíná a nechce hned odkládat vysokou částku, tak může být relativní změna výraznější než samotný titulek s maximálními 680 korunami.
Do 36 let má být možné jednou sáhnout na třetinu vlastních úspor
Druhá velká změna míří na častou námitku, že peníze v penzijku jsou pro mladého člověka příliš dlouho zamčené. Návrh počítá s tím, že lidé do 36 let by si po nejméně deseti letech spoření mohli jednou vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich zhodnocení bez sankce a se zbytkem dál pokračovat.
Ministerstvo výběr neváže na konkrétní účel. Peníze by tak nemusely jít pouze na bydlení nebo studium. Důležité ale je, že se návrh týká vlastních vkladů a jejich zhodnocení; samotná podpora státu má dál sloužit původnímu účelu spoření na stáří.
Počet účastníků klesá, přestože majetek ve fondech překonal 700 miliard
Čerstvá čísla ukazují paradox. Asociace penzijních společností uvádí, že první pololetí přineslo historický milník: objem prostředků v novém doplňkovém penzijním spoření poprvé překonal staré penzijní připojištění a celkově mají lidé na penzijních účtech přes 700 miliard korun.
Na konci prvního čtvrtletí přitom podle dat asociace spořilo a investovalo 3 884 690 účastníků. ČT24 nyní za konec pololetí uvádí 3,873 milionu. Pokud obě čísla porovnáme, vychází mezi koncem března a koncem června pokles zhruba o 11 700 lidí, tedy asi o tři desetiny procenta. Druhé číslo je zaokrouhlené, proto jde o orientační přepočet.
Jinými slovy: systém spravuje stále větší objem majetku, ale samotný počet účastníků se vláda snaží znovu nastartovat. Ministerstvo při představení reformy mluvilo o necelých čtyřech milionech stávajících klientů a o rozpočtovém dopadu změn kolem 1,2 miliardy korun ročně.
Nižší poplatky jsou největší spor celé reformy
Návrh není jen o státním příspěvku. Ministerstvo chce u většiny fondů zrušit výkonnostní poplatek a strop poplatku za správu nastavit na 0,5 procenta ročně. Podle resortu by nižší poplatky spolu s novou investiční strategií měly klientům během dlouhého spoření nechat výrazně více peněz.
Právě tady ale přichází odpor penzijních společností. Asociace 18. srpna uvedla, že podporu mladých i strategii životního cyklu vítá, ale sazbu 0,5 procenta považuje za příliš nízkou. Odkazuje na vlastní argumentaci, podle níž náklady společností vycházejí zhruba na 0,82 procenta, a tvrdí, že za navržených podmínek by získávání nových klientů nemuselo být ekonomicky možné.
To je důležité uvést, protože nižší poplatek je pro klienta intuitivně dobrá zpráva, ale návrh zároveň mění ekonomiku celého produktu. Ministerstvo a penzijní společnosti se tedy neshodují na tom, zda je půlprocentní strop dlouhodobě udržitelný.
Noví klienti mají automaticky začínat dynamičtěji
Další část reformy počítá se strategií životního cyklu. Novým klientům by penzijní společnosti jako výchozí variantu nabízely investování, kde by do padesáti let věku tvořily nejméně 80 procent investic akcie. S blížícím se důchodem by se portfolio postupně přesouvalo do konzervativnějších aktiv.
Smysl je jednoduchý: mladší člověk má před sebou desítky let, takže může snášet krátkodobé propady výměnou za šanci na vyšší dlouhodobý výnos. Samotný návrh ale neznamená garanci výnosu a akciová část může v jednotlivých letech výrazně kolísat.
Co z toho plyne pro mladého člověka dnes
Nejdůležitější praktická věc je zatím nepředbíhat. Vyšší státní příspěvek 40 procent ani možnost výběru třetiny úspor ještě nejsou platným pravidlem. Ministerstvo návrh představilo a změny by podle aktuálních plánů mohly začít platit od příštího roku, legislativní proces ale musí být dokončen.
Pokud reforma projde v popsané podobě, mladý člověk spořící 1 700 Kč měsíčně by získal maximálně 680 Kč od státu místo dnešních 340 Kč. To je dvojnásobek státní podpory a 4 080 korun rozdílu za jediný rok.
Současně ale platí, že samotný státní příspěvek není důvod ignorovat poplatky, riziko fondu, investiční horizont nebo jiné možnosti dlouhodobého spoření. Třetí pilíř má být nástroj na desítky let, ne jen honba za několika stovkami od státu.
Verdikt: 680 korun je silný magnet. Rozhodující bude, co z návrhu skutečně projde
Čerstvá data dávají vládní snaze jasný kontext: v penzijku je přes 700 miliard korun, ale počet účastníků dál klesá. Zdvojnásobení podpory pro lidi do třiceti let proto může být jeden z nejsilnějších způsobů, jak systém znovu zatraktivnit.
V modelu s vkladem 1 700 korun jde o 4 080 Kč státní podpory navíc každý rok. To už není kosmetická změna. Zároveň ale návrh otevírá spor o poplatky a část pravidel se ještě může během legislativního procesu změnit. Pro čtenáře je tedy teď nejdůležitější jediné: 680 korun není dnešní nárok, ale maximální částka, se kterou vláda v reformě počítá.
Zdroje a metodika
