Článek
Při hledání práce člověk obvykle ví, kde bude sedět, co má umět a někdy i za jak dlouho firma odpovídá. Jedna informace ale v inzerátu často chybí právě ve chvíli, kdy by byla nejpraktičtější: kolik za práci firma nabízí. Rozhodl jsem se proto místo pocitu udělat malý test.
V neděli 16. srpna odpoledne jsem otevřel pražský výpis na Jobs.cz bez nastaveného filtru mzdy a zaznamenal prvních 50 pracovních nabídek v pořadí, v jakém se mi zobrazily. U každé jsem sledoval pouze to, zda je částka nebo mzdové rozpětí viditelné už přímo ve výpisu. Neřešil jsem, jestli je mzda schovaná až v detailu nabídky. Právě to bylo smyslem experimentu: co zjistí člověk ještě před prvním kliknutím.
Jen 17 nabídek z 50 ukázalo mzdu hned
Výsledek byl poměrně jednoznačný. Viditelnou mzdu nebo mzdové rozpětí mělo 17 z 50 nabídek, tedy 34 procent. Zbývajících 33 inzerátů – dvě třetiny vzorku – částku v přehledu neukázalo.
Neznamená to automaticky, že všech 33 firem mzdu tají až do pohovoru. Některá může být uvedená po otevření detailu, jinde se o ní mluví až během náboru. Můj test ale měřil první kontakt uchazeče s nabídkou. A v něm byla konkrétní představa o penězích spíš menšinou než standardem.
Výsledky v kostce
• 17 z 50 nabídek (34 %) – mělo mzdu nebo mzdové rozpětí viditelné přímo ve výpisu.
• 33 z 50 nabídek (66 %) – ve výpisu částku neukázalo.
• 2 z 50 nabídek – uvedly částku dokonce přímo v názvu pracovní pozice.
• 20–23 tisíc až 63–110 tisíc Kč – tak široké bylo rozpětí mezi nejnižší a nejvyšší viditelnou nabídkou ve sledované padesátce; šlo ale o různé profese i úvazky, takže čísla nelze porovnávat jako jeden platový žebříček.
Místo peněz se často dozvíte skoro všechno ostatní
Při procházení seznamu mě zaujalo, kolik jiných informací umí karta nabídky předat ještě před rozkliknutím. U části pozic se dozvíte, že zaměstnavatel umožňuje občasnou práci z domova. Jinde portál upozorní, že firma odpovídá do dvou týdnů, že budete mezi prvními uchazeči nebo kolik hodnocení má zaměstnavatel na Atmoskopu.
To všechno je užitečné. Jenže pro člověka, který přemýšlí, zda má kvůli nové práci změnit zaměstnavatele, dojíždění nebo celý denní režim, bývá mzda jedním z hlavních filtrů. Pokud chybí, musí uchazeč nejprve investovat další kliknutí, čtení a někdy i čas do reakce, aniž by věděl, jestli se jeho představa s nabídkou vůbec potká.
Když už částka byla uvedená, často šlo o široké rozpětí
Ani viditelná mzda automaticky neznamenala jednu jasnou cifru. Ve vzorku se objevovala rozpětí typu 40 až 45 tisíc, 60 až 90 tisíc nebo 80 až 100 tisíc korun. To dává zaměstnavateli prostor rozlišit zkušenost kandidátů a uchazeči alespoň ukazuje hranice hřiště.
Zároveň je potřeba být opatrný s jednoduchým porovnáváním. V prvních 50 nabídkách byly vedle sebe technické, obchodní, administrativní, manažerské i zkrácené pozice. Nejnižší viditelné rozpětí proto nevypovídá o „nejhůře placené práci v Praze“ a nejvyšší naopak není pražský průměr. Experiment sleduje transparentnost prvního zobrazení, ne úroveň mezd jednotlivých profesí.
Dvě nabídky daly peníze přímo do titulku
Ještě o krok dál šly dvě z padesáti nabídek. Částku nebo její horní hranici vložily přímo do názvu pracovní pozice. Uchazeč tak nemusel hledat ani drobnější řádek pod titulkem – finanční nabídku viděl současně s názvem práce.
Je to samozřejmě zároveň marketingový nástroj. Číslo v titulku dokáže zastavit oko podobně jako v běžném zpravodajství. Z pohledu uchazeče má ale jednu výhodu: ještě před otevřením inzerátu ví, zda je nabídka alespoň přibližně v jeho platovém světě.
Mzda je na Jobs.cz filtr. To samo ukazuje, jak důležitá je
Jobs.cz umožňuje pracovní nabídky filtrovat podle minimální hrubé mzdy. Portál zároveň přímo upozorňuje, že některé nabídky mzdu neuvádějí a po zapnutí platového filtru proto z výsledků zmizí. Uchazeč tak stojí před jednoduchou volbou: buď hledat bez mzdového filtru a procházet i inzeráty bez částky, nebo si nastavit minimum a část trhu vůbec nevidět.
Právě tady je podle mě nejzajímavější výsledek experimentu. Nejde jen o to, že dvě třetiny sledovaných karet neměly číslo. Neviditelná mzda ovlivňuje i to, jakým způsobem lidé nabídky vůbec vyhledávají a třídí.
Co z padesáti nabídek rozhodně tvrdit nemohu
Padesát nabídek je momentka, ne reprezentativní průzkum českého trhu práce. Výpis Jobs.cz se během dne mění, nové inzeráty přibývají a jiné se aktualizují. Výsledek může být jiný podle oboru, města, dne i způsobu řazení.
Záměrně jsem také neotevíral detail všech nabídek a nehledal mzdu uvnitř textu. Pokud by cílem bylo zjistit, kolik firem částku neuvede vůbec, metodika by musela být jiná. Tady mě zajímala pouze první obrazovka – tedy informace, kterou člověk dostane ve chvíli, kdy mezi desítkami inzerátů rozhoduje, na který kliknout.
Verdikt: mzda je pořád informace, za kterou se často musí kliknout
Můj malý experiment skončil poměrem 17 ku 33. Přibližně každá třetí sledovaná pražská nabídka ukázala peníze rovnou, dvě třetiny nikoli. Přitom právě mzda může uchazeči ušetřit nejvíc času: během několika sekund pozná, zda má smysl číst dál.
Možná se proto při příštím hledání práce vyplatí sledovat nejen samotné částky, ale i to, jak rychle se k nim člověk dostane. Firma může napsat dlouhý seznam benefitů, moderní kanceláře i možnost home office. Jedna krátká řádka s mzdovým rozpětím ale často řekne o reálné nabídce víc než několik odstavců náborového textu.
Jak jsem postupoval
Vzorek vznikl 16. srpna 2026 přibližně v 16 hodin. Na Jobs.cz jsem otevřel pražský výpis pracovních nabídek bez nastaveného platového filtru a postupně zaznamenal prvních 50 pozic z prvních dvou stránek. Za „mzdu uvedenou“ jsem počítal pouze částku nebo rozpětí viditelné přímo v kartě nabídky. Výpis se průběžně mění, proto jde o časově omezenou momentku, nikoli dlouhodobou statistiku portálu.
Zdroje
