Článek
Stejných 100 kubíků, rozdíl přes šest a půl tisíce
Cena vody je jedna z položek, kterou člověk většinou začne řešit až ve chvíli, kdy přijde vyúčtování. Na rozdíl od elektřiny nebo mobilního tarifu si přitom dodavatele vodného a stočného obvykle nevybírá. O to zajímavější je otázka, jak velký rozdíl může udělat samotné místo bydliště.
Prošel jsem proto ceníky pro rok 2026 ve všech 13 unikátních městech, v nichž sídlí krajské úřady. Praha je v souboru jen jednou. V každém městě jsem nasadil stejný model: odběrné místo spotřebuje přesně 100 metrů krychlových vody za rok a platí vodné i stočné.
Výsledek je výraznější, než jsem čekal. Modelové odběrné místo v Hradci Králové vychází na 16 932 Kč ročně. V Českých Budějovicích na 10 298,36 Kč. Rozdíl je 6 633,64 Kč, po zaokrouhlení 6 634 Kč za jediný rok. Hradecký model je tak proti budějovickému přibližně o 64 procent dražší.
Jak jsem počítal: 100 m³, stejné podmínky a pevné složky nesmí zmizet
Záměrně jsem nezvolil „průměrnou českou domácnost“. Ta by byla metodicky problematická: jinak spotřebovává jednotlivec, jinak rodina, jinak bytový dům s jedním společným vodoměrem a jinak rodinný dům. Kulatých 100 m³ za rok je testovací hodnota, která umožňuje snadno porovnat tarify mezi městy.
U jednosložkových ceníků je výpočet jednoduchý: cenu vodného a stočného včetně DPH jsem vynásobil stovkou. U Hradce Králové, Karlových Varů a Českých Budějovic jsem k pohyblivé části přidal také roční pevnou složku pro běžný nejmenší nebo základní vodoměr podle oficiálního ceníku.
Právě to je důležité. Kdybych u dvousložkových cen porovnal jen částku za kubík, některá města by vypadala uměle levněji. Karlovy Vary mají například pohyblivou cenu 102,08 Kč za m³, ale k ní se u nejmenšího vodoměru přidává 2 577,12 Kč ročně. Hradec má pohyblivou cenu 139,42 Kč za m³ a u modelu rodinného domu pevnou složku 2 990 Kč ročně.
Pořadí všech 13 měst: nejvýš Hradec, nejníž České Budějovice
Při modelové spotřebě 100 m³ za rok vyšlo pořadí následovně. Částka je celkový roční náklad na vodné a stočné včetně DPH; „efektivní cena“ je roční účet přepočtený zpět na jeden kubík, aby byly jednosložkové a dvousložkové tarify srovnatelné.
1. Hradec Králové: 16 932 Kč/rok • efektivně 169,32 Kč/m³ • 139,42 Kč/m³ + pevná složka 2 990 Kč/rok
2. Praha: 15 721 Kč/rok • efektivně 157,21 Kč/m³ • jednosložková cena
3. Pardubice: 15 675 Kč/rok • efektivně 156,75 Kč/m³ • jednosložková cena
4. Liberec: 15 659 Kč/rok • efektivně 156,59 Kč/m³ • jednotná cena Severočeské vody
5. Ústí nad Labem: 15 659 Kč/rok • efektivně 156,59 Kč/m³ • jednotná cena Severočeské vody
6. Zlín: 13 782 Kč/rok • efektivně 137,82 Kč/m³ • jednosložková cena
7. Karlovy Vary: 12 785,12 Kč/rok • efektivně 127,85 Kč/m³ • 102,08 Kč/m³ + pevná složka 2 577,12 Kč/rok
8. Jihlava: 12 769 Kč/rok • efektivně 127,69 Kč/m³ • jednosložková cena
9. Olomouc: 12 638 Kč/rok • efektivně 126,38 Kč/m³ • jednosložková cena
10. Plzeň: 11 521 Kč/rok • efektivně 115,21 Kč/m³ • jednosložková cena
11. Ostrava: 11 299 Kč/rok • efektivně 112,99 Kč/m³ • jednosložková cena
12. Brno: 11 018 Kč/rok • efektivně 110,18 Kč/m³ • jednosložková cena
13. České Budějovice: 10 298,36 Kč/rok • efektivně 102,98 Kč/m³ • 93,15 Kč/m³ + pevná složka 983,36 Kč/rok
Praha není první. Pevná složka poslala Hradec ještě výš
Na první pohled by člověk mohl čekat, že nejdráže vyjde Praha. Její cena 157,21 Kč za m³ je skutečně vysoká a při 100 m³ dává roční účet 15 721 Kč. Jenže Hradec Králové má dvousložkový tarif.
Samotná pohyblivá část je tam 139,42 Kč za m³. Sto kubíků tedy znamená 13 942 Kč. K tomu jsem ale podle ceníku pro typický rodinný domek přičetl 2 990 Kč pevné složky. Celkem 16 932 Kč. Efektivně tedy 169,32 Kč za každý z modelových 100 kubíků.
To je o 1 211 Kč více než v Praze a zároveň o 6 633,64 Kč více než v Českých Budějovicích. Právě pevné poplatky ukazují, proč nestačí opsat jednu velkou částku z ceníku a prohlásit ji za cenu vody.
České Budějovice drží dno i po započtení paušálu
České Budějovice používají dvousložkovou cenu také. Pohyblivá část je ale jen 93,15 Kč za m³ včetně DPH. Kategorie A má pevnou složku 983,36 Kč za rok.
Při stovce kubíků tak vychází 9 315 Kč podle spotřeby plus 983,36 Kč paušálu. Celkem 10 298,36 Kč. Efektivní cena modelu je 102,98 Kč za m³.
Je zajímavé, že právě pevný poplatek tu pořadí nezlomil. České Budějovice zůstávají v mém testu nejlevnější i po jeho přičtení. Druhé Brno je už na 11 018 Kč ročně, tedy zhruba o 720 Kč výš.
Brno, Ostrava a Plzeň tvoří levnější skupinu. Sever Čech je téměř o polovinu výš
Spodní část žebříčku je poměrně kompaktní. Brno stojí při stejném modelu 11 018 Kč, Ostrava 11 299 Kč a Plzeň 11 521 Kč za rok. Všechna tři města se tak drží pod hranicí 116 Kč za kubík.
Na opačné straně jsou vedle Hradce Praha, Pardubice a dvojice Liberec–Ústí nad Labem. Severočeská vodárenská soustava používá pro rok 2026 v obou krajích stejnou cenu 156,59 Kč za m³, takže oba krajské body končí shodně na 15 659 Kč za rok.
Rozdíl mezi Brnem a Libercem nebo Ústím je 4 641 Kč ročně při úplně stejné spotřebě. Proti Českým Budějovicím je severočeský účet vyšší o 5 360,64 Kč.
Karlovy Vary jsou důkaz, že pořadí se může měnit podle spotřeby
Nejzajímavější metodickou výjimkou jsou Karlovy Vary. Pohyblivá část 102,08 Kč za m³ vypadá skoro stejně výhodně jako u nejlevnějších měst. Jenže nejmenší a nejčastěji používaný vodoměr přidává 2 577,12 Kč ročně.
Při 100 m³ proto vychází Karlovy Vary na 12 785,12 Kč, tedy efektivně na 127,85 Kč za m³. Tím se dostanou těsně nad Jihlavu s 12 769 Kč a Olomouc s 12 638 Kč.
A tady je vidět efekt pevné složky. Udělal jsem ještě dvě kontrolní varianty. Při spotřebě 80 m³ vychází efektivní cena Karlových Varů na 134,29 Kč za m³, takže jsou znatelně dražší než Jihlava i Olomouc. Při 140 m³ klesne efektivní cena na 120,49 Kč, protože se stejný roční paušál rozpočítá do většího množství vody. Karlovy Vary pak naopak spadnou pod obě města.
Zkusil jsem 80 i 140 m³. Vítěz a poslední se nezměnili
Aby výsledek nestál na jednom jediném čísle, přepočítal jsem celý soubor také pro 80 a 140 m³ ročně. U jednosložkových měst se samozřejmě pouze lineárně mění účet. U dvousložkových tarifů se mění i efektivní cena jednoho kubíku.
Při 80 m³ vychází Hradec Králové na 14 143,60 Kč a České Budějovice na 8 435,36 Kč. Rozdíl je 5 708,24 Kč. Při 140 m³ je Hradec na 22 508,80 Kč a České Budějovice na 14 024,36 Kč. Rozdíl roste na 8 484,44 Kč.
Ani v jedné z těchto kontrolních variant se tedy nezměnily krajní body mého srovnání: Hradec zůstal nejdražší a České Budějovice nejlevnější. Pohyb nastává hlavně u měst s paušálem uvnitř střední části pořadí.
Co z experimentu neplyne: není to vaše budoucí vyúčtování
Tenhle přepočet není kalkulačka konkrétní domácnosti. Pokud bydlíte v bytovém domě se společným fakturačním vodoměrem, pevná složka se může v praxi rozpočítávat mezi více bytů. Jinou pevnou částku může mít větší vodoměr. Lišit se může také skutečná spotřeba, způsob rozúčtování domu nebo konkrétní vodárenská oblast na okraji města.
Srovnávám také jen vodné a stočné. Ne teplou vodu, energii na její ohřev ani další služby, které se mohou objevit na vyúčtování bydlení.
Ceníky jsem kontroloval jako ceny platné pro rok 2026 a použil částky včetně 12% DPH. U dvojice Liberec–Ústí je použita společná cena pro území Severočeské vodárenské společnosti. U Českých Budějovic, Karlových Varů a Hradce jsem vedle pohyblivé ceny zahrnul i základní pevnou složku, protože bez ní by srovnání nebylo fér.
Nejdůležitější číslo není cena kubíku, ale struktura tarifu
Po projití všech třinácti měst mi z toho vychází jedna praktičtější pointa než samotný žebříček. Když někdo řekne, že „kubík vody stojí 102 korun“, nemusí to ještě znamenat, že jeho roční účet odpovídá 102 korunám krát spotřeba. U dvousložkové ceny se do hry vrací pevný poplatek.
Proto může Hradec s pohyblivou cenou pod pražskými 157,21 Kč skončit v modelu nad Prahou a Karlovy Vary měnit pořadí podle toho, kolik vody odběrné místo skutečně odebere.
A druhá pointa je ještě jednodušší: při stejných 100 m³ není rozdíl mezi krajskými městy stokorunový. V mém modelu je 6 634 Kč za rok. Na jedné straně Hradec Králové, na druhé České Budějovice. Stejná spotřeba, stejný rok, stejná sazba DPH - ale velmi odlišný účet.
Zdroje a ověření
