Hlavní obsah

Proč si v padesáti pamatujeme mládí tak nápadně dobře. Psychologie tomu říká reminiscence bump

Foto: Pexels

Výzkum autobiografické paměti opakovaně nachází nadbytek vzpomínek z dospívání a rané dospělosti. Není ale jedna definitivní příčina.

Článek

Mozek si neukládá život jako rovnoměrnou časovou osu

Když se lidí ve středním a vyšším věku ptáme na osobní minulost, vzpomínky nejsou rozložené rovnoměrně. Vedle silného efektu nedávných událostí se znovu a znovu objevuje ještě jeden vrchol: neobvykle mnoho vzpomínek z dospívání a rané dospělosti.

Psychologie tomu říká reminiscence bump. Systematický přehled 68 kvantitativních studií ho popisuje jako jeden z nejstálejších jevů výzkumu autobiografické paměti. U důležitých osobních událostí se často objevuje přibližně mezi 10 a 30 lety života. Přesné hranice se ale mění podle toho, jak se lidí ptáme.

Není to prostě „nejlepší paměť v osmnácti“

Jedno intuitivní vysvětlení říká, že mozek je v mládí na vrcholu, takže si z té doby víc uchová. Jenže výzkum je složitější. Kdyby šlo pouze o obecnou výkonnost paměti, očekávali bychom mnohem jednodušší a stabilnější vrchol.

Koppel a Rubin upozorňují, že různé typy podnětů vytvářejí různě velký a různě položený reminiscenční vrchol. Jinak vypadají vzpomínky vyvolané náhodnými slovy a jinak otázka na nejdůležitější události života. To naznačuje, že do hry vstupuje nejen ukládání, ale i způsob, jakým později své životní příběhy vyhledáváme.

V mládí vzniká velká část „prvních“ a identitotvorných událostí

Období adolescence a rané dospělosti je nabité změnami: první dlouhé vztahy, odchod z domova, studium, práce, samostatnost, nové sociální role. Část teorií proto předpokládá, že se právě tehdy vytváří a upevňuje dospělá identita a události z tohoto období se stávají kotvami osobního příběhu.

To ale neznamená, že každý člověk má stejný seznam nebo že musí vrchol ležet přesně ve dvaceti. Jde o statistický vzorec napříč skupinami, ne o diagnózu jednotlivce.

Další vysvětlení: kulturní „scénář života“

Systematický přehled našel značnou podporu i pro teorii cultural life script. Společnost má sdílenou představu, kdy se typicky odehrávají významné věci: dokončení školy, první zaměstnání, svatba, narození dětí, založení domácnosti. Mnoho těchto očekávaných milníků se koncentruje právě do mladé dospělosti.

Když člověk později vypráví svůj život, kulturní scénář může fungovat jako mapa, podle níž důležité epizody snáze hledá a organizuje.

Ani „bylo to nové a emotivní“ nevysvětluje všechno

Velká studie s téměř 3 500 účastníky testovala, zda vrchol vysvětluje novost, emocionalita, pozitivní či negativní náboj nebo subjektivní důležitost událostí. Výsledek nebyl tak jednoduchý: samotné tyto vlastnosti reminiscence bump nevysvětlily.

To je důležitá brzda proti líbivému příběhu, že „mládí si pamatujeme, protože bylo nejintenzivnější“. Intenzita může hrát roli u jednotlivých vzpomínek, ale nestačí jako univerzální vysvětlení celého jevu.

Proto hudba, televizní pořad nebo stará vůně někdy spustí lavinu

Paměť se nevybavuje jen podle data. Spouštěčem může být píseň, místo, vůně nebo věc, která byla silně propojena s obdobím, kdy se formoval životní styl a identita. Proto retro obsah často působí silněji než pouhý seznam historických faktů: aktivuje síť osobních asociací.

Z toho ale neplyne, že nostalgie je vždy přesná. Autobiografická paměť je rekonstruktivní. Můžeme si velmi živě vybavit atmosféru a přitom chybovat v detailech, pořadí nebo datu.

Retro den tím dostává vlastní vysvětlení

Pokud člověku kolem padesátky naskočí při pohledu na staré rádio, zářivku nebo DOSovou hlášku překvapivě bohatá scéna z mládí, nemusí jít jen o sentiment. Zapadá to do dobře popsaného vzorce autobiografické paměti, v němž mají adolescence a raná dospělost nápadně silné zastoupení.

Neexistuje ale jedna definitivní příčina. Nejlepší současné shrnutí je spíš kombinace: identita, kulturní životní scénáře, způsob vybavování a specifika tohoto životního období. A právě proto je vědecky zajímavější říct „víme, že vrchol existuje“ než předstírat, že přesně víme proč.

Zdroje a prameny

Munawar, Kuhn & Haque — Understanding the reminiscence bump: A systematic review — systematický přehled 68 kvantitativních studií; typické období přibližně 10–30 let a přehled hlavních vysvětlení — otevřít zdroj

Koppel & Rubin — Recent Advances in Understanding the Reminiscence Bump — přehled robustnosti jevu a toho, jak různé podněty posouvají velikost a umístění vrcholu — otevřít zdroj

Janssen et al. — Reminiscence bump unexplained by novelty, emotionality, valence, or importance — studie téměř 3 500 účastníků testující několik intuitivních vysvětlení — otevřít zdroj

Wolf & Zimprich — What characterizes the reminiscence bump? — novější práce shrnující vlastnosti a konkurenční výklady autobiografického vrcholu — otevřít zdroj

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz