Článek
Na zadní straně nové knihy dnes téměř automaticky čekáme třináct číslic. Stačí ale vzít do ruky starší vydání a objeví se kratší, desetimístné ISBN. Není to chyba ani jiný druh kódu. Mezinárodní systém se 1. ledna 2007 převedl z 10 na 13 číslic a změna nebyla jen kosmetická.
International ISBN Agency uvádí, že nové ISBN má pět částí. Na začátku stojí trojčíslí 978 nebo 979, pak prvek registrační skupiny, vydavatele, konkrétní publikace a nakonec kontrolní číslice. Právě poslední znak je malá matematická pojistka proti chybě při přepisu.
Třináct číslic nebylo jen prodloužení starého čísla
Původní desetimístný systém postupně narážel na kapacitu. Revize standardu proto přidala tříčíselný prefix z prostředí GS1 a současně ISBN plně sladila s třináctimístnou strukturou GTIN-13, která se používá i pro čárové kódy. U knih s prefixem 978 tak třináctimístné ISBN číselně odpovídá tomu, co je pod čárovým kódem.
Důležitý detail je prefix 979. Ten rozšiřuje dostupný číselný prostor, ale nemá obecně zpětný desetimístný ekvivalent. Staré ISBN-10 tedy není univerzální „zkrácená verze“ každého dnešního ISBN.
Poslední číslice se dá spočítat tužkou
U ISBN-13 se vezme prvních dvanáct číslic a zleva se střídavě násobí vahami 1 a 3. Součet se doplní na nejbližší vyšší násobek deseti. Chybějící hodnota je kontrolní číslice.
Pro jednoduchý matematický příklad vezměme smyšlenou řadu 978-80-0000-123-?. Nejde o tvrzení, že takové ISBN bylo někomu skutečně přiděleno; zajímá nás jen kontrola.
9×1 + 7×3 + 8×1 + 8×3 + 0×1 + 0×3 + 0×1 + 0×3 + 0×1 + 1×3 + 2×1 + 3×3 = 76
76 má při dělení 10 zbytek 6. Do 80 chybí 4.
Kontrolní číslice je tedy 4 -> 978-80-0000-123-4
Platná kontrola ještě neznamená skutečně přidělené ISBN
Tohle je snad nejdůležitější hranice celé matematiky. Kontrolní číslice umí říct, že řada odpovídá vzorci. Neumí sama ověřit, zda příslušný blok opravdu existuje, zda byl přidělen konkrétnímu vydavateli ani zda daná kniha skutečně vyšla.
Stejný princip známe z mnoha jiných identifikátorů: část čísla popisuje strukturu a poslední znak hlídá chyby. Databázová existence je ale další, oddělená vrstva.
Proč si toho většina lidí všimla hlavně na obálce
Pro běžného čtenáře byla změna téměř neviditelná. Kniha dál měla jedno ISBN, knihkupectví dál skenovalo čárový kód a katalogy postupně začaly pracovat s delší podobou. Pod kapotou ale šlo o zásadní úpravu standardu: více číselného prostoru, jednotnější práci s obchodními identifikátory a jiný výpočet kontroly než u starého ISBN-10.
Až příště uvidím na knize třináct číslic, budu vědět, že poslední z nich tam není kvůli pořadí. Je to výsledek krátkého výpočtu, který má jednu velmi praktickou práci: pomoci odhalit, že se při zadávání čísla něco pokazilo.
Zdroje
