Článek
Česko má jednu celostátní hodnotu. Pod ní se ale skrývá rozdíl 3,3 procentního bodu
Úřad práce zveřejnil 8. září data k poslednímu srpnovému dni. Celá republika zůstala na podílu nezaměstnaných osob 5,0 %. To číslo je užitečné, ale samo o sobě zakrývá podstatnou část příběhu. Když jsem rozložil oficiální graf na všech 14 krajů, dostal jsem rozpětí od 4,0 % v Praze po 7,3 % v Ústeckém kraji.
Rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší krajskou hodnotou je tedy 3,3 procentního bodu. Jinými slovy: pohled na český trh práce se výrazně mění podle toho, kde člověk žije. Osm krajů je pod celostátní pětiprocentní hodnotou a šest nad ní. Přesně na hranici 5,0 % není ani jeden kraj.
Všech 14 krajů od nejnižší nezaměstnanosti po nejvyšší
1. Praha: 4,0 % | srpen 2025: 3,5 % | meziročně +0,5 p. b.
2. Pardubický kraj: 4,1 % | srpen 2025: 3,6 % | meziročně +0,5 p. b.
3. Kraj Vysočina: 4,2 % | srpen 2025: 3,6 % | meziročně +0,6 p. b.
4. Královéhradecký kraj: 4,2 % | srpen 2025: 3,8 % | meziročně +0,4 p. b.
5. Plzeňský kraj: 4,2 % | srpen 2025: 3,7 % | meziročně +0,5 p. b.
6. Středočeský kraj: 4,3 % | srpen 2025: 3,8 % | meziročně +0,5 p. b.
7. Zlínský kraj: 4,3 % | srpen 2025: 3,7 % | meziročně +0,6 p. b.
8. Jihočeský kraj: 4,3 % | srpen 2025: 3,8 % | meziročně +0,5 p. b.
9. Olomoucký kraj: 5,3 % | srpen 2025: 4,7 % | meziročně +0,6 p. b.
10. Jihomoravský kraj: 5,5 % | srpen 2025: 5,0 % | meziročně +0,5 p. b.
11. Liberecký kraj: 5,7 % | srpen 2025: 5,1 % | meziročně +0,6 p. b.
12. Karlovarský kraj: 5,8 % | srpen 2025: 5,3 % | meziročně +0,5 p. b.
13. Moravskoslezský kraj: 7,1 % | srpen 2025: 6,3 % | meziročně +0,8 p. b.
14. Ústecký kraj: 7,3 % | srpen 2025: 6,7 % | meziročně +0,6 p. b.
Celostátní pětiprocentní hodnota tak leží mezi dvěma bloky: pod ní je osm krajů od Prahy po Jihočeský kraj, nad ní šest krajů od Olomouckého po Ústecký.
Největší meziroční skok není na Ústecku, ale v Moravskoslezském kraji
Ještě zajímavější je meziroční srovnání. V srpnu 2025 byla celostátní hodnota 4,5 %, letos je 5,0 %. V evidenci bylo před rokem 333 624 uchazečů, letos 373 891 – o 40 267 více. To je přibližně o 12,1 % více evidovaných uchazečů než před rokem.
A růst není soustředěný do jednoho či dvou problémových regionů. V oficiálním krajském grafu je letošní hodnota vyšší než loňská ve všech čtrnácti krajích. Největší nárůst vychází v Moravskoslezském kraji: z 6,3 na 7,1 %, tedy o 0,8 procentního bodu. Ústecký kraj vzrostl z 6,7 na 7,3 %, o 0,6 bodu. Stejný růst o 0,6 bodu mají Vysočina, Zlínský, Olomoucký a Liberecký kraj. Nejmírnější meziroční posun má Královéhradecký kraj – z 3,8 na 4,2 %, tedy o 0,4 bodu.
To je důležitý korektiv jednoduché teze, že problém se týká jen tradičně slabších regionů. Slabší regiony zůstávají nahoře v žebříčku, ale meziroční zhoršení je tentokrát celorepublikové.
Srpen přidal desetinu téměř všude. Ústecký kraj byl jedinou výjimkou
Meziměsíční pohled je naopak překvapivě jednotný. Úřad práce uvádí, že proti červenci zůstal podíl nezaměstnaných osob beze změny pouze v Ústeckém kraji. Ve všech ostatních třinácti krajích vzrostl o 0,1 procentního bodu.
To zároveň ukazuje, proč je nebezpečné číst jeden měsíc jako důkaz zásadního obratu. Ústecký kraj má nejvyšší absolutní hodnotu, ale v srpnu už dál nerostl. Naopak prakticky celý zbytek republiky se posunul stejným malým krokem nahoru. Regionální pořadí je tedy z velké části výsledkem delšího vývoje, ne jediné srpnové změny.
Krajský průměr může klamat. Karviná je na 10,6 %, Praha-východ a Praha-západ pod třemi
Rozdíly uvnitř krajů jsou ještě větší než rozdíly mezi krajskými průměry. Úřad práce uvádí jako nejvyšší okresní hodnoty Karvinou s 10,6 %, Most s 10,3 %, Bruntál s 8,4 % a Chomutov s 8,2 %. Sokolov a Ostrava jsou shodně na 7,8 %.
Na opačné straně jsou pouze dva okresy, kde se podíl nezaměstnaných osob drží pod 3 %: Praha-východ a Praha-západ. Proto se nedá z krajského čísla automaticky odvodit situace každého města nebo okresu. Středočeský kraj má jako celek 4,3 %, ale uvnitř něj existují velmi rozdílné lokální trhy práce.
Téměř 100 tisíc volných míst neznamená, že práci má každý čtvrtý uchazeč
Ke konci srpna Úřad práce evidoval 99 274 volných pracovních míst. Proti tomu stálo 373 891 uchazečů; úřad uvádí průměr přibližně 3,8 uchazeče na jedno evidované volné místo. Nejvíce registrovaných pozic bylo v Praze – 22 519 – a ve Středočeském kraji – 14 506.
Ani tento poměr ale není možné číst mechanicky. Samotný Úřad práce upozorňuje, že jeho evidence volných míst nepokrývá celý pracovní trh. Část nabídek se objevuje pouze na pracovních portálech, sociálních sítích nebo se obsazuje jinými kanály. A ještě důležitější je nesoulad profesí a míst: volná pozice v Praze nepomůže automaticky uchazeči z Karviné a deset míst pro konkrétní kvalifikaci není totéž jako deset vhodných míst pro libovolného člověka.
Co vlastně znamená „5 % nezaměstnanost“ v těchto datech
Použitý ukazatel je podíl nezaměstnaných osob, nikoli totožná statistika s mírou nezaměstnanosti Eurostatu. Úřad práce a MPSV jej definují jako podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let na všech obyvatelích stejného věku.
To je důležitá metodická poznámka. Čísla 4,0 %, 7,3 % nebo celostátních 5,0 % proto popisují právě tento český administrativní ukazatel. Nejsou automaticky zaměnitelná s mezinárodními statistikami, které používají jinou definici populace i nezaměstnaného člověka.
Co z dat lze říct – a co už by byla spekulace
Z dnešního datasetu lze poctivě říct tři věci. Za prvé, regionální rozdíly jsou velké: mezi Prahou a Ústeckým krajem je 3,3 procentního bodu. Za druhé, meziročně se hodnota zhoršila ve všech čtrnácti krajích. Za třetí, největší meziroční zvýšení má Moravskoslezský kraj, přestože absolutně nejvýše zůstává Ústecký.
Samotná čísla ale nevysvětlují příčiny. Z tohoto jednoho přehledu nelze určit, kolik změny způsobila sezónnost, absolventi, propouštění konkrétních firem, struktura průmyslu, dojíždění nebo jiné faktory. K tomu by bylo potřeba spojit krajská data s dalšími časovými řadami a regionálními informacemi.
A právě v tom je podle mě nejzajímavější výsledek celého průchodu: česká nezaměstnanost není jedno pětiprocentní číslo. Je to čtrnáct rozdílných regionálních příběhů, které se v celostátním průměru slévají do jedné hodnoty.
Zdroje
