Článek
Dobrá zpráva je skutečně dobrá: výdělky porážejí inflaci
Nejdřív to nejdůležitější: nová čísla nejsou důvodem k cynismu. Reálný růst o 4,3 procenta znamená, že průměrná mzda ve sledovaném období nerostla jen na papíře. Po započtení cenové hladiny zůstává zaměstnancům v průměru vyšší kupní síla než před rokem.
ČSÚ uvádí, že průměrná hrubá mzda dosáhla 51 966 Kč, meziročně vzrostla o 3 105 Kč a celkový objem mezd se zvýšil o 7,1 procenta. Počet zaměstnanců zároveň stoupl o 0,7 procenta. Za celé první pololetí byla průměrná mzda 50 650 Kč a rovněž reálně vzrostla o 4,3 procenta.
Zajímavý je i samotný přepočet reálného růstu. Není to prosté „6,4 minus 2,0 rovná se 4,4“. Statisticky se porovnávají indexy: 1,064 děleno 1,020 dává přibližně 1,0431. Proto oficiální reálný růst vychází na 4,3 procenta. Je to drobnost, ale přesně ukazuje, proč se u ekonomických čísel vyplatí nespokojit s jednou velkou hodnotou v titulku.
Průměr ale není „mzda běžného Čecha“
Problém průměru je starý a dobře známý. Když má devět lidí příjem 40 tisíc a desátý 160 tisíc, průměr celé skupiny vyskočí na 52 tisíc, přestože devět z deseti lidí bere výrazně méně. Takto česká ekonomika samozřejmě doslova nevypadá; jde jen o jednoduchý model, který ukazuje vlastnost aritmetického průměru: vysoké hodnoty ho táhnou nahoru.
Sám ČSÚ u mzdových statistik výslovně připomíná, že průměrná hrubá měsíční mzda „nevypovídá o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance“. V posledních datech, kde byl medián ještě dostupný, navíc statistici uváděli, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu pod celostátním průměrem.
A právě proto je medián tak užitečný. Seřadí všechny zaměstnance podle výdělku a vezme člověka uprostřed. Polovina je pod ním, polovina nad ním. Extrémně vysoké mzdy několika procent lidí s ním nehýbou zdaleka tolik jako s průměrem.
Poslední medián ukázal rozdíl 6 760 korun
Poslední kompletní srovnání máme ze čtvrtého čtvrtletí 2025. Tehdy činila průměrná hrubá mzda 52 283 Kč, zatímco medián byl 45 523 Kč. Rozdíl byl 6 760 korun. Medián tedy ležel zhruba o 12,9 procenta pod průměrem. Obráceně řečeno: tehdejší průměr byl téměř o 15 procent vyšší než mzda zaměstnance přesně uprostřed rozdělení.
Stejný zdroj ukazoval ještě jednu důležitou věc: 80 procent zaměstnanců se vešlo do velmi širokého pásma 23 282 až 89 006 Kč. Už to samo o sobě vysvětluje, proč jeden celostátní průměr nemůže fungovat jako osobní měřítko pro každého.
Tady je nutná brzda: medián 45 523 Kč z posledního čtvrtletí 2025 nelze jednoduše postavit vedle průměru 51 966 Kč ze druhého čtvrtletí 2026 a tvrdit, že dnešní mezera je stejná. Jsou to různá období a čtvrtletní mzdy ovlivňují odměny, sezónnost i změny zaměstnanosti. Poslední dostupný medián ale dobře ukazuje, proč jeho absence letos bolí.
Kam se medián poděl? Statistiky přecházejí na nový datový zdroj
Důvod není v tom, že by stát přestal mzdy sledovat. Změnila se infrastruktura, ze které se část detailních mzdových statistik počítá. ČSÚ vysvětluje, že s referenčním rokem 2025 skončil dosavadní zdroj pro modelování mediánů a decilů – systém ISPV – a nový zdroj, Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, je teprve zaváděn a jeho kvalita se ověřuje.
JMHZ je velký digitalizační projekt několika státních institucí. Jeho cílem je nahradit zhruba 25 dosavadních hlášení jedním elektronickým měsíčním hlášením a sdílet údaje mezi MPSV, ČSSZ, Úřadem práce, finanční správou, ČSÚ a dalšími úřady. Pro zaměstnavatele běží ostrý režim od roku 2026 a data mají postupně nahrazovat část starého statistického a administrativního toku.
Pro běžného zaměstnance je důsledek paradoxní: stát sbírá obrovské množství nových dat a systém má v budoucnu statistiku zpřesnit, ale v přechodném roce zatím chybí právě jeden z nejčitelnějších ukazatelů – medián mzdy.
Rok 2026 je navíc rokem revizí. První čtvrtletí už se přepsalo
Transformace je vidět i na samotném průměru. ČSÚ po doplnění dalších údajů zpřesnil průměrnou mzdu za první čtvrtletí 2026 o necelá dvě procenta na 49 328 Kč. Nejde o drobnou opravu v řádu desetikorun, ale o změnu, která je u tak sledovaného ukazatele viditelná.
To neznamená, že jsou letošní mzdová čísla „špatně“. Statistiky jsou průběžně zpřesňované běžně a ČSÚ otevřeně popisuje, že během roku postupně přibývají administrativní data, díky nimž lze dopočty za nezjištěné části ekonomiky opravovat. Pro čtenáře z toho ale plyne jednoduché pravidlo: u roku 2026 má smysl sledovat nejen nové číslo, ale i poznámky pod ním.
Kdo rostl nejrychleji? Pozor na nízký základ
Celostátní průměr zároveň schovává obrovské rozdíly mezi obory. Nejrychleji podle ČSÚ meziročně rostly průměrné mzdy v administrativních a podpůrných činnostech – o 16,6 procenta. Následovala veřejná správa a obrana s 9,0 procenta a kulturní, zábavní a rekreační činnosti s 8,7 procenta. Na opačném konci byly ostatní činnosti s růstem jen 0,2 procenta a těžba a dobývání s 2,2 procenta.
Ani tady ale samotné procento nestačí. ČSÚ u nejrychleji rostoucí skupiny upozorňuje, že zahrnuje například agentury práce a bezpečnostní agentury, kde je mzdová úroveň nízká. Velké procentní zlepšení z nízkého základu proto automaticky neznamená, že se z daného odvětví stal mzdový premiant.
Co tedy číslo 51 966 Kč opravdu říká
Říká tři podstatné věci. Zaprvé, průměrná hrubá mzda v české ekonomice ve druhém čtvrtletí 2026 meziročně výrazně vzrostla. Zadruhé, růst byl rychlejší než inflace, takže se průměrná kupní síla zaměstnanců zlepšila. Zatřetí, mzdový objem rostl rychleji než počet zaměstnanců, takže vyšší celková suma mezd není vysvětlena jen tím, že přibylo více pracujících.
Neříká ale, že „běžný Čech bere 51 966 Kč“. Neříká ani, kolik bere zaměstnanec přesně uprostřed mzdového rozdělení. A letos zatím neumožňuje tak pohodlně jako dřív zkontrolovat, jak daleko je průměr od typické mzdy a jak široce jsou výdělky rozprostřené.
Můj verdikt: mzdy rostou, ale jeden headline nestačí
Z nových dat bych si neodnášel větu „Češi už berou skoro 52 tisíc“. To je přesně ten typ zkratky, který se dobře sdílí a špatně vysvětluje. Přesnější závěr je pozitivnější i střízlivější zároveň: průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí rostly o 6,4 procenta nominálně a o 4,3 procenta reálně. To je skutečný posun kupní síly.
Současně je rok 2026 statisticky přechodný. Medián dočasně chybí, první čtvrtletí už bylo po doplnění dat znatelně revidováno a nový systém JMHZ se teprve usazuje. Průměr 51 966 Kč proto není falešné číslo. Jen je to jedna část obrazu – a zrovna letos nám druhá, pro běžného zaměstnance často srozumitelnější část, na chvíli zmizela.
Až se medián vrátí, bude podle mě nejzajímavější sledovat právě jeho vztah k průměru. Ne proto, aby se dobrá zpráva o růstu mezd shazovala, ale aby bylo možné přesněji odpovědět na otázku, kterou má po podobném titulku skoro každý: „Dobře, ale kolik tedy opravdu bere člověk někde uprostřed?“
Klikatelné zdroje
