Hlavní obsah

První veřejný bankomat v Československu spustili v roce 1989. Denně vydal nejvýš 1 000 Kčs

Foto: Pexels

Stál na Václavském náměstí, fungoval off-line a data se do něj nahrávala z disket. Klient potřeboval zvláštní kartu a vybrat mohl jen padesátikoruny či stokoruny. O rok později už bylo bankomatů 69.

Článek

Dnes je bankomat tak obyčejná součást ulice, že člověka spíš rozčílí poplatek nebo prázdný zásobník bankovek. Na konci roku 1989 ale v Československu vypadal výběr peněz bez přepážky skoro jako technologická demonstrace budoucnosti.

První veřejně dostupný bankomat České státní spořitelny začal klientům sloužit 1. prosince 1989 v dnes již neexistující pobočce na Václavském náměstí 42. Zaměstnanci spořitelny přitom stejný stroj testovali už od ledna.

Jeho schopnosti byly z dnešního pohledu skoro komické. Neznal aktuální zůstatek on-line, neuměl zobrazit historii účtu, nepřijal vklad a s jinou bankou se nedomluvil během sekund. Uměl v zásadě jednu věc: vydat hotovost.

Na začátku ho běžný klient používat nesměl

První měsíce roku 1989 byl stroj určený jen zaměstnancům spořitelny. Běžná veřejnost se k němu dostala až 1. prosince, tedy dva týdny po začátku sametové revoluce.

Ani potom nestačilo přijít s libovolnou kartou. Klient musel být majitelem sporožirového účtu, požádat si o speciální kartu pro výběr a teprve s ní mohl peníze z automatu získat.

Česká spořitelna dnes sama připomíná, že první veřejný provoz nebyl žádná masová revoluce přes noc. Byl to spíš první praktický krok k něčemu, co se během několika let stalo samozřejmostí.

Denní limit 1 000 Kčs tehdy nebyl žádná drobnost

Stroj vydával bankovky v nominální hodnotě 50 a 100 Kčs a za den dovolil jednomu klientovi vybrat maximálně 1 000 Kčs.

Tisíc korun československých dnes zní směšně hlavně proto, že porovnáváme nesrovnatelné měny a ceny. Česká spořitelna ale uvádí, že tehdejší limit odpovídal zhruba třetině průměrné měsíční mzdy.

Když tento poměr obrátím jen orientačně, znamená to průměrnou mzdu někde kolem tří tisíc korun měsíčně. Nejde o přesný statistický výpočet mzdy za rok 1989, ale dobře to ukazuje, že limit nebyl nastavený jako dnešních symbolických pár stovek.

Bankomat byl off-line. Každý den potřeboval nové diskety

Největší technologický rozdíl proti dnešku byl v tom, že první bankomat nefungoval v permanentním spojení s bankovním systémem.

Podle České spořitelny se do něj pomocí disket nahrávala data. Na jedné z nich byl seznam karet a na další operační systém spolu s aktuálním seznamem zakázaných karet. Na něm se objevovaly například karty ztracené, ukradené nebo karty klientů, kteří se dostali do minusu.

Dnešní bankomat při výběru komunikuje s bankovní infrastrukturou téměř okamžitě. Tehdejší stroj pracoval s tím, co mu zaměstnanci fyzicky přinesli a nahráli. Internetové bankovnictví neexistovalo a samotná představa nepřetržitého on-line ověřování účtu patřila do úplně jiné technologické éry.

Peníze do bankomatu nosili zaměstnanci v taškách

Další detail z historie České spořitelny zní spíš jako scéna ze staré bankovní komedie. První stroje měly výrazně menší kapacitu hotovosti než dnešní bankomaty a musely se doplňovat mnohem častěji.

Do historického automatu se vešlo jen několik stovek tisíc korun a peníze se doplňovaly na denní bázi. Česká spořitelna vzpomíná, že hotovost nosili kolegové v taškách.

Moderní bankomaty mohou pojmout jednotky milionů korun a u méně vytížených strojů se hotovost doplňuje jen několikrát do měsíce. Za tři a půl desetiletí se tak nezměnila jen elektronika, ale i logistika kolem jedné kovové krabice ve zdi.

Z jednoho veřejného bankomatu na 69 během jediného roku

Růst byl po spuštění mimořádně rychlý. Česká spořitelna v roce 1989 zprovoznila ještě další tři bankomaty, takže na konci prvního roku měla čtyři.

O rok později už jich bylo 69. Pokud porovnám čtyři stroje v roce 1989 s devětašedesáti o rok později, síť narostla více než sedmnáctkrát.

Tisící bankomat České spořitelny následoval v roce 2002. To znamená, že technologie, která na začátku veřejného provozu existovala v několika kusech, se během třinácti let dostala na čtyřciferný počet jen u jediné banky.

Československo přišlo k bankomatům o více než dvě desetiletí později než Británie

První moderní bankomat určený veřejnosti se objevil v Londýně už v roce 1967 u Barclays. Československý veřejný start přišel až v prosinci 1989.

Rozdíl je tedy přibližně dvaadvacet a půl roku. Neznamená to, že domácí bankovnictví bylo celou dobu bez automatizace. ČNB připomíná, že československé banky už od konce šedesátých a v sedmdesátých letech automatizovaly vnitřní zpracování plateb a v roce 1980 spustily rutinní provoz systému ABO.

Bankomat ale změnil něco jiného: poprvé přenesl část bankovní automatizace přímo před obyčejného klienta.

Proč byl bankomat v roce 1989 větší revoluce, než dnes vypadá

Největší změna nebyla v tom, že peníze vyjela ze štěrbiny místo z ruky pokladní. Bankomat rozbil vazbu mezi přístupem k hotovosti a otevírací dobou pobočky.

Člověk už nemusel stihnout přepážku. Nemusel vysvětlovat, kolik chce vybrat. Nemusel čekat na zaměstnance banky. První československý stroj byl technicky jednoduchý, ale už obsahoval hlavní myšlenku dnešního samoobslužného bankovnictví: základní operaci si klient provede sám.

A právě proto je trochu ironické, že dnes se banky posouvají ještě dál a snaží se část klientů dostat z hotovosti úplně k digitálním platbám. Technologie, která kdysi symbolizovala budoucnost peněz, dnes sama začíná působit trochu retro.

Co mě na prvním bankomatu překvapilo nejvíc

Veřejnosti začal sloužit až 1. prosince 1989; od ledna ho testovali jen zaměstnanci spořitelny.

Denně vydal maximálně 1 000 Kčs, což tehdy podle České spořitelny představovalo asi třetinu průměrného platu.

Pracoval off-line a potřeboval pravidelně aktualizované diskety se seznamy karet.

Hotovost se musela doplňovat velmi často a zaměstnanci ji podle vzpomínek nosili v taškách.

V roce 1989 měla spořitelna čtyři bankomaty, o rok později 69 - více než sedmnáctinásobek.

Tisící bankomat banky přišel v roce 2002.

Verdikt: největší technologický skok nebyl displej, ale možnost přijít kdykoliv

První bankomat v Československu dnes vypadá skoro primitivně. Speciální karta, pevný limit, dvě nominální hodnoty, žádný on-line zůstatek a diskety s daty.

Jenže hodnotit ho podle dnešního telefonu v kapse by bylo nefér. V roce 1989 měnil úplně základní pravidlo bankovnictví: k hotovosti se člověk mohl dostat bez člověka na druhé straně přepážky.

A možná je právě to nejlepší retro srovnání. Dnes se rozčilujeme, když bankomat nenabízí bezkontaktní výběr. První veřejný československý bankomat byl přitom sám o sobě dost futuristický už jen tím, že po pracovní době vůbec nějaké peníze vydal.

Metodika a omezení

Text vychází především z historického materiálu České spořitelny k jejímu prvnímu bankomatu, z archivu České televize a z materiálů České národní banky o automatizaci platebního styku. Údaj o přibližně třetině průměrné mzdy přebírám přímo od České spořitelny; orientační přepočet na zhruba tři tisíce Kčs je pouze matematické převrácení tohoto poměru, nikoli samostatný statistický údaj o průměrné mzdě. Výpočet více než sedmnáctinásobného růstu vychází ze čtyř bankomatů v roce 1989 a 69 v roce 1990.

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Zdroje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz