Článek
Začal jsem úplně od nuly: 303 kalendářních dnů mezi 1. zářím a 30. červnem
Oficiální organizace školního roku MŠMT říká dvě základní věci: vyučování začne v úterý 1. září 2026 a druhé pololetí skončí ve středu 30. června 2027.
Mezi těmito dvěma daty je včetně prvního a posledního dne přesně 303 kalendářních dnů. To je výchozí balík, ze kterého jsem postupně odečítal všechno, kdy se podle celostátního kalendáře běžně neučí.
Výsledek není číslo převzaté z nějakého školního blogu. Je to vlastní přepočet každého kalendářního dne podle oficiálních termínů MŠMT a státních svátků.
První velký řez: 86 víkendových dnů. Z 303 zbývá 217
Od září do konce června připadá na soboty a neděle 86 dnů. Po jejich odečtení zůstává 217 pracovních dnů.
To je zajímavé samo o sobě. I kdyby během školního roku nebyly žádné prázdniny ani státní svátky, běžný pětidenní školní týden by z 303 dnů využil jen něco přes sedm desetin.
Jenže 217 ještě není skutečný počet vyučovacích dnů. Teprve teď přicházejí prázdniny a svátky, které dopadají na pracovní dny.
Druhý řez: 22 pracovních dnů bez výuky. Zůstává 195
Na pracovní dny připadnou podzimní prázdniny 29. a 30. října, vánoční prázdniny, pololetní prázdniny 29. ledna, pět pracovních dnů jarních prázdnin a velikonoční prázdniny 25. března.
Vedle nich je nutné odečíst také státní svátky, které by jinak byly pracovním školním dnem: 28. září, 28. října, 17. listopadu, Velký pátek 26. března a Velikonoční pondělí 29. března. Některé vánoční svátky a Nový rok už leží uvnitř vánočních prázdnin, takže je nelze odečíst podruhé.
Po odstranění všech unikátních pracovních dnů bez výuky zbývá 195 dnů.
Největší past výpočtu je dvojí odečítání Vánoc
Právě na Vánocích se dá snadno udělat chyba. MŠMT stanovilo vánoční prázdniny od středy 23. prosince 2026 do neděle 3. ledna 2027.
Uvnitř tohoto bloku leží Štědrý den, první svátek vánoční a Nový rok. Pokud bych nejprve odečetl celý prázdninový blok a pak ještě jednou všechny státní svátky, počet školních dnů bych uměle snížil.
Proto jsem pracoval s jednotlivými daty a každé datum mohl být z výuky odečteno jen jednou. Výsledných 195 je po odstranění překryvů.
První pololetí má 95 dnů. Druhé přesně 100
Vysvědčení za první pololetí se rozdává ve čtvrtek 28. ledna 2027 a pátek 29. ledna je pololetními prázdninami.
Od 1. září do 28. ledna vychází po všech odpočtech 95 vyučovacích dnů. Druhé pololetí pak od návratu po pololetních prázdninách do 30. června obsahuje 100 vyučovacích dnů.
Celkových 195 se tedy rozpadá velmi čistě na 95 + 100. Druhá polovina roku je o pět školních dnů delší, přestože obsahuje týden jarních prázdnin i velikonoční pauzu.
Měsíc po měsíci: nejkratší je prosinec, nejdelší duben a červen
Září má 21 vyučovacích dnů, říjen 19, listopad 20, prosinec jen 16 a leden 19.
U většiny republiky, kde jarní prázdniny připadnou na únor, má únor 15 vyučovacích dnů a březen 20. V oblastech s březnovým termínem je to obráceně: únor 20 a březen 15.
Duben má 22 dnů výuky, květen 21 a červen 22. Květnové svátky 1. a 8. května v roce 2027 připadnou na sobotu, takže školní týden nezkrátí ani o jediný den.
Jarní prázdniny jsou po republice rozházené do šesti termínů. Roční součet ale nezmění
MŠMT rozděluje jarní prázdniny do šesti týdnů od 1. února do 14. března podle okresů a pražských obvodů.
Pro celkový počet dnů je to překvapivě jedno. Každá skupina dostane vždy celý týden od pondělí do neděle, a tedy přesně pět pracovních dnů bez výuky.
Proto mají při standardním celostátním kalendáři Kladno, Jihlava, Praha 4, Praha 9, Brno i Zlín stejný roční základ 195 vyučovacích dnů. Liší se jen tím, jestli se těch pět dnů odečte v únoru, nebo v březnu.
Praha je sama rozdělena na dvě části. Ani to s celkovými 195 dny nepohne
Praha 1 až 5 má jarní prázdniny 22.–28. února 2027. Praha 6 až 10 až 1.–7. března.
Na měsíční statistice je rozdíl vidět: první skupina má v únoru 15 školních dnů a v březnu 20, druhá 20 v únoru a 15 v březnu.
Po sečtení února a března je ale v obou případech 35 vyučovacích dnů. Celoroční aritmetika zůstává stejná.
195 dnů znamená, že pravidelná výuka zabere 64,4 % období září–červen
Teď lze číslo zasadit do celého kalendáře. V období 1. září až 30. června je 303 dnů a standardní výuka připadá na 195 z nich.
Podíl je 64,36 procenta. Na zbývajících 108 kalendářních dnů připadnou víkendy, prázdniny a svátky bez běžné výuky.
To ale není tvrzení, že má žák 108 dnů ‚prázdnin‘. V drtivé většině jsou to obyčejné soboty a neděle. Přepočet pouze ukazuje, jak moc se liší kalendářní délka školního období od skutečného počtu dnů v lavici.
Přes celý dvanáctiměsíční školní rok je poměr ještě nápadnější: 195 ku 170
Školní rok formálně běží od 1. září do 31. srpna. Roční cyklus 2026/2027 má 365 kalendářních dnů.
Pokud vezmu standardních 195 dnů výuky a proti nim celý roční kalendář, vyjde 170 dnů bez pravidelného vyučování. Výuka tak připadá na 53,4 procenta všech dnů ročního cyklu.
Znovu: mezi 170 dny jsou všechny víkendy i celé červencové a srpnové hlavní prázdniny. Nejde o pracovní bilanci učitelů ani o počet dnů, kdy je škola fyzicky zavřená.
A pak přijde ředitelské volno: jedna škola může skončit na 195, jiná na 190
Školský zákon dovoluje řediteli školy ze závažných, zejména organizačních a technických důvodů vyhlásit nejvýše pět volných dnů ve školním roce.
To znamená, že 195 není univerzální počet skutečně odchozených dnů pro každou konkrétní školu. Je to standardní celostátní základ před ředitelským volnem a dalšími mimořádnostmi.
Pokud ředitel využije všech pět dnů a všechny připadnou na jinak vyučovací dny, může pravidelná docházka na konkrétní škole klesnout až na 190 dnů. Jiná škola nemusí vyhlásit ani jeden.
Rozdíl pěti ředitelských dnů je 2,6 % celého standardního školního roku
Pět dnů může působit jako drobnost, ale proti 195 standardním vyučovacím dnům jde o 2,56 procenta.
V extrémním srovnání školy bez jediného ředitelského volna a školy s maximem pěti dnů je tedy rozdíl téměř tři procenta všech dnů, na které by jinak připadalo vyučování.
To je zároveň hranice, kterou nelze z centrálního kalendáře předem dopočítat. Ředitelské volno je lokální rozhodnutí jednotlivé školy.
Které svátky školákům v roce 2026/27 skutečně přidají pracovní den volna
Na podzim jsou tři: pondělí 28. září, středa 28. října a úterý 17. listopadu.
Na jaře jsou mimo prázdniny dva další celostátní pracovní dny bez výuky: Velký pátek 26. března a Velikonoční pondělí 29. března. Čtvrtek 25. března je navíc velikonočními prázdninami.
Naopak oba květnové svátky připadají na sobotu. Pro školní kalendář jsou tedy prakticky 'ztracené': nevytvoří prodloužený víkend ani neuberou vyučovací den.
Nejdelší souvislý úsek výuky není totéž jako měsíc s nejvíce školními dny
Kalendář se dá číst ještě jinak než po měsících. Září sice má 21 školních dnů, ale přeruší ho už sváteční pondělí 28. září.
Po podzimních prázdninách následuje listopad, kde školní rytmus rozbije 17. listopad. Prosinec zase končí už 22. prosince a leden má pololetní prázdniny.
Nejvíce ‚plné‘ tak mohou působit duben a červen: oba mají po 22 vyučovacích dnech. Duben 2027 už nemá velikonoční volno, protože Velikonoce připadají na konec března; červen zase nemá žádný státní svátek.
Co jsem do 195 dnů úmyslně nezapočítal
Výpočet neodečítá exkurze, školy v přírodě, sportovní dny, projektové dny ani jiné školní akce. Z právního a organizačního hlediska to nejsou automaticky dny bez vzdělávání.
Neodečítám ani individuální absence dítěte, přijímací či maturitní režim konkrétní střední školy nebo mimořádné uzavření školy kvůli havárii, počasí či jiné události.
A samozřejmě neodečítám ředitelské volno, protože jeho počet a termín se mezi školami liší. Proto je 195 celostátně srovnatelný základ, nikoli slib, že každý žák osobně stráví přesně 195 dnů ve stejné učebně.
Verdikt: zítřejší první den je jeden ze 195. Ale na konkrétní škole jich může být méně
Školní rok v kalendáři vypadá jako deset měsíců od září do června. Po rozložení na jednotlivé dny je ale obraz mnohem přesnější.
303 kalendářních dnů se po víkendech zmenší na 217 pracovních. Prázdniny a svátky odeberou dalších 22 unikátních pracovních dnů. Zůstane 195 dnů standardního vyučování: 95 v prvním pololetí a 100 ve druhém.
Pokud škola využije maximálních pět dnů ředitelského volna, může se dostat na 190. A to je možná nejpraktičtější číslo celého přepočtu: zítřkem nezačíná neurčitých ‚deset měsíců školy‘. Začíná konkrétní zásobník 195 standardních školních dnů, který se bude už jen zmenšovat.
Autorská kalkulačka školního roku 2026/27
• Kalendářní období výuky 1. 9.–30. 6.: 303 dnů
• Víkendové dny uvnitř období: 86
• Pracovní dny před odečtením prázdnin a svátků: 217
• Unikátní pracovní dny bez pravidelné výuky: 22
• Standardní vyučovací dny: 195
• První pololetí: 95
• Druhé pololetí: 100
• Podíl výuky na období září–červen: 64,4 %
• Celý roční cyklus 1. 9.–31. 8.: 365 dnů
• Dny bez pravidelné výuky v celém ročním cyklu: 170
• Podíl standardních vyučovacích dnů na celém ročním cyklu: 53,4 %
• Maximum ředitelského volna: 5 dnů
• Minimum po využití všech 5 ředitelských dnů: 190 standardně odchozených dnů
Měsíc po měsíci
• září 2026: 21 vyučovacích dnů
• říjen 2026: 19 vyučovacích dnů
• listopad 2026: 20 vyučovacích dnů
• prosinec 2026: 16 vyučovacích dnů
• leden 2027: 19 vyučovacích dnů
• únor 2027: 15 nebo 20 podle termínu jarních prázdnin vyučovacích dnů
• březen 2027: 20 nebo 15 podle termínu jarních prázdnin vyučovacích dnů
• duben 2027: 22 vyučovacích dnů
• květen 2027: 21 vyučovacích dnů
• červen 2027: 22 vyučovacích dnů
Metodika a hranice výpočtu
Výpočet je vlastní kalendářní analýza podle oficiálních termínů MŠMT pro školní rok 2026/2027. Každý den mezi 1. zářím 2026 a 30. červnem 2027 byl klasifikován jako víkend, běžný pracovní den, prázdninový den nebo státní svátek.
Překrývající se důvody se odečítají jen jednou. Typický příklad je Štědrý den nebo Nový rok uvnitř vánočních prázdnin.
Jarní prázdniny mají šest různých termínů, ale každý z nich obsahuje přesně pět pracovních dnů. Proto se roční součet 195 nemění podle okresu; mění se pouze rozložení mezi únor a březen.
Ředitelské volno není součástí čísla 195, protože jde o lokální rozhodnutí školy. § 24 odst. 2 školského zákona umožňuje nejvýše pět takových dnů za školní rok.
Výpočet je určen pro standardní organizaci ZŠ a SŠ. Neřeší individuální režimy maturantů, závěrečné ročníky, mimořádná opatření ani konkrétní školní akce.
Zdroje
