Článek
Když do internetového formuláře nenapíšu ulici, často na mě vyskočí červená hláška. Pole je povinné. Jenže český adresní systém je starší a pestřejší než představa vývojáře, který formulář navrhl. V tisících obcí je zcela normální adresa, v níž žádná ulice není — stačí obec nebo část obce a číslo domu.
Zajímalo mě, jak velká tahle „výjimka“ ve skutečnosti je. A překvapení přišlo rychle: když porovnám oficiální počet obcí v RÚIAN s nejnovější dostupnou akademickou analýzou obcí s pojmenovanými ulicemi, nevychází mi okrajový jev. Vychází mi většina republiky.
První překvapení: pojmenované ulice má jen menšina obcí
Český úřad zeměměřický a katastrální ve výroční zprávě za rok 2025 uvádí, že RÚIAN evidoval k 31. prosinci 2025 celkem 6 258 obcí. Stejná databáze obsahovala 85 811 ulic a 3 012 758 adresních míst. Samotný počet ulic ale neříká, v kolika obcích se ulice používají — velká města jich mají tisíce, malá obec může mít jednu a jiná ani jednu.
Pro druhou část skládačky jsem proto použil bakalářskou práci geografky Hany Kloknerové z Univerzity Palackého z roku 2024. Při analýze uličního názvosloví pracuje s údajem, že v Česku je 1 424 obcí s pojmenovanými ulicemi. Když toto číslo postavím vedle 6 258 obcí celkem, hrubý rozdíl je 4 834 obcí — tedy přibližně 77,2 procenta.
CO PŘESNĚ POČÍTÁM
• 6 258 obcí = oficiální stav RÚIAN k 31. 12. 2025
• 1 424 obcí s pojmenovanými ulicemi = údaj z práce Hany Kloknerové (2024)
• 4 834 = prostý rozdíl těchto dvou hodnot; 77,2 % = orientační podíl
• nejde o přesný společný snapshot k 29. 9. 2026, protože zdroje vznikly v různých okamžicích
Proč nepíšu „přesně 4 834 obcí“
Protože by to vypadalo přesněji, než jsou podklady. ČÚZK má dnes veřejné číselníky obcí a ulic aktualizované prakticky průběžně; stránka číselníku obcí uvádí aktualizaci 26. září 2026 a číselník ulic 25. září. U záznamu ulice je navíc přímo pole OBEC_KOD, takže přesný současný výpočet by byl technicky jednoduchý: vzít všechny platné ulice, spočítat unikátní kódy obcí a výsledek odečíst od seznamu platných obcí.
V tomto článku ale nechci předstírat, že jsem provedl aktuální join dvou stažených CSV, když oporu mám v publikovaném akademickém součtu a ve výroční statistice ČÚZK. Proto používám formulaci „skoro čtyři z pěti“ a číslo 4 834 označuji jako orientační přepočet, nikoli jako stav registru k přesné minutě publikace.
Jak může fungovat adresa, když v ní není ulice?
Docela normálně. Ulice není jediným prvkem, který českou adresu drží pohromadě. Český statistický úřad při Sčítání 2021 vysvětloval, že číslo popisné je unikátní identifikátor budovy v dané části obce. Číslo orientační se naopak používá jen v některých obcích s pojmenovanými ulicemi a nemusí být součástí každé adresy.
To je důvod, proč může mít dům zcela platnou adresu typu „obec, č. p. 107“ bez jediného názvu ulice. Pro člověka z velkého města to vypadá neúplně; pro registr to neúplné být nemusí. Základní orientační kostru tvoří obec nebo část obce a domovní číslo, k nimž se přidávají další údaje podle konkrétního místa.
Číslo popisné není pořadí domů po cestě
Právě tady vzniká největší kulturní šok při návštěvě obce bez ulic. Člověk čeká, že po domě 104 přijde 105 a o pár metrů dál 106. Jenže číslo popisné nefunguje jako číslo orientační v ulici. Je unikátní v části obce a historicky se přidělovalo jednotlivým budovám; mapa proto může působit jako číselná skládačka.
Hezký dobový příklad popsala Česká televize v roce 2016 v Hostěrádkách-Rešově. Místní tehdy používali čísla domů a zažitá pomístní jména, zatímco návštěvník se musel orientovat podle čísel popisných. V reportáži zaznělo i jednoduché vysvětlení zdánlivého chaosu: dům dostal číslo podle toho, kdy vznikl, ne podle svého místa v řadě. Ten článek je starý deset let a není důkazem dnešního stavu konkrétní obce, ale dobře ukazuje, jak takový systém v praxi působí.
Pojmenovat ulici není jen přišroubovat ceduli
O názvech ulic rozhoduje obec. ČÚZK v metodice zároveň upozorňuje, že ulice právně vzniká až zápisem do RÚIAN. Pokud zastupitelstvo dodatečně pojmenuje už existující komunikaci se zástavbou, nestačí vytvořit nový název: dotčená adresní místa je potřeba v registru navázat na novou ulici.
To vysvětluje, proč se některým menším obcím do plošného pojmenování nechce. Přínosem může být snadnější orientace návštěv, rozvozu nebo záchranných složek, ale změna zároveň zasahuje do evidence adres a do zažitých místních zvyklostí. Není to tedy spor mezi „moderní“ a „zaostalou“ obcí. Je to rozhodnutí, které má jinou hodnotu v kompaktní vesnici o několika stovkách domů a jinou v rychle rostoucím sídle.
Největší problém někdy není obec, ale formulář
Tady se z geografické kuriozity stává docela praktická věc. Pokud je skutečně pravda, že pojmenované ulice má jen zhruba čtvrtina obcí, pak software navržený s povinným polem „ulice“ nepopisuje celý český adresní systém. Popisuje jen jeho městštější část.
Správně navržený formulář by měl umět přijmout adresu bez ulice a pracovat s částí obce, číslem popisným či evidenčním a PSČ. Jinak uživatel skončí u improvizací typu „bez ulice“, zopakování názvu obce nebo vyplnění pomístního názvu, který oficiální adresou vůbec není. A chyba pak nevzniká v RÚIAN, ale mezi databází a uživatelským rozhraním.
Co z těchto čísel naopak vyčíst nejde
Údaj „obec s pojmenovanými ulicemi“ neznamená, že každá adresa v takové obci ulici má. Obec může mít více částí, ulice mohou být zavedené jen někde a konkrétní adresní místo může mít jinou strukturu. Stejně tak 85 811 ulic v RÚIAN neznamená 85 811 souvislých silnic; jde o evidované územní prvky názvosloví.
A ještě jedna brzda: z počtu obcí bez ulic nelze automaticky dělat žebříček kvality života, orientace nebo fungování samosprávy. Velikost, tvar sídla, počet částí, turistický provoz i místní tradice se liší. Data mi říkají něco jiného a jednoduššího: pojmenovaná ulice není v české obci samozřejmá základní vrstva. Je to vrstva navíc, kterou používá menší část obcí.
COUNTER-CHECK
• 4 834 není deklarováno jako přesný stav k 29. 9. 2026.
• „Obec s ulicemi“ neznamená, že ulice má každé její adresní místo.
• historické příklady z médií používám jen jako ilustraci fungování systému, ne jako důkaz současného stavu konkrétní obce.
• přesný současný údaj by vyžadoval spojit aktuální UI_OBEC a UI_ULICE podle OBEC_KOD.
Verdikt: česká adresa není „ulice + číslo“, i když tak často vypadá
Mně na tomhle datasetu připadá nejzajímavější právě obrácená perspektiva. Ve městě máme pocit, že obec bez ulic je zvláštní výjimka. Dostupná čísla ale naznačují pravý opak: obcí s pojmenovanými ulicemi je menšina a velká část republiky si vystačí se starší logikou části obce a domovního čísla.
Takže až příště formulář bude tvrdit, že česká adresa bez ulice neexistuje, problém nemusí být v adrese. Možná jen formulář nikdy neopustil velké město.
Zdroje a prameny
• ČÚZK – Výroční zpráva 2025, kapitola RÚIAN — 6 258 obcí, 85 811 ulic a 3 012 758 adresních míst k 31. 12. 2025
• ČÚZK – číselník Obce (UI_OBEC) — aktuální struktura a datum aktualizace číselníku
• ČÚZK – číselník Ulice (UI_ULICE) — vazba ulice na obec přes OBEC_KOD
• Hana Kloknerová – Jména osobností v názvech ulic českých obcí, UP Olomouc, 2024 — údaj 1 424 obcí s pojmenovanými ulicemi
• ČSÚ – Sčítání 2021, rozšířená nápověda k adrese — význam čísla popisného, orientačního a evidenčního
• ČÚZK – FAQ: Pojmenování ulic — postup při dodatečném pojmenování a vazba adresních míst
• ČÚZK – FAQ: Vznik ulice — ulice vzniká zápisem do RÚIAN
• ČT24 – Bez názvu. Některé jihomoravské obce nemají dosud pojmenované ulice (2. 11. 2016) — historická ilustrace orientace podle čísel popisných
