Článek
I. Poslední výzva pro cestujícího, který si zamával sám
Na mezinárodním letišti Eden dnes otevřeli nový terminál. Nápis nad vchodem je ve třech jazycích: ADIEU, GOODBYE, AUF WIEDERSEHEN. U přepážky stojí imaginární úřednice, která se na jméno pasažéra ani nemusí ptát. V systému už svítí: Tomáš Chorý. Druh zásilky: elitní útočník. Stav odbavení: závažné komplikace způsobené příručním prostředníčkem.
Ještě před pár dny jsme byli na Ministerstvu fotbalové pravdy. Tam Chorý obdržel červené razítko a naše série poprvé zjistila, že některé lidské prsty mají v české lize větší mediální hodnotu než góly. Potom jsme přešli na Fotbalový úřad práce, kde si měl požádat o nové angažmá. A dnes? Dnes přišel dopis z vedení letiště. Odbavení už není jen trenérova věta v Istanbulu. Je to oficiální rozhodnutí Slavie.
Klub 21. října oznámil nejvyšší možný interní trest podle svého disciplinárního řádu. Chorý přijde o částku odpovídající jednomu měsíčnímu platu, do konce podzimu nebude v kádru A-týmu a v zimě mu klub umožní odejít jinam. To jsou fakta. Letiště, úřednice i tříjazyčné hlášení jsou naše satira. A je v ní jeden důležitý rozdíl: žádný skutečný přestup zatím oznámený nebyl.
„Poslední výzva k odbavení. Prostředníček, prosíme, ponechte v příručním zavazadle.“
II. Zavazadlový limit: dva tituly, čtyři červené a zásoba posledních šancí
Chorý rozhodně není fotbalový turista, který si přišel do Edenu pouze pro suvenýr. Slávistům pomohl ke dvěma titulům, umí sklepávat míče, vyhrávat souboje a vyvolat v pokutovém území tak nepříjemnou atmosféru, že stopeři začnou po zápase googlit kurz účetnictví. Jeho přínos je skutečný. Právě proto má celý příběh tak trapně drahé vyústění.
Jenže na bezpečnostním rámu nyní bliká jiná položka. Čtyři červené za dvě sezony. Z toho tři už v minulém ročníku. Jeden by čekal, že se po takové sérii profesionál naučí zacházet s vlastními emocemi opatrněji než chemik s otevřenou kyselinou. Místo toho se v sobotu proti Hradci Králové objevil další červený lístek. Podle zápisu rozhodčího Jana Všetečky ukázal Chorý směrem k sudímu prostředníček. Z utkání, které skončilo 0:0, se rázem stala nejdražší názorná ukázka, proč má lidská ruka pět prstů a člověk by si měl před kamerou rozmyslet, který z nich vystavuje.
Při imaginárním vážení zavazadel tedy přichází upozornění: „Povolená hmotnost sportovních úspěchů překročena. Disciplinární přítěž se nezapočítává zdarma.“ Úředník vytáhne starou složku. Na obálce je razítko POSLEDNÍ VAROVÁNÍ, pak jeho kopie POSLEDNÍ POSLEDNÍ VAROVÁNÍ a pod ní další, lehce otlučené razítko TENTOKRÁT TO MYSLÍME OPRAVDU VÁŽNĚ.
„Poslední výzva k odbavení. Prostředníček, prosíme, ponechte v příručním zavazadle.“
III. V Edenu objevena nová měna: jeden měsíční plat
Nejzajímavější úřední kolonka vůbec není „kam poletí“. Je to „kolik stojí zpáteční letenka za ztracenou trpělivost“. Slavia oznámila sankci ve výši jednoho měsíčního platu. Celá částka podle klubu poputuje na konto Nadačního fondu Slavie. Konkrétní korunovou sumu klub ve svém stanovisku nezveřejnil, a tak si ji tu nebudeme cucat z prstu. Tenhle příběh už má prstů i tak přebytek.
Představte si odbavovací přepážku, kde se za nadváhu neplatí podle kilogramů, ale podle toho, kolikrát jste vyzkoušeli, jak velké kouzlo dokáže jedna vteřina bez sebekontroly. „Pane cestující, nabízíme vám balíček Komfort: jedna měsíční mzda, podzim bez kabiny A-týmu a volitelný zimní přesun.“ A aby v celé téhle absurdní faktuře něco dávalo smysl, finanční sankce má skončit u nadačního fondu.
Na tomhle místě je fér zmínit i druhou stranu mince. Žádný trest nevymaže góly a práci, kterou Chorý pro klub odvedl. Stejně tak předchozí góly nevymažou opakované disciplinární problémy. Fotbal je zvláštní podnik: člověk může mít obrovský talent, ale pokud si neumí pohlídat pár vteřin mezi vztekem a reakcí, začne zaměstnavateli prodělávat i při remíze. Nejlevnější posilou tak najednou není nový útočník. Je to obyčejné sebeovládání.
„Poslední výzva k odbavení. Výši pokuty zjišťujte u pokladny, nikoliv v internetových komentářích.“
IV. Let do Istanbulu odstartoval i bez pana cestujícího
Zatímco v Česku se řešilo, jestli je Chorého jméno ještě na seznamu cestujících, skutečná Slavia v úterý odehrála Ligu mistrů v Istanbulu. Proti Fenerbahçe prohrávala už 0:2, ale nakonec vybojovala remízu 2:2. Trefili se Lukáš Provod a v závěru Pavel Kačor. Chorý v mužstvu nebyl. Tohle není důkaz, že mužstvo bez něj automaticky hraje lépe; je to přesně ověřená a přitom krásně ironická časová souhra.
Představme si na odletové tabuli dva řádky. „SLAVIA – ISTANBUL: PŘISTÁLO, 1 BOD.“ O řádek níž: „CHORÝ – DALŠÍ ANGAŽMÁ: DESTINACE NEZNÁMÁ, ODBAVENÍ V ZIMĚ MOŽNÉ.“ Žádný marketingový tým by si nepřál takhle nešťastně sladěnou tiskovou zprávu s evropským výsledkem. Jedni vracejí z ciziny bod, druhý mezitím čte, že do konce podzimu zůstane mimo první tým.
Záměrně nepíšu, že by se někdo v kabině radoval z Chorého nepřítomnosti. Nic takového doložené nemáme. Ironie je mnohem prostší: velké mužstvo musí umět fungovat i v situaci, kdy jeho důležitý hráč ztratí důvěru trenéra a vedení. A přesně to, že se v Istanbulu hrálo dál, připomíná staré pravidlo profesionálního sportu. Žádný fotbalista není větší než zápas, který se po jeho odchodu stejně rozehraje.
„Poslední výzva k odbavení. Mužstvo odletělo. Vaše poslední šance zůstala na přepážce.“
V. Německy, anglicky, francouzsky. Sebekontrola pořád jen jedním jazykem
Agent David Nehoda už v úterý pro Český rozhlas připustil, že se po dřívější Chorého preferenci zůstat v Česku může začít hledat zahraniční angažmá. To ale není rezervovaná letenka, podepsaný kontrakt ani potvrzená nová adresa. Je to možnost. V našem letištním katalogu proto zatím nesvítí Londýn, Mnichov ani Paříž. Svítí jen krásně neurčitý nápis KAMKOLIV, KDE JE VOLNÝ HROT A DOST TRPĚLIVOSTI.
Před odletovou bránou si vymyslíme jazykový kurz. „Adieu.“ „Goodbye.“ „Auf Wiedersehen.“ Tři evropská rozloučení zvládneme za deset vteřin. Pak přijde těžší lekce: „Rozhodčí odpískal, nesouhlasím, ale neudělám nic, co mě pošle do šatny.“ Přesně tady se kurz prodlužuje z deseti vteřin na devadesát minut a jeden nastavený čas.
Když v květnu po nedohraném derby vedení oznámilo Chorého vyřazení a možnost odchodu, znělo to také definitivně. Jenže následovala další šance. To je zásadní kontext dnešní tečky: nová slova o konci nemají být zábavný slogan na pár dní. Jsou testem, zda klub skutečně dokáže dodržet hranice, které sám vyhlašuje. A naopak pro hráče je to test, zda odchod znamená sportovní restart, nebo jen export stejného problému s jiným znakem na dresu.
„Poslední výzva k odbavení. Jízdenka platí v zimě, sebekontrola musí platit okamžitě.“
VI. Finále trilogie: poslední cestující zhasne červenou
Naše malá trilogie má nečekaně logický vývoj. První díl: Ministerstvo fotbalové pravdy řešilo jeden prostředníček a auru rozhodcovské neomylnosti. Druhý díl: Fotbalový úřad práce zapsal kvalitního útočníka s problémovým ovládáním rukou. Třetí díl: letiště posledních šancí vyvěsilo rozpis pokut a čeká na zimní odlet.
Je docela snadné smát se Chorému. Tentokrát na tu grotesku dodal materiál opakovaně sám. Ale stejně snadné by bylo sklouznout k nadšenému veřejnému lynčování, jako by jedna profesionální chyba nebo série chyb člověka definitivně vymazala. Tak to není. Má odpovědnost za vlastní jednání, Slavia má právo chránit svou kabinu a disciplínu a další klub — pokud se nějaký najde — může rozumně věřit v nápravu. Na tom není nic směšného.
Směšné je, jak drahé může být poslední varování, když už neví, jak se má správně tvářit. Že k odchodu od jednoho zaměstnavatele nepotřebujete odjezdovou tabuli ani vlakové spojení. A že profesionální fotbal umí z jednoho prstu udělat třídenní tiskovou konferenci, třetí díl seriálu a nakonec i položku nadačního účetnictví.
V imaginárním letišti Eden se pomalu zhasíná. Úřednice ukládá spis. Na jeho obálku tiskne tři slova: ADIEU. GOODBYE. AUF WIEDERSEHEN. A úplně dole, malým písmem, jednu poznámku, kterou by měl mít každý nový dres vytištěnou na vnitřní straně límečku:
„Poslední výzva k odbavení. Cestující může změnit klub. Sebeovládání si musí přibalit sám.“
Předchozí kapitoly: Ministerstvo fotbalové pravdy • Fotbalový úřad práce
Podklady a návaznosti
