Článek
389 miliard je číslo, které se špatně představuje. Na den je to přes miliardu
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 stojí na jednoduché, ale mimořádně velké nerovnici. Ministerstvo financí očekává příjmy 2,189 bilionu korun a výdaje 2,578 bilionu. Rozdíl je 389 miliard korun.
Přepočet na běžnější jednotky ukazuje skutečné měřítko. Pokud bychom plánovaný schodek rovnoměrně rozložili do celého roku, vychází přibližně na 1,066 miliardy korun denně, 44,4 milionu korun za hodinu, 740 tisíc za minutu a více než 12 tisíc korun za sekundu.
Neznamená to samozřejmě, že stát každou sekundu doslova podepíše nový úvěr na 12 tisíc. Rozpočtové příjmy a výdaje přicházejí během roku nerovnoměrně a financování dluhu funguje přes emise dluhopisů, pokladniční poukázky a řízení státní pokladny. Přepočet má jediný účel: převést 389 miliard z abstraktního čísla na měřítko, které lze pochopit.
Na každých 100 korun příjmů plánuje stát utratit téměř 118 korun
Ještě názornější je poměr příjmů a výdajů. Na každých 100 korun, které mají v roce 2027 do státního rozpočtu přijít, připadá podle návrhu zhruba 117,77 koruny výdajů. Chybějících 17,77 koruny představuje financování schodku.
Samotný deficit odpovídá přibližně 15,1 procenta všech plánovaných výdajů. Jinými slovy: kdybychom výdaje hypoteticky rozdělili do sta stejně velkých dílů, zhruba patnáct z nich nemá v návrhu krytí současnými příjmy.
Proti schválenému rozpočtu roku 2026 se schodek zvyšuje z 310 na 389 miliard korun. To je o 79 miliard, tedy přibližně o 25,5 procenta více. Příjmy přitom mají meziročně vzrůst asi o 71,3 miliardy, což je 3,4 procenta. Výdaje se zvyšují o 150,3 miliardy, přibližně o 6,2 procenta.
Právě rozdílné tempo růstu obou stran rozpočtu vysvětluje, proč se deficit prohlubuje, přestože stát očekává vyšší výběr peněz.
Vláda říká: vyšší schodek má koupit investice, dopravu a stabilnější zdravotnictví
Ministerstvo financí vyšší deficit obhajuje především skladbou výdajů. Návrh počítá s kapitálovými výdaji 289,6 miliardy korun, což má být rekord. Z národních zdrojů mají prorůstové investice meziročně vzrůst o 47,7 miliardy.
Další velkou prioritou je zdravotnictví. Ministerstvo uvádí, že systém má díky kombinaci vyšší platby za státní pojištěnce a vyššího výběru pojistného získat proti předchozímu roku více než 50 miliard korun navíc. Rozpočet zároveň počítá s bezprecedentními výdaji na obranu; samotná kapitola Ministerstva obrany má dosáhnout přibližně 191 miliard korun a celkový vládou uváděný obranný rámec 195 miliard.
Vládní argument je tedy jasný: deficit se nezvyšuje proto, aby se pouze udržel běžný provoz, ale má umožnit větší investice a zároveň zaplnit financování oblastí, které kabinet považuje za podfinancované.
Tento argument má reálný číselný základ. Jen nárůst investic z národních zdrojů a vládou uváděné posílení zdravotnictví dohromady přesahují růst samotného schodku. Z toho ale automaticky neplyne, že celý schodek je „investiční“. Rozpočet je jeden celek a nelze konkrétní korunu půjčených peněz přiřadit konkrétnímu výdaji.
Nejrychleji roste i položka, která nic nového nepostaví: obsluha státního dluhu
Vedle silnic, nemocnic nebo armádní techniky je v návrhu ještě jedna velká položka, která není na první pohled vidět v každodenním životě. Kapitola Státní dluh má vzrůst z přibližně 110 miliard korun v roce 2026 na téměř 130 miliard v roce 2027.
To je o 20 miliard korun více za jediný rok.
Národní rozpočtová rada používá širší ukazatel úrokových výdajů celého sektoru vládních institucí a odhaduje pro rok 2027 zhruba 145 miliard korun. Ještě v roce 2021 podle ní tyto úrokové výdaje činily 45 miliard. Za šest let by se tak více než ztrojnásobily.
Důvodem není jen růst samotného dluhu. Stát postupně refinancuje staré dluhopisy vydané v době velmi nízkých sazeb novými emisemi za vyšší úrok. Rozpočtová rada upozorňuje, že implicitní průměrná sazba z celého dluhu se dostala kolem 3,5 procenta a desetileté státní dluhopisy se na trhu pohybují kolem pětiprocentní hranice.
Čím dražší je obsluha dluhu, tím menší část budoucích příjmů zbývá na služby, investice nebo daňové úlevy. Úrok je výdaj za minulá rozhodnutí, nikoli nová služba pro občana.
Číslo 2,8 procenta HDP není totéž jako 389 miliard. Tady se snadno srovnávají různé věci
Ve veřejné debatě se kolem rozpočtu objevuje údaj 2,8 procenta HDP. Vedle něj ale Národní rozpočtová rada mluví o více než 3,5 procenta. Na první pohled to vypadá jako spor o stejnou matematiku, ve skutečnosti je potřeba oddělit několik různých měřítek.
Schodek 389 miliard korun je hotovostní saldo samotného státního rozpočtu. Maastrichtské saldo veřejných financí je širší ukazatel: zahrnuje celý sektor vládních institucí a počítá se podle evropské metodiky, nikoli jen jako rozdíl příjmů a výdajů státního rozpočtu.
Vládní fiskálně-strukturální plán počítá pro rok 2027 s trajektorií salda veřejných financí -2,8 procenta HDP. Národní rozpočtová rada ale ve svém zářijovém stanovisku upozorňuje, že podle dokumentace přiložené k samotnému návrhu rozpočtu vychází očekávaný schodek veřejných financí kolem 3,5 procenta HDP a při naplnění všech rozpočtových předpokladů podle jejího výpočtu zhruba 3,7 procenta.
Nejde tedy o to vydělit 389 miliard hrubým domácím produktem a dostat 2,8 procenta. Jde o dva různé rozpočtové světy: hotovostní státní rozpočet a evropsky měřený výsledek celého veřejného sektoru. A právě mezi plánovanou evropskou trajektorií a tím, co podle rady implikuje současný návrh, vzniká jeden z největších sporů.
Rozpočtová rada vidí obrat: z poklesu schodků se stal růst o 140 miliard za dva roky
Národní rozpočtová rada hodnotí návrh výrazně kritičtěji než Ministerstvo financí. Připomíná, že po očištění o časové nesoulady evropských peněz činil schodek státního rozpočtu v roce 2024 přibližně 287,4 miliardy korun a v roce 2025 249,9 miliardy.
Pro rok 2026 je plánováno 310 miliard a pro rok 2027 nyní 389 miliard. Mezi rokem 2025 a návrhem roku 2027 tak nominální deficit narůstá o zhruba 139 miliard korun – po zaokrouhlení o 140 miliard.
Rada to označuje za zřetelnou fiskální expanzi a upozorňuje, že česká ekonomika přitom není v hluboké recesi. Naopak očekává pro rok 2027 růst HDP a ekonomiku nad úrovní potenciálního produktu. Podle této logiky je právě období růstu vhodnější pro konsolidaci než pro další zvyšování strukturálního deficitu.
Vláda nabízí opačný pohled: tvrdí, že právě vyšší investice, zdravotnictví a energetická opatření mají ekonomický růst podpořit a že prudké škrty by naopak mohly budoucí výkon ekonomiky poškodit.
To je skutečný politicko-ekonomický konflikt tohoto rozpočtu. Nejde jen o otázku, zda je 389 miliard „hodně“. Jde o to, zda je správné právě teď půjčenými penězi zrychlit investice a posílit služby, nebo zda tím stát vytváří příliš velkou zátěž pro příští roky.
Je tu ještě 30 miliard na Dukovany. Nejsou v oněch 389 miliardách
Pro srovnávání mezi roky je důležitý ještě jeden technický detail, na který upozorňuje Národní rozpočtová rada. Návrh státního rozpočtu na rok 2027 už v hotovostním saldu neobsahuje návratnou finanční výpomoc na výstavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech.
Vláda pro rok 2027 schválila na tento účel 30 miliard korun, financování ale má probíhat z mimorozpočtového účtu. Rada proto upozorňuje, že dnešní schodek 389 miliard není zcela přímo srovnatelný se starší konstrukcí rozpočtu.
Pokud by se oněch 30 miliard započítalo stejným způsobem jako v původní konstrukci rozpočtu roku 2026, činil by podle NRR srovnatelný hotovostní schodek 419 miliard korun.
To neznamená, že stát 30 miliard „schoval“ nebo že správné číslo schodku je automaticky 419 miliard. Jde o jinou účetní a legislativní konstrukci financování. Pro poctivé meziroční srovnání je ale potřeba vědět, že se změnil rozsah toho, co hotovostní saldo státního rozpočtu obsahuje.
Největší otázka neleží v roce 2027. Leží v roce 2028
Vláda prezentuje vyšší deficit roku 2027 jako přechodný. Fiskálně-strukturální plán počítá s následným snížením schodku veřejných financí na 2,0 procenta HDP v roce 2028, 1,6 procenta v roce 2029 a 1,2 procenta v roce 2030.
Právě tady je podle Národní rozpočtové rady největší riziko. Pokud bude rok 2027 skutečně končit kolem 3,5 procenta HDP, musel by se deficit hned následující rok snížit přibližně o 1,5 procentního bodu HDP. Rada tento krok v dnešních cenách odhaduje na 130 až 140 miliard korun.
To už není kosmetická úprava několika položek. Takový rozdíl by vyžadoval kombinaci růstu příjmů, škrtů, změn daní nebo velmi silného ekonomického růstu.
A právě proto je rozpočet 2027 zajímavější než samotný rekordní schodek. Vláda si kupuje čas a investiční prostor v jednom roce, ale zároveň si vytváří velmi těžkou domácí úlohu pro rok následující.
Verdikt: 389 miliard není ani automatická katastrofa, ani bezplatná investice do budoucnosti
Z rozpočtových čísel se dají snadno vyrábět dva extrémní příběhy.
První říká, že stát každý den „propálí“ přes miliardu a řítí se do dluhové katastrofy. Druhý tvrdí, že vyšší schodek nevadí, protože se všechno vrátí v investicích a rychlejším růstu.
Ani jeden není dost přesný.
Česko stále nepatří mezi nejzadluženější státy Evropské unie a větší kapitálové výdaje mohou zlepšit infrastrukturu i budoucí výkon ekonomiky. Zároveň ale každý další deficit zvyšuje dluh, úrokové náklady rostou a samotný fakt, že se peníze účetně označí za investici, nezaručuje jejich ekonomickou návratnost.
Pro běžného člověka je tedy nejvýstižnější jiný přepočet: stát chce v roce 2027 na každou vybranou stokorunu utratit téměř 118 korun.
O tom, zda těch necelých osmnáct korun navíc vytvoří hodnotu větší než budoucí účet za jejich financování, nerozhodne titulek rozpočtu. Rozhodne až to, za co se peníze skutečně utratí – a zda vláda opravdu dokáže schodek od roku 2028 tak rychle stáhnout, jak dnes slibuje.
Metodika vlastních výpočtů
Přepočty vycházejí z návrhu Ministerstva financí: příjmy 2 189 173 791 455 Kč, výdaje 2 578 173 791 455 Kč a hotovostní deficit 389 000 000 000 Kč. Denní a hodinový přepočet používá 365 dní. Poměr výdajů k příjmům je zaokrouhlen na dvě desetinná místa. Meziroční srovnání používá schválené hodnoty státního rozpočtu 2026 uvedené MF. Maastrichtské saldo veřejných financí není totožné s hotovostním saldem státního rozpočtu.
Zdroje
