Článek
Největší změna je jednoduchá: mladému člověku má stát posílat dvojnásobek
Doplňkové penzijní spoření dnes funguje pro většinu lidí podle jednoduchého pravidla. Pokud si člověk posílá od 500 do 1 700 korun měsíčně, stát mu přidává 20 procent jeho vkladu. Při pěti stovkách je to 100 korun, při tisícovce 200 korun a při maximálně podporovaných 1 700 korunách 340 korun měsíčně.
Vládou schválená novela nazvaná Lepší penzijko má od roku 2027 vytvořit výrazně štědřejší režim pro střadatele před 30. narozeninami. Státní příspěvek se jim má zdvojnásobit na 40 procent měsíčního vkladu.
Při vkladu 500 korun by tedy stát neposlal 100, ale 200 korun. Při 1 000 korunách by příspěvek vzrostl z 200 na 400 korun. A při 1 700 korunách by se zvýšil z dnešních 340 na 680 korun měsíčně.
Právě poslední číslo je nejvýraznější: 680 korun měsíčně znamená 8 160 korun od státu za rok. Dnes je při stejné úložce maximum 4 080 korun ročně. Rozdíl činí 4 080 korun každý rok, kdy člověk splňuje věkovou podmínku.
Tři modely: 500, 1000 a 1700 korun měsíčně
U penzijka je snadné ztratit se v procentech, proto jsem změnu přepočítal na tři běžné měsíční vklady. Všechny výpočty níže ignorují investiční zhodnocení a ukazují jen vlastní peníze a státní příspěvek.
Při 500 korunách měsíčně vloží člověk za rok 6 000 korun. Dnes k nim stát přidá 1 200 korun, podle návrhu by přidal 2 400 korun. Celkový roční přítok na účet by tak bez zhodnocení vzrostl ze 7 200 na 8 400 korun.
Při 1 000 korunách měsíčně člověk vloží 12 000 korun ročně. Dnešní státní příspěvek činí 2 400 korun, navrhovaný 4 800 korun. Na účet by tedy ročně přiteklo 16 800 korun místo dnešních 14 400.
Při 1 700 korunách měsíčně člověk vloží 20 400 korun za rok. Stát dnes přidá maximálně 4 080 korun, podle návrhu 8 160 korun. Bez jakéhokoli výnosu by tedy roční součet vlastních a státních peněz činil 28 560 korun místo dnešních 24 480.
Rozdíl mezi starým a navrhovaným režimem je ve všech těchto modelech přesně druhý dnešní státní příspěvek navíc. U mladého střadatele se státní podpora jednoduše zdvojnásobí.
Za deset let může samotný rozdíl dělat 40 800 korun. Bez započtení jediného procenta výnosu
Největší efekt změny se ukáže až v čase. Představme si dvacetiletého člověka, který by deset let až do třicátých narozenin posílal 1 700 korun měsíčně a podmínky by se během této doby nezměnily.
Za deset let by ze svého vložil 204 000 korun. Při dnešním příspěvku 340 korun měsíčně by od státu získal 40 800 korun. Při navrhovaných 680 korunách by státní příspěvky dosáhly 81 600 korun.
Samotný rozdíl mezi dnešním a novým režimem tedy činí 40 800 korun. To vše ještě před tím, než započítáme jakýkoli kladný nebo záporný investiční výsledek.
U vkladu 1 000 korun měsíčně je desetiletý rozdíl 24 000 korun a u 500 korun měsíčně 12 000 korun. Nejde o miliony, ale u dlouhodobého spoření má každá koruna získaná na začátku navíc více času pracovat než koruna přidaná těsně před důchodem.
Pro děti se má změnit ještě něco dalšího: státní příspěvek už od stokoruny
U nezletilých má novela jít ještě o krok dál. Dnes začíná nárok na státní příspěvek až při měsíčním vkladu 500 korun. Vládní návrh chce u střadatelů před 18. narozeninami snížit dolní hranici na 100 korun měsíčně.
Pokud by rodič nebo prarodič posílal dítěti právě 100 korun, stát by podle nového režimu přidal 40 korun. Za rok by tak dítě vložilo 1 200 korun a stát 480 korun.
Na stokorunovém vkladu je dobře vidět hlavní filozofie změny. Ministerstvo financí nechce motivovat jen k vyšším vkladům, ale i k tomu, aby spoření začalo co nejdříve. U dítěte může být větší výhodou dlouhý časový horizont než samotná výše první měsíční částky.
Po dosažení 18 let by ale pro minimální státní podporu podle vládního návrhu zůstala standardní hranice 500 korun. Zvýšených 40 procent by člověk mohl čerpat dál až do svých 30. narozenin.
Peníze už nemají být úplně zamčené do šedesáti. Přichází jednorázový výběr do 36 let
Jedna z častých námitek proti penzijnímu spoření zní, že mladý člověk si nechce na desítky let zamknout peníze, které může potřebovat na bydlení, studium nebo jiný velký životní krok.
Novela proto zavádí možnost, aby si klient do svých 36. narozenin po nejméně deseti letech spoření jednou vybral až třetinu vlastních vkladů a jejich zhodnocení a se zbytkem pokračoval dál. Výběr nemá být vázán na konkrétní účel.
Na jednoduchém modelu: kdo deset let posílal 1 700 korun měsíčně, vložil ze svého 204 000 korun. Třetina této částky je 68 000 korun. Reálná možná výplata by závisela i na zhodnocení a přesných pravidlech penzijní společnosti, ale základní princip je zřejmý: část vlastních úspor by už nemusela zůstat nedotknutelná až do stáří.
Důležitá je formulace „vlastních vkladů a jejich zhodnocení“. Nejde o možnost jednoduše vybrat třetinu všech peněz včetně celé státní podpory.
Lepší penzijko není jen dvojnásobný příspěvek. Mění se i poplatky a investiční strategie
Vládní balík obsahuje i změny, které se týkají všech klientů, nejen lidí do 30 let. Má se zrušit poplatek za zhodnocení a maximální poplatek za správu má klesnout na 0,5 procenta. Výjimkou mají být alternativní fondy, kde se sazby měnit nemají.
Nově má být možné jako výchozí nastavení zvolit takzvanou strategii životního cyklu. Princip je jednoduchý: mladší klient může mít větší podíl dynamických investic, protože má před sebou dlouhou dobu spoření. S přibližujícím se důchodem se portfolio postupně přesouvá do konzervativnějších aktiv.
Ministerstvo financí uvádí, že u klientů do 50 let má být v této strategii nejméně 75 procent portfolia v dynamických investicích. Klientovi ale zůstává možnost zvolit si vlastní rozložení.
To je důležitá protiváha ke státnímu příspěvku. U spoření na několik desítek let totiž konečný výsledek neurčuje jen to, kolik přidá stát, ale také poplatky, investiční výnosy, inflace a délka spoření.
Ministerstvo ukazuje milion navíc. Je to ale model, ne slib
Ministerstvo financí prezentuje balík velmi ambiciózně a tvrdí, že „průměrný klient“ by díky kombinaci změn mohl v důchodu naspořit nejméně o milion korun více než dnes.
Takové číslo je ale potřeba číst společně s předpoklady modelu. Oficiální materiál pracuje mimo jiné s dlouhým horizontem spoření, pravidelným vkladem, příspěvkem zaměstnavatele, růstem mezd, konkrétními výnosy akcií, dluhopisů a peněžního trhu a s inflací 2,5 procenta ročně.
Žádný budoucí výnos akcií nebo dluhopisů není garantovaný. Stejně tak nikdo dnes neví, jak se budou v příštích desetiletích vyvíjet mzdy, inflace nebo legislativa. Milion navíc je proto ilustrace efektu zvolených předpokladů, nikoli částka, kterou stát nebo penzijní společnost někomu garantuje.
Naopak státní příspěvek 40 procent z vkladu je v návrhu konkrétní pravidlo. Právě proto je užitečné oddělit jistý matematický dopad navrhované sazby od dlouhodobé investiční projekce.
Nejdůležitější pojistka: od ledna to zatím neplatí. Vláda schválila návrh, ne hotový zákon
Vláda novelu schválila 24. srpna 2026 a navrhuje její účinnost od 1. ledna 2027. Tím ale legislativní proces nekončí. Návrh nyní musí projednat Poslanecká sněmovna, Senát a následně projít dalšími zákonnými kroky.
Člověk do 30 let tedy dnes nemá nárok na 40procentní státní příspěvek jen proto, že vláda změnu oznámila. Nadále platí současná pravidla. Stejně tak ještě nelze s jistotou tvrdit, že všechny parametry budou od 1. ledna 2027 účinné přesně v podobě, kterou vláda schválila.
Pro plánování osobních financí je to zásadní rozdíl. Návrh lze započítat jako velmi konkrétní možnost pro příští rok, nikoli jako už existující nárok.
Verdikt: u mladých je největší „výnos“ novinky vidět bez jakékoli investiční kalkulačky
O penzijním spoření se dá vést složitá debata: zda je vhodné pro mladého člověka, jaký fond zvolit, jak velkou část úspor držet likvidní nebo zda by stejné peníze nešlo investovat jinak.
Samotný návrh státní podpory je ale matematicky neobvykle průhledný. Člověk před 30. narozeninami má při stejném vkladu dostat dvojnásobný příspěvek než dnes.
Při 500 korunách je rozdíl 100 korun měsíčně. Při tisícovce 200. Při 1 700 korunách 340 korun měsíčně, tedy 4 080 korun za rok. Za deset let může rozdíl při maximálním podporovaném vkladu činit 40 800 korun ještě před zhodnocením.
To je nejčistší číslo celé reformy. Zbytek - výnos, inflace, poplatky a konečná hodnota účtu - se bude měnit. Pokud ale Parlament návrh schválí v dnešní podobě, stát mladému střadateli za stejnou měsíční úložku opravdu pošle dvojnásobek.
Metodika vlastních výpočtů
Výpočty vycházejí z dnes platného státního příspěvku 20 % z měsíčního vkladu v pásmu 500-1 700 Kč a z vládního návrhu 40 % pro střadatele do 30. narozenin. Roční hodnoty používají 12 měsíců, desetileté modely 120 měsíců. Nezapočítávám investiční výnos, inflaci, příspěvky zaměstnavatele ani případné daně. Modely proto ukazují čistě rozdíl ve státní podpoře, nikoli budoucí hodnotu investice.
Zdroje
