Článek
Konec střídání času se znovu nekoná. Česko už má kalendář na dalších pět let
Ještě před několika lety to vypadalo jako téměř hotová věc: Evropská unie přestane dvakrát ročně posouvat hodiny a jednotlivé státy si zvolí, zda zůstanou u standardního, nebo letního času. V září 2026 je realita mnohem prozaičtější.
Česká vláda 7. září schválila nařízení, které stanovuje používání letního času v letech 2027 až 2031. Důvod není česká zvláštnost ani nový domácí nápad. Stále platí evropská směrnice 2000/84/ES, podle níž členské státy přecházejí na letní čas poslední neděli v březnu a zpět na standardní čas poslední neděli v říjnu.
Nejbližší změna proto přijde už v neděli 25. října 2026. Ve 3:00 se hodiny vrátí na 2:00 a noc bude o hodinu delší. Další jarní posun přijde 28. března 2027.
Nové české nařízení má účinnost od 1. ledna 2027. Neznamená ale, že Evropská unie definitivně rozhodla o střídání času až do roku 2031. Znamená, že dokud platí současná evropská pravidla, Česko musí mít pro následující roky stanovené konkrétní termíny.
Deset změn hodin mezi roky 2027 a 2031
Pravidlo „poslední neděle v březnu a poslední neděle v říjnu“ umožňuje spočítat celý český kalendář dopředu.
V roce 2027 se čas změní 28. března a 31. října. V roce 2028 to bude 26. března a 29. října. Rok 2029 přinese změny 25. března a 28. října, rok 2030 dne 31. března a 27. října a rok 2031 dne 30. března a 26. října.
Za pětileté období je to deset posunů hodin.
Na jaře se v Česku ve 2:00 posouvá čas na 3:00, takže noc je o hodinu kratší. Na podzim se ve 3:00 vrací na 2:00 a jedna hodina se naopak opakuje.
U telefonů, počítačů a většiny zařízení připojených k síti se změna provede automaticky. Ručně je stále potřeba hlídat zejména klasické hodiny, některé domácí spotřebiče, budíky nebo starší elektroniku bez automatické synchronizace.
Proč se vůbec mluvilo o konci? V konzultaci chtělo změnu zrušit 84 % respondentů
Evropská komise navrhla ukončení sezonního střídání času v září 2018. Předcházela tomu mimořádně rozsáhlá veřejná konzultace, do níž přišlo přibližně 4,6 milionu odpovědí – podle Komise šlo tehdy o největší účast v její veřejné konzultaci.
Z respondentů se 84 % vyslovilo pro ukončení změn času. Komise tehdy navrhovala, aby si členské státy samy zvolily svůj stálý čas, ale zároveň aby se postup koordinoval a Evropa se nerozpadla na chaotickou mozaiku sousedních zemí s různými rozhodnutími.
Evropský parlament v březnu 2019 konec sezonních změn podpořil. Původní politický harmonogram dokonce pracoval s tím, že poslední povinné změny proběhnou už kolem roku 2021.
Jenže k tomu nikdy nedošlo.
Brusel změnu nenakázal zpět. Návrh jednoduše uvízl mezi členskými státy
Důvod dnešního stavu je méně dramatický, než může působit z titulků. Evropský parlament svou pozici přijal, ale Rada Evropské unie, tedy členské státy, dosud nenašla společný postoj.
Dokud se Rada a Parlament neshodnou na konečné podobě nové legislativy, původní směrnice zůstává v platnosti. A právě podle ní se hodiny dál mění.
Evropská komise na svých aktuálních stránkách stále uvádí, že finální rozhodnutí vyžaduje dohodu Rady a Evropského parlamentu. V roce 2026 zároveň pokračuje práce na podkladech pro další rozhodování; Komise avizovala studii, jejíž dokončení se očekává do konce roku.
To je také důvod, proč není přesné říkat, že „EU zrušení času zrušila“. Nezrušila svůj návrh. Politická dohoda se jednoduše nedokončila.
Největší problém není přetočit ručičky. Je to koordinace celé Evropy
Na první pohled by řešení mohlo vypadat jednoduše: každý stát si vybere čas, který mu vyhovuje, a přestane s posouváním. Jenže právě tato možnost vytváří další problém.
V Evropské unii dnes existují tři hlavní standardní časová pásma. Česko patří do středoevropského času. Pokud by sousední státy zvolily různé trvalé režimy bez koordinace, mohly by se během roku změnit časové rozdíly mezi zeměmi, které dnes sdílejí stejný čas.
To by komplikovalo dopravu, přeshraniční práci, obchod, informační systémy i jízdní řády. Evropská komise proto od začátku zdůrazňuje, že případný konec změn musí proběhnout koordinovaně, aby nepoškodil fungování vnitřního trhu.
Paradox je zřejmý: samotné posunutí hodin o jednu hodinu je jednoduché. Politicky složité je domluvit, kterou hodinu bude mít natrvalo celý region.
Argument s úsporou energie už není tak silný jako kdysi
Historicky se letní čas zaváděl mimo jiné s očekáváním úspor energie a lepšího využití denního světla. Evropská komise ale ve svých materiálech k návrhu na ukončení střídání času uvádí, že dnešní celkové energetické úspory jsou spíše marginální.
Dává to smysl i technologicky. Domácnosti, kanceláře a průmysl dnes spotřebovávají energii úplně jinak než v době, kdy velkou část večerní spotřeby tvořilo osvětlení. Klimatizace, elektronika, vytápění, datová infrastruktura nebo nepřetržité provozy význam jednoduchého posunu denního světla rozmělňují.
To ovšem neznamená, že neexistují jiné argumenty pro letní nebo standardní čas. Spor se přesunul od jednoduchého „šetříme elektřinu“ k otázkám biorytmu, ranního světla, večerních aktivit, bezpečnosti dopravy a praktického fungování společnosti. Právě na těchto prioritách se jednotlivé země a odborné skupiny nemusí shodnout.
Letní versus standardní čas: dvě různé otázky, které se často směšují
Debata má ve skutečnosti dvě vrstvy. První otázka zní: máme dvakrát ročně posouvat hodiny? Druhá: pokud ne, který čas má zůstat natrvalo?
To není totéž.
Standardní čas, lidově často označovaný jako zimní, je základní čas daného pásma. Letní čas je vůči němu sezonní posun o hodinu dopředu. Člověk může podporovat zrušení střídání, ale současně preferovat buď trvalý standardní, nebo trvalý letní čas.
Právě druhá otázka je politicky i odborně obtížnější. Trvalý letní čas znamená více světla večer, ale v zimě také pozdější východy slunce. Trvalý standardní čas naopak přináší světlejší zimní rána, ale v části roku dřívější večerní tmu.
Bez koordinace se navíc individuální volba jednoho státu dotýká sousedů.
Co si tedy z nové české úpravy odnést
Pro běžného člověka jsou důležité tři věci.
Zaprvé: v roce 2026 se čas ještě jednou změní. V neděli 25. října ve 3:00 se vrátí na 2:00.
Zadruhé: Česká republika má nově připravený režim letního času pro roky 2027 až 2031, takže při dnešních pravidlech bude posouvání hodin pokračovat.
A zatřetí: evropský návrh na konec střídání času není dokončená reforma. Evropský parlament ukončení změn podpořil už v roce 2019, ale členské státy v Radě dosud nenašly společnou pozici.
Příběh, který měl původně skončit posledním přetočením ručiček, se proto změnil v téměř učebnicový příklad evropské legislativy: veřejnost změnu ve velké konzultaci výrazně podpořila, Komise ji navrhla, Parlament souhlasil – a přesto o osm let později stále dvakrát ročně hledáme tlačítko nastavení hodin.
Zdroje
