Článek
Když si doma natočíme vodu do sklenice, většinou nepřemýšlíme o tom, kolika místy už prošla. Za obyčejným otočením kohoutku se skrývá několik oddělených kroků, které se nedají nahradit jediným filtrem ani pouhým pohledem na čirost vody.
V dnešní sobotní výzvě se vydáme po trase jedné modelové kapky z povrchového zdroje do úpravny a dál distribuční sítí. Nejdřív se setkáte s jednoduchým zachycením velkých nečistot. Pak přijdou na řadu drobné částice, které se musí spojit do vloček, usadit nebo zachytit ve filtrech. Nakonec se dostaneme k mikroorganismům, vodojemu a kontrole pitné vody.
Na první pohled může působit zvláštně, že i dokonale průhledná voda ještě nemusí být pitná. Zrak nepozná přítomnost všech nežádoucích látek a mikrobů. A právě v tom se liší úpravna od obyčejného cedníku: několik různých bariér pracuje společně, přičemž konkrétní sestava se podle zdroje vody a místních podmínek liší.
Čeká vás patnáct modelových zastávek ve třech obtížnostech. Čtyři přístupné otázky vás uvedou do hry, osm dalších vyžaduje přemýšlení o tom, co se s vodou děje, a poslední tři prověří méně známé detaily distribučního řetězce.
Často mluvíme o tom, že voda „teče z kohoutku“, jako by její příběh právě tam začínal. Ve skutečnosti však končí až poslední úsek dlouhého procesu, který podle místních podmínek zahrnuje mechanické předčištění, úpravu malých částic, filtraci, dezinfekci i skladování a dopravu.
Pro zájemce o technické detaily existuje hezký český příklad: Vodárna Plzeň veřejně popisuje trasu surové vody přes česle, úpravu koagulantem, flokulaci, usazování, pískové filtry a další technologické kroky až do vodojemů. Hra tuto konkrétní úpravnu nekopíruje: používá obecný model doložený také mezinárodními zdravotnickými zdroji.
Výsledek kvízu není důkaz, že umíte profesionálně posoudit jakost vody nebo obsluhovat úpravnu. Je však dobrým testem, zda víte, proč jeden čistě vypadající pohár může za sebou skrývat práci celé vodárenské soustavy. Která fáze vás překvapila nejvíc?
Pokračujte dalšími kvízy
