Článek
V minulém příspěvku jsem se zamýšlel nad energetickou bezpečností a popisoval jsem, jak mohou zastánci různých zdrojů argumentovat energetickou bezpečností. Teď bychom se na OZE, jádro i fosilní paliva mohli podívat trošku důkladněji a prozkoumat jejich výhody a nevýhody z různých pohledů.
Začneme od OZE, tedy obnovitelných zdrojů energie. Zde se zaměřím primárně na větrné a fotovoltaické elektrárny, protože většina plánů na přechod k bezemisní energetice v ČR počítá hlavně s nimi. Dále však k obnovitelným zdrojům patří také energie vodních toků, biomasa a geotermální energie. Odpůrci OZE často používají označení občasné zdroje energie a poukazují tak na hlavní nevýhodu společnou pro fotovoltaické i větrné elektrárny – jsou závislé na počasí. Slunce nám dodává energii hlavně v létě a jen přes den a vítr pouze, když dostatečně fouká. Naštěstí větrnější počasí bývá hlavně na podzim a v zimě, čímž se tyto dva zdroje částečně vykrývají. I tak je jejich produkce nestabilní a pokud budou naším hlavním zdrojem energie, budeme potřebovat velké kapacity bateriových uložišť, která jsou zatím hodně drahá a i jejich dopad na životní prostředí je problematický. K jejich výhodám naopak patří nulové emise skleníkových plynů během provozu a velmi nízké provozní náklady. Solární panely i větrné turbíny nakupujeme ze zahraničí a výroba se bohužel čím dál tím víc přesouvá mimo Evropu, ale na druhou stranu po instalaci elektrárny už nejsme na dodavateli nijak závislí, neboť není potřeba žádné palivo. Co se týče celkových nákladů za vygenerovanou jednotku energie vychází oba zdroje jako jedny z nejlevnějších (LCOE podle IEA). To však nezahrnuje zmíněná velmi drahá bateriová uložiště. Dále je jim nutné vytknout velkou zastavěnou plochu na jednotku vygenerované elektřiny, i když hlavně u větrných elektráren se prostor mezi turbínami dá využít pro jiné účely.
Potom tu máme jádro. Přestože jsem jeho velký příznivec, pokusím se být co nejobjektivnější. Jedná se o stabilní zdroj, který většinu času konstantně dodává velké množství energie. Vyžaduje sice pravidelné odstávky pro servisování a výměnu paliva, ale ty lze až na výjimečné situace plánovat předem a provést na každém bloku v jiný čas, díky čemuž úbytek energie není tak výrazný. Během provozu nevypouští žádné skleníkové plyny ani jiné škodlivé látky. Problém je s financováním – jaderná elektrárna stojí hodně peněz a tato investice se navíc začne splácet až po dokončení výstavby. Když se však náklady na výstavbu i provoz rozpočítají na celou dobu provozu elektrárny, je cena srovnatelná s OZE. Jaderná energetika je samozřejmě spojená s otázkou bezpečnosti. Díky velkému důrazu na kvalitu a kontrolu provozu však je celkový počet úmrtí spojených s jadernou energetikou navzdory havárii v Černobylu velmi nízký. V přepočtu na vygenerované množství energie patří spolu s fotovoltaikou k nejbezpečnějším – 40× bezpečnější než vodní elektrárny a 1090× bezpečnější než uhelné elektrárny (zdroj). Obavy jsou samozřejmě také ohledně skladování použitého paliva. Nyní je skladováno v prostorách elektráren a je možné ho přepracovat a znovu použít, jen se to zatím ekonomicky nevyplatí.
Nakonec se dostáváme k fosilním zdrojům. Oproti OZE i jádru mají jednu obrovskou výhodu – dají se regulovat. Dodávají nám stabilní množství elektřiny i tepla pro dálkové vytápění a je možné podle potřeby jejich výkon o něco zvýšit či snížit (samozřejmě jen do určité míry). Uhlí má navíc výhodu v tom, že ho v ČR máme poměrně velké množství a nejsme tedy závislí na dovozu. Plyn má zase výhodu ve výrazně vyšší účinnosti generace elektřiny. Nevýhoda je zřejmá – významné emise skleníkových plynů i jiných škodlivin (i když tento problém je omezen použitím různých filtrů). Využívání fosilních paliv i jejich těžba působí negativně nejen na přírodu samotnou, ale i na zdraví obyvatelstva. Navíc jsou fosilní zdroje neobnovitelné, takže časem se jejich zásoby spotřebují a my budeme muset stejně přejít na jiný zdroj. Cenově vychází elektřina z fosilních zdrojů poměrně draze, ale je zde nutné podotknout, že velkou část nákladů tvoří cena emisních povolenek.
Tak jsme to prošli. Bylo to jen rychlé shrnutí a v dalších článcích na něj budu navazovat. Příště bych se rád podíval na to, jak tyto zdroje poskládat do správného energetického mixu.
Co myslíte? Povedlo se mi zachovat objektivní přístup? A jakému zdroji nejvíc věříte vy? Rád to s vámi proberu v komentářích.
Použité zdroje:
