Mýtus o Kafkovi: Žádný podivín, ale moderní myslitel

Kafka se narodil roku 1883 v Praze a většinu života zde i prožil. Město ho formovalo kulturně, jazykově i osobně. Pocházel z německy mluvící židovské rodiny. Tím, že vyrůstal mezi německým, českým a židovským světem, dokázal vidět svět mnoha perspektivami.

Po studiu práv na Karlo-Ferdinandově univerzitě začal pracovat v Dělnické úrazové pojišťovně. Práce úředníka ho silně ovlivnila. Dobře poznal, jak funguje byrokracie, právo i vztah mezi člověkem a mocí. Psaní se věnoval až v noci, kvůli tomu, že jeho práce byla časově náročná. V dopisech si stěžoval, že psát může až kolem 23:00 hodin.

Z dopisů a svědectví přátel víme, že Kafka nebyl ani apatický, ani odtažitý. Naopak byl empatický, milý a rád naslouchal. Zajímal se o zdravou stravu a rád chodil na dlouhé procházky pražskými ulicemi. Měl dobré vztahy s přáteli a zajímalo ho moderní umění. Jeho slavný text Dopis otci, který nikdy nebyl odeslán, ukazuje, že svého otce vnímal jako autoritativního až despotického a vztah ho silně psychicky ovlivnil.

„Kdyby byla pravda, že je Kafka introvertní nerd a mimozemšťan, jak by se mohlo stát, že se stane zakladatelem moderny? Rozuměl byrokracii, viděl do mocenských mechanismů, vnímal technologický vývoj doby. A navíc byl sám úředník, chápal, jak funguje jeho svět,“ říká německý spisovatel Reiner Stach, autor třídílné biografie Franze Kafky.

Často se tvrdí, že se Kafka bál žen, ale to je další mýtus. Spíše než strach v tom hrála roli jeho povaha. Inteligentní a přemýšliví lidé někdy hůř hledají vztah. Kafka neměl rád povrchní rozhovory, dával přednost těm hlubokým a upřímným. I proto pro něj bylo těžší najít ženu, s níž by si skutečně rozuměl.

Byl několikrát krátce zasnoubený, ale skutečnou výjimku představovala Milena Jesenská, překladatelka jeho děl. S ní mohl mluvit o všem, co ho zajímalo, tížilo nebo inspirovalo. Jejich rozhovory nebyly jen výměnou názorů, ale hlubokým dialogem dvou lidí.

Jeho vztah k Praze zůstává do značné míry záhadou. Víme však, že češtinu ovládal velmi dobře a hovorově mluvil téměř jako rodilý mluvčí. Podle záznamů z gymnázia patřil mezi lepší žáky v češtině. Přestože vyrůstal v německy mluvící kultuře a byl silně ovlivněn německou literaturou, český jazyk a kulturu bral vážně. Navštěvoval divadelní představení a další české kulturní akce, které ho zajímaly.

Kafkův největší vnitřní boj nesouvisel se společností, ale s jeho složitým vztahem k otci. Přesto však napsal dílo, které je dnes považováno za základ moderní literatury. Paradoxně to, co mělo být po jeho smrti spáleno, jak žádal svého kamaráda Maxe Broda. Díky tomu, že tak neučinil, dnes známe romány Proces, Zámek a Amerika.

Když se podíváme na skutečného Kafku, zmizí představa zakřiknutého podivína. Ukáže se inteligentní, vnímavý muž, který měl smysl pro humor, zájem o svět kolem sebe a hluboké porozumění lidské psychice.

Zdroje:

https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/osobnost/franz-kafka

https://cs.wikipedia.org/wiki/Franz_Kafka

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-nejvetsi-mytus-o-kafkovi-ze-slo-o-nerda-ktery-to-neumel-se-zenami-252653

https://kafkamuseum.cz/