Hlavní obsah

Firmy investují do AI. Nejcennější znalosti jim ale odcházejí s lidmi

Foto: Ai Kalkulator

Zkušenosti odborníků představují hodnotu, kterou samotná digitalizace dokumentů nedokáže plně zachovat.

Umělá inteligence mění svět práce. Firmy však stále přicházejí o zkušenosti svých odborníků. Jak mohou technologie pomoci zachovat lidské know-how pro další generace?

Článek

Firmy investují do umělé inteligence. Nejcennější znalosti jim ale stále odcházejí s lidmi

Umělá inteligence mění způsob, jakým pracujeme. Firmy hledají nové technologie, automatizují procesy a investují do digitální transformace. Přitom však často přehlížejí jednu zásadní věc: jejich největší konkurenční výhoda není v softwaru, ale ve zkušenostech vlastních lidí. Český projekt AI World – Human Knowledge přichází s myšlenkou, jak tyto dva světy propojit.

Když odejde odborník, odchází s ním i část firmy

Představte si zaměstnance, který ve společnosti pracuje dvacet let. Zná technologie, zákazníky, realizované projekty, chyby i řešení, ke kterým se firma postupně dopracovala.

Jeho znalosti nejsou uložené pouze v dokumentech. Velká část existuje v jeho zkušenostech, úsudku a schopnosti rozhodovat se v konkrétních situacích.

Jednoho dne tento člověk odejde do důchodu, změní zaměstnání nebo začne pracovat pro konkurenci.

Co po něm zůstane?

Dokumentace, e-maily, několik předávacích schůzek. Ale často jen zlomek skutečného know-how, které během své kariéry vytvořil.

Podobná situace se netýká pouze velkých průmyslových podniků. Setkáváme se s ní v energetice, stavebnictví, IT, zdravotnictví i malých rodinných firmách.

Firmy dnes dokážou zálohovat svá data. Mnohem obtížněji však zálohují zkušenosti svých lidí.

A právě zde vidím jednu z nejzajímavějších příležitostí pro využití umělé inteligence.

Foto: Ai Kalkulator

Obrázek č. 1 – Muž vybírající technologické řešení. Ilustrační obrázek: vytvořeno pomocí ChatGPT (OpenAI).

Co jsem pochopil při práci v energetice

Během své profesní kariéry v energetice jsem se setkal s řadou technologií, projektů a různých přístupů k jejich realizaci.

Ať už jde o fotovoltaické elektrárny, bateriová úložiště, záložní energetické systémy nebo řízení technologických projektů, samotná technická dokumentace není vždy dostačující.

Dva odborníci mohou dostat stejné zadání, a přesto navrhnout rozdílné řešení.

Proč?

Protože každý vychází z jiných zkušeností, předchozích projektů, chyb a praktických znalostí.

V mnoha situacích nerozhoduje pouze to, co člověk ví, ale také to, proč určité řešení doporučuje a jak dokáže vyhodnotit jeho rizika.

Zkušený odborník často pozná problém ještě předtím, než skutečně nastane. Dokáže upozornit na technické souvislosti, které v dokumentaci nemusí být uvedeny.

Tyto schopnosti se vytvářejí roky praxe.

Přesto je firmy často nedokážou systematicky zachytit a předat dalším generacím zaměstnanců.

A právě v tom vidím jeden ze zásadních rozdílů mezi informací a skutečnou odbornou zkušeností.

Umělá inteligence ví mnoho. Ale zná skutečně vaši firmu?

Současné AI nástroje dokážou během několika sekund vytvořit analýzu, napsat dokument nebo navrhnout technické řešení.

To představuje mimořádný technologický pokrok.

Mají však také své hranice.

Obecný AI model automaticky nezná historii konkrétní společnosti, její interní postupy, zkušenosti jejích odborníků ani důvody, proč se v minulosti rozhodla právě určitým způsobem.

Může nabídnout obecnou odpověď. Nemusí ale znát souvislosti, které jsou pro správné rozhodnutí zásadní.

V průmyslu, energetice nebo technických oborech přitom může být rozdíl mezi teoreticky správnou a prakticky použitelnou odpovědí velmi významný.

Navíc ani velmi přesvědčivě formulovaná odpověď umělé inteligence nemusí být správná.

Proto si myslím, že budoucnost AI nespočívá pouze ve stále výkonnějších modelech a jejich schopnosti zpracovávat obrovské množství informací.

Skutečná přidaná hodnota může vzniknout v propojení umělé inteligence s ověřenými znalostmi a zkušenostmi konkrétních lidí.

Foto: Ai Kalkulator

Obrázek č. 2 – Dvě ženy pracující s AI. Ilustrační obrázek: vytvořeno pomocí ChatGPT (OpenAI).

Může mít každý odborník svého digitálního experta?

Představme si zkušeného projektového manažera, energetika, konstruktéra nebo technologa.

Během své kariéry získal specifické znalosti, podílel se na desítkách projektů a dokáže vyhodnocovat situace, které by méně zkušenému kolegovi způsobovaly problémy.

Co kdyby měl možnost tyto zkušenosti postupně zachycovat do vlastního digitálního znalostního prostředí?

Umělá inteligence by mu mohla pomáhat informace organizovat, vyhledávat souvislosti a zpřístupňovat vybrané odborné poznatky ostatním.

Mladší kolega by se například mohl zeptat, proč bylo při určitém projektu zvoleno konkrétní technické řešení nebo jaká rizika se během jeho realizace objevila.

Odpověď by pak nemusela vycházet pouze z obecných internetových informací, ale také z konkrétních, doložených zkušeností odborníka.

Samozřejmě za předpokladu, že daný člověk má právo tyto informace sdílet a že jsou dostatečně ověřené.

Neznamená to vytvoření digitální kopie člověka ani náhradu jeho vlastního úsudku.

Znamenalo by to možnost lépe zachovat a předávat část jeho odborných znalostí.

Podobnými otázkami se zabývám také při vývoji vlastního českého projektu AI World – Human Knowledge.

Zajímá mě především, jak lze propojit lidské znalosti s umělou inteligencí tak, aby technologie pomáhala odborníkům, respektovala jejich zkušenosti a zároveň zachovávala kontrolu nad sdílenými informacemi.

Foto: Ai Kalkulator

Obrázek č. 3 – Projektový team pracující s AI. Ilustrační obrázek: vytvořeno pomocí ChatGPT (OpenAI).

Co když budou spolupracovat nejen lidé, ale i jejich znalosti?

Dnes běžně spolupracují projektové týmy složené z odborníků různých profesí.

Například při realizaci energetického projektu potřebujeme projektového manažera, elektroprojektanta, technologa, specialistu na legislativu i obchodního manažera.

Každý má své kompetence, zkušenosti a odpovědnosti.

Co kdyby bylo možné jejich odborné znalosti propojit do společného, bezpečně řízeného prostředí, ve kterém by umělá inteligence pomáhala hledat souvislosti?

Představte si situaci, kdy firma připravuje nový projekt a potřebuje zjistit, jakým způsobem řešila obdobný technický problém před pěti lety.

Místo složitého prohledávání archivů, e-mailů a starých dokumentů by mohla získat strukturované informace vycházející z předchozích projektů a zkušeností jednotlivých odborníků.

Takový přístup by mohl přispět k rychlejšímu zaškolování zaměstnanců, lepšímu rozhodování nebo efektivnějšímu využívání již získaných zkušeností.

Důležitá je však jedna podmínka.

Umělá inteligence musí zůstat nástrojem podporujícím lidské rozhodování, nikoliv nekontrolovanou autoritou, která rozhoduje za člověka.

Foto: Ai Kalkulator

Obrázek č. 4 – Digitální expert pracující s AI. Ilustrační obrázek: vytvořeno pomocí ChatGPT (OpenAI).

Kdo vlastní znalosti a kdo nad nimi má kontrolu?

S rostoucím využíváním AI přichází také otázka, o které se podle mého názoru stále mluví nedostatečně.

Co se děje s informacemi, které firmy do AI systémů vkládají?

Technická dokumentace, obchodní postupy, interní analýzy nebo zkušenosti zaměstnanců mohou představovat významnou konkurenční hodnotu.

A především: komu tyto znalosti skutečně patří?

Je rozdíl mezi osobní profesní zkušeností člověka, interním know-how zaměstnavatele a informacemi, které podléhají obchodnímu tajemství nebo smluvní mlčenlivosti.

Pokud chceme umělou inteligenci využívat smysluplně, musíme tyto hranice respektovat.

Nestačí pouze nabídnout výkonný AI model.

Stejně důležité je řešit přístupová práva, ochranu dat, ověřitelnost původu informací a pravidla jejich dalšího využívání.

Považuji za zásadní, aby jednotlivci i společnosti věděli, jaké informace do systému poskytují, komu jsou dostupné a k jakým účelům mohou být použity.

Bez důvěry a jasně stanovených pravidel totiž žádná technologie dlouhodobě fungovat nebude.

Firmy nepotřebují další technologii za každou cenu

Při prezentacích nových technologických produktů se často soustředíme na jejich schopnosti.

Kolik informací model zpracuje? Jak rychle odpovídá? Kolik funkcí nabízí? Jaké nové možnosti přináší?

Jenže z pohledu zákazníka je daleko důležitější jiná otázka.

Jaký konkrétní problém mi tato technologie vyřeší?

Menší technická společnost může potřebovat zachovat zkušenosti svého hlavního technika.

Výrobní podnik může chtít zlepšit předávání know-how mezi generacemi zaměstnanců.

Projektová organizace může hledat způsob, jak efektivně využívat zkušenosti z již dokončených zakázek.

Každá firma má jiné potřeby.

A právě zde často vzniká problém technologického nadšení.

Firmám nabízíme desítky funkcí, přestože skutečně potřebují vyřešit třeba jen dva nebo tři konkrétní problémy.

Nová technologie by podle mého názoru neměla automaticky znamenat nutnost měnit všechny zavedené procesy.

Měla by se především snažit zlepšovat ty, které již existují.

Úspěch AI se nebude měřit pouze tím, co všechno dokáže. Ale především tím, jakou skutečnou hodnotu přinese lidem a organizacím.

Budoucnost AI nemusí být bez lidí. Může být právě o nich.

V médiích se často diskutuje o tom, které profese umělá inteligence nahradí.

Osobně považuji za stejně důležitou otázku, jak může AI zvýšit hodnotu lidských zkušeností.

Technologie se budou vyvíjet a jednotlivé modely se budou měnit.

Lidské znalosti, praxe, schopnost kritického myšlení a rozhodování v reálných situacích však zůstávají mimořádně důležité.

Možná proto nebude největší příležitostí umělé inteligence nahrazovat odborníky, ale pomáhat jejich znalostem žít dál, být dostupnější a sloužit dalším generacím.

Představme si společnost, ve které zkušený odborník odchází do důchodu, ale podstatná část jeho profesních zkušeností může za jasných pravidel zůstat dostupná jeho nástupcům.

Představme si mladého inženýra, který nemusí opakovat všechny chyby svých předchůdců, protože se může učit nejen z učebnic a dokumentace, ale také ze zkušeností konkrétních lidí.

A představme si firmy, které budou lidské know-how chránit a rozvíjet se stejnou pečlivostí, s jakou dnes chrání svá technologická zařízení nebo data.

To je podle mého názoru jeden z možných směrů, kterým by se umělá inteligence měla ubírat.

Budoucnost AI nemusí být pouze o tom, co dokáže umělá inteligence sama. Může být především o tom, co díky ní dokážeme uchovat z lidského poznání.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám