Článek
CO KDYBY ČESKOU REPUBLIKU TVOŘILY JEN PRAHA A STŘEDOČESKÝ KRAJ?
Nejde o politickou výzvu ani návrh na rozdělení České republiky.
Položil jsem si čistě ekonomickou otázku:
Jak by vypadala ekonomika státu tvořeného pouze Prahou a Středočeským krajem?
A především: byl by takový stát bohatší, méně zadlužený, měl by vyšší mzdy, více peněz na obyvatele a příznivější demografickou budoucnost?
Výsledek je překvapivý.
1. Pouze 26 % obyvatel, ale téměř 40 % českého HDP
Podle regionálních účtů ČSÚ vytvořily v roce 2024:
- Praha: přibližně 2,175 bilionu Kč HDP
- Středočeský kraj: přibližně 998 miliard Kč HDP
Celkem tedy:
3,173 bilionu Kč
To představuje přibližně:
39,4 % HDP celé České republiky.
Přitom zde na konci roku 2025 žilo přibližně:
2,884 milionu lidí, tedy pouze 26,4 % obyvatel ČR.
Jinými slovy: zhruba čtvrtina českého obyvatelstva vytváří téměř dvě pětiny českého HDP.
2. HDP na obyvatele by bylo přibližně o polovinu vyšší
Společné HDP na obyvatele vychází přibližně na:
1,1 milionu Kč ročně
proti zhruba 740 tisícům Kč v celé ČR.
To představuje zhruba:
+50 % proti českému průměru.
To samozřejmě neznamená, že by každý obyvatel automaticky zbohatl o 50 %. HDP není mzda.
Ukazuje to ale na výrazně vyšší produktivitu a ekonomickou kapacitu oblasti.
3. Obrovskou roli hraje demografie
Praha a Středočeský kraj nejsou pouze ekonomicky výkonnější.
Jsou také mladší.
Průměrný věk v roce 2025:
- Praha: 42,0 roku
- Středočeský kraj: 42,0 roku
- ČR: 43,3 roku
Podíl obyvatel 65+:
- Praha: 18,3 %
- Středočeský kraj: 18,8 %
- ČR: 20,8 %
Ještě zajímavější je počet příjemců důchodů.
Praha + Středočeský kraj mají přibližně:
26,4 % obyvatel ČR, ale pouze asi 22 % českých důchodců.
To je z pohledu veřejných financí zásadní rozdíl.
4. A Praha se Středočeským krajem dál přitahují mladé lidi
Tohle je možná nejdůležitější údaj celé úvahy.
Při spojení Prahy a Středočeského kraje a odstranění migrace mezi nimi tvořili v roce 2024 z čistého migračního přírůstku přibližně:
90 % lidé ve věku 15–64 let
a přibližně:
81 % lidé ve věku 15–39 let.
Naopak lidé 65+ tvořili jen zanedbatelnou část čistého migračního přírůstku.
To znamená, že oblast nepřitahuje pouze více obyvatel.
Přitahuje především lidi, kteří:
- pracují,
- odvádějí daň z příjmů,
- platí sociální pojištění,
- platí zdravotní pojištění,
- spotřebovávají,
- zakládají rodiny,
- vytvářejí budoucí pracovní sílu.
5. Kolik obyvatel by mohl mít tento celek v roce 2035?
Dnes: 2,88 milionu obyvatel
Pro rok 2035 vychází náš základní demografický scénář přibližně:
3,04–3,05 milionu obyvatel
Při vysoké migraci:
3,17–3,20 milionu obyvatel.
6. Co by se stalo s průměrnou mzdou?
Za rok 2025 byla průměrná hrubá mzda přibližně:
- Praha: 62 723 Kč
- Středočeský kraj: 49 539 Kč
- ČR: 49 215 Kč
Po zvážení počtem zaměstnanců vychází Praha + STČ přibližně na:
58 000–58 500 Kč měsíčně.
To je už dnes asi:
o 18 % více než průměr celé ČR.
Pozor: při vzniku samostatného státu by se lidem výplata automaticky o 18 % nezvýšila.
Pouze by nový stát statisticky začínal na vyšší průměrné mzdové úrovni.
7. Model průměrné mzdy pro rok 2035
Pokud by oblast využila vysokou produktivitu, investice, výzkum, migraci pracovní síly a příznivější veřejné finance, evropskou politiku lze modelovat tři trajektorie:
Průměrná mzda 2035:
průměrnou hrubou mzdu kolem 100 000 - 109 000 Kč v roce 2035.
Nejde o oficiální prognózu. Je to model při nominálním růstu mezd kolem 5,5 % ročně.
8. Minimální mzda
Pokud by byl zachován český princip, podle něhož minimální mzda postupně směřuje přibližně k 47 % průměrné mzdy, pak by při průměrné mzdě 100 000 Kč vycházela:
minimální mzda kolem 47 000 Kč měsíčně v roce 2035.
9. Důchody
Při zachování současného valorizačního systému a běžné inflaci by základní model vedl v roce 2035 k průměrnému důchodu přibližně:
29 000–30 000 Kč měsíčně.
Podstatnější ale není samotná částka.
Podstatný je poměr mezi:
počtem pracujících a počtem důchodců.
A ten je v Praze a Středočeském kraji příznivější než v celé České republice.
Pokračující migrace mladých tento rozdíl může dále prohlubovat.
10. Virtuální státní rozpočet
Tady začíná být experiment skutečně zajímavý.
V modelu jsem příjmy nerozdělil jednoduše podle počtu obyvatel.
Například:
- sociální a daň z práce podle mzdové základny,
- DPH podle spotřeby a disponibilních příjmů,
- daň z příjmů právnických osob byla záměrně snížena, aby se nepřeceňoval efekt pražských sídel firem.
Výsledkem je orientační rozpočet:
Příjmy státu
Model Sociální pojištění~298 mld. Kč
DPH~130 mld.
DPPO~81 mld.
DPFO~68 mld.
Spotřební a energetické daně~50 mld.
ostatní příjmy~74 mld.
CELKEM~701 mld. Kč
To znamená:
asi 34 % příjmů dnešního státního rozpočtu při 26 % obyvatel.
11. A co výdaje?
Do modelu byly započítány nejen důchody a sociální výdaje, ale i náklady, které malý stát nemůže jednoduše snížit na 26 %:
- vlastní vláda a státní aparát,
- policie,
- justice,
- hasiči,
- obrana,
- doprava,
- školství,
- věda,
- obsluha státního dluhu.
Předběžný konzervativní model:
Výdaje (odhad)
Důchody~165 mld. Kč
Školství~80 mld.
Obrana~67 mld.
Policie, justice, IZS~43 mld.
Doprava~42 mld.
Nemocenské a sociální dávky~49 mld.
ostatní veřejné výdaje~199 mld.
CELKEM~645 mld. Kč
Výsledek:
příjmy ~701 mld. Kč
výdaje ~645 mld. Kč
tedy orientačně:
+56 miliard Kč
neboli kolem +1,7 % HDP.
12. Dluh může být rozhodující
Český veřejný dluh dosahoval na konci roku 2025 zhruba 3,79 bilionu Kč, tedy asi 44 % HDP.
Jakou část by hypotetický nový stát převzal?
To nelze určit ekonomickou statistikou – bylo by to předmětem politické a právní dohody.
Varianta rozdělení
Dluh Praha + STČ (Dluh/HDP)
podle obyvatelstva~1,0 bil. Kč~30 % HDP
podle podílu na HDP~1,49 bil. Kč~44 % HDP
Takže tvrzení, že nový stát by automaticky byl méně zadlužený, by bylo chybné.
Záleží na podmínkách rozdělení dluhu a majetku.
13. A Německo nebo Rakousko?
Tady je dobré zůstat při zemi.
I při průměrné mzdě kolem 100 000 Kč v roce 2035 by Praha + Středočeský kraj pravděpodobně nominálně stále nedosahovaly německého nebo rakouského průměrného platu.
Při základním scénáři by se mohly dostat přibližně na:
dvě třetiny německé nominální mzdové úrovně
a něco přes:
60 % rakouské.
Při rychlejším růstu produktivity a současném posilování měny by ale rozdíl mohl být výrazně menší.
A ještě zajímavější by bylo srovnání podle kupní síly, nikoli pouze podle nominálního kurzu eura.
Takže: byla by samostatnost automaticky ekonomickou výhrou?
Pravděpodobně ANO.
Nevzniká v České republice postupně ekonomické a demografické jádro, které se od zbytku země stále více vzdaluje?
Nejde o argument pro rozdělení republiky.
Je to otázka, co nám současný vývoj říká o regionálních rozdílech, migraci mladých lidí a budoucnosti české ekonomiky.
Čísla ukazují, že stojí za to se nad ní vážně zamyslet.
Zdroje a metodický základ: ČSÚ – regionální účty, demografie, mzdy, migrace a VaV; Ministerstvo financí ČR – státní rozpočet a veřejné finance; MPSV/ČSSZ – důchody, sociální systém a minimální mzda; IPR Praha – populační prognóza. Údaje pro rok 2035 a virtuální státní rozpočet jsou modelové scénáře, nikoli oficiální prognózy státních institucí.
