Článek
Děti jsou bezprostřední a upřímné bytůstky.
Hlavně rády napodobují dospělé, zejména rodiče.
Na to však rodiče často zapomínají. Kolikrát si ani neuvědomujeme, co říkáme nebo děláme před svými ratolestmi, případně co děti zahlédnou, když se díváme na nějaký film. A pak už se jen nestačíme divit.
Velmi úsměvná zkušenost jednoho muže se objevila na internetu a rozesmála snad úplně všechny, až na rodiče malého hrdiny příběhu.
„Hledám svou minerálku v obchodě, kolem mě neustále krouží jedna rodinka, tatínek, maminka a tak čtyřletý prcek v tričku s nápisem Harley Davidson sedící ve vozíku. A ten prcek po mě pořád kouká a u pokladen jsme se ocitli vedle sebe. Protože jak je v obchodech zvykem, než se dostanu na řadu, tak minimálně umře pokladní. A prcek na mě opět upřel svůj dokonale modrý pohled a začal si se mnou povídat.“
- Ahoj
- Ahoj
- Jak se máš?
- Já dobře…co ty ?
- Na prd !!!
- Ondrooooo (maminka)
- Hmmm? A proč se máš na prd ??
- Táta mi nekoupil autíčko, jsem zlobil.
- A cos provedl?
- Tahal jsem holčičku za vlasy zezadu a plácal po zadečku.
- A jí to vadilo??
- Jooo.
- To ji přejde.(Maminka rudne a tatínek se dusí)
- A kdy ji to přejde?
- Až bude velká jako maminka.
- A jak to víš ?
- Taky jsem tahal holčičky za vlasy a plácal.
- A kdy?
- Nó, naposledy včera. ( Tatínek se již zcela nepokrytě řehtá a maminka střídavě mění odstíny rudé.)
- A taky u toho tak řvala? (Půlka fronty se začala smát a tatínek slzí. )
- No trochu jo.
- Hmmmm…všechny holky jsou stejný, asi taky nedostaneš auto viď?
- Asi ne. (Jsem na řadě.)
- Tak ahoj Ondro.
- Ahoj strejdo.
„Borec mi zvedl náladu tak o dvě stě procent, i když asi nedostanu autíčko.“
Napodobování rodičů, a často právě i jejich fyzických projevů, je naprosto přirozené.
Děti napodobují dospělé, protože je to jeden z jejich hlavních způsobů učení se světu a sociálním dovednostem. Napodobováním dospělí fungují jako vzory pro chování, postoje a komunikační zvyky, což dětem pomáhá pochopit, jak fungovat ve svém prostředí a jak se chovat v různých situacích. Tento proces je přirozený a silný, protože děti přirozeně reagují na chování svých rodičů, i když zpočátku nerozumí všemu, co slyší nebo vidí.
Chlapeček nedostal autíčko, které si přál. Nicméně právě rodiče by měli zjistit, proč k takovému chování jejich syna vůbec došlo. Kde je zdroj, odkud to chlapec odkoukal. Uvědomit si, že malé dítě má za to, že co dělají dospělí je v pořádku, právě proto, že jsou vzorem a děti učí co je správné a co ne.
Jak říkal Jan Ámos Komenský: „Dětičky jsou opičky.“
Tato zkušenost je sice úsměvná, ale následky jsou jistě zřejmé. Rodičům holčičky se to určitě nelíbilo a tak vznikl problém, který zase nechápe malý hrdina příběhu. Vždyť přeci jen dělal to, co dělá dospělý.
Zdroj: https://www.facebook.com/search/top/?q=st%C3%A1%C5%88a%20proch%C3%A1zkov%C3%A1%20tahal%20za%20vlasy
https://www.prahaskolska.eu/rodice-jako-vzory-jak-deti-ovlivnuje-chovani-dospelych/
