Článek
Když máte to štěstí, že se umíte s manželem v klidu domluvit, shodnete se na péči o dítě, s vyrovnáním majetku atd., můžete sepsat tzv. Návrh na rozvod dohodou.
Už podle názvu se předpokládá, se soud bude respektovat vaši vzájemnou domluvu.
Bohužel, realita je poněkud jiná.
Máte-li nezletilé dítě, je nutné nejdříve projít jednáním o úpravě poměrů nezletilého v době po rozvodu.
Dnes jsou postupy bohužel takové, že každému nezletilému je přidělen kolizní opatrovník. Ten vyslechne vás jako rodiče, tak i vaše dítě. Samozřejmě bez vaší přítomnosti, dítě má odpovídat přirozeně podle toho, jak to cítí, nemá být ovlivněno rodiči.
Výpověď dítěte je pouze mezi kolizním opatrovníkem a jím samotným. Rodiče se o obsahu nedozví.
Při samotném jednání soudkyně nebo opatrovnice, která je rovněž u soudu přítomna, v některých případech přečte vyjádření dítěte.
Pokud se manželé dohodli na tom, jak to bude dál, kdo bude mít dítě v péči a kolik bude výživné, mají za to, že to tak i bude. Opak je ale pravdou.
Když například otec kvůli pracovní vytíženosti nemá tolik času na dítě jako maminka, a dohodnou se například tak, že maminka má dítě tři týdny a tatínek jeden týden, očekávají, že soud bude tuto dohodu respektovat.
Vzhledem k tomu, že dnes je ale dítě svěřeno koliznímu opatrovníkovi, ten jedná za dítě a snaží se u soudu dosáhnout přání dítěte. A pokud dítě vyloženě lpí na tom, že chce vidět maminku i tatínka stejně, vaše dohoda nikoho nezajímá.
Otázky zasahující poměrně dost do soukromí rodiny jsou běžné. Kontroly v bytech, jaké prostředí kdo má, jaké má příjmy, zda máte nového partnera a kolik vydělává, toto vše je někdy nutné podstoupit. Záleží, na jakého opatrovníka narazíte.
Taky jsou případy, kdy jsou děti psychicky slabší a rozvod se ani nemusí uskutečnit, mělo-li by to špatný dopad na dítě a je-li ještě možné manželství zachránit. Zde už jsou ale vyžadovány psychologické posudky na dítě, otázky soudce, zda skutečně není možné manželství v zájmu všech zachránit.
Pokud máte nového partnera, je další otázkou, jak ho vaše dítě přijalo, jak se cítí a jak by se vůbec cítilo, pokud bude ve společné domácnosti s cizím člověkem.
U rozvodu samotného ještě i dnes, kdy má být rozvod dohodou a tedy bez zjišťování příčin rozpadu, se bohužel stále můžeme setkat s otázkami na soukromý i sexuální život, zda je opravdu manželství trvale rozvráceno nebo je možné jej ještě zachránit.
Opět záleží, na jakého soudce či soudkyni narazíte.
Ve finále zjistíte, že nic z toho, co bylo v dohodě, se nebere na zřetel.
V péči je rozhodnuto tak, aby bylo spokojeno především vaše dítě.
Že je zde osoba, která hájí práva a přání dítěte, je sice hezké, ale z jednoho výslechu nezletilého vyvodit jasný záměr mi přijde dost nevhodné vůči rodičům samotným. Ti ví nejlépe sami, kolik kdo může dítěti věnovat času, v čem je dítě spokojené a v čem ne.
Proč je do péče zatahován nový partner či partnerka, to nechápu už vůbec.
Rodiče jsou tak úplně mimo, a jejich vyjádření vlastně není podstatné. O vaší rodině a jak to všechno bude vlastně rozhodne úplně cizí člověk. Soudce a kolizní opatrovník. Máte tedy vůbec nějaká práva? A proč je to nazýváno dohodou, když ji nikdo nerespektuje?
Příklad z okolí:
Například moje kamarádka bojovala o to, aby dcera nemusela ke svému otci, protože tam zkrátka nechce chodit. Pláče tam a nemá ráda novou přítelkyni tatínka, která po nezletilé holčičce ustavičně křičí.
Otec vždy přijede a čeká na dceru. Ta pláče a odmítá k tatínkovi jít. Maminka ji pochopitelně nenutí. Otec to vždy vyřeší tak, že zavolá policii. Výsledek je ten, že holčička musí odejít a vydržet. Jaký to má na ni psychický dopad ani nepomýšlím.
Když už kamarádka nevěděla, co dělat, a chtěla dceři pomoci, napsala žádost o změnu v péči. V té uvedla všechny důvody, co se u každého vyzvedávání děje a jak stále volá mamince, že chce domů. Navrhla zrušení dosavadní dělené péče, s tím, že tatínek může za dcerou kdykoli přijet nebo ji vzít na výlet, ale předávání chtěla zrušit.
Jako v každém případě, i zde se do případu vložila pracovnice z OSPODU. Vyslechla otce i matku. Na názor dcery se už ale nikdo nezeptal. Tedy úplně opačný přístup. Přitom právě zde by byl výslech holčičky tolik potřebný. Zde by měl dle mého výslech nějaký význam. Byla by hájena její přání a snad by někdo přihlédl k tomu, co to s dítětem po psychické stránce dělá.
Bohužel. Matce bylo sděleno, aby dceru k návštěvám otce více motivovala. Nezměnilo se vůbec nic.
Pokud je tady kolizní opatrovník pro dítě, měl by stát za tím, jak se cítí dítě. Snažit se mu pomoci, aby mu bylo co nejlépe. Zde to nikoho z OSPODU nezajímalo. Tady se opatrovnice postavila na stranu otce.
Samozřejmě, otec má nepochybně právo na své dítě jako matka. Ale opravdu za každou cenu? Koho vlastně kolizní opatrovník zastupuje, dítě nebo rodiče?
Mám za to, že postupy českých zákonů nejsou v souladu s nikým ze zúčastněných. Nejsou respektováni rodiče ani jejich dohody, není respektováno ani smutné dítě, které se brání zuby nehty, aby nemuselo ke svému otci.
Rozhodnutí, že dítě bude u obou rodičů stejně, protože si to přeje, je zcestné. Možná bude spravedlivě u obou, ale za jakou cenu? Když tatínek je kvůli práci naprosto časově vyčerpán a na dítě nemá vůbec čas? A ono je v podstatě pořád samo, ale šťastné alespoň za jednu hodinu s otcem denně.
Není už lepší být s tatínkem třeba každý druhý víkend a naplno? A co když dítě vyžaduje být stejnou dobu u tatínka i přesto, že otce ani nenapadlo bojovat za střídavou péči o syna, i když má na to podmínky i čas? Když zjevně o styk nijak moc nestojí a je rád, že má svůj nový život a že mu jeho dítě ani moc nechybí? Proč se někdo nezeptá, zda máte skutečně zájem mít své dítě střídavě co 14 dnů? Více se zajímají, jaké to doma máte a ne jaký máte vztah k dítěti.
Copak pracovníci na OSPOD neví, že dítě ještě nemá rozum a nedohlédne následky?
Postupy nejsou všude stejné a kompatibilní. Tam, kde by jedna pracovnice postupovala takto, druhá úplně naopak. Kde by soudce přihlédl k dohodě, druhý vše do detailu zkoumá tak, až se červenáte, jak vám zasahuje do soukromých věcí.
Naštěstí už příští rok má být tomuto všemu konec.
Rozvody budou tzv. smluvní. Odpadají výslechy dětí, rozvedeni budete na jedno stání a klidně v obyčejné kanceláři. Nynější postupy se ruší právě s přihlédnutím na děti, pro které je to psychicky náročné a pro rodiče rovněž.
O zrychleném smluveném rozvodu se dočtěte zde.