Článek
Pojem heteropesimismus definovala kulturní teoretička Asa Seresin už v roce 2019. Neoznačuje nenávist k opačnému pohlaví, ale spíše hlubokou únavu, zklamání nebo až stud z norem a očekávání, která jsou s heterosexuálním soužitím spojena. Jde o pocit, že tradiční model vztahu mezi mužem a ženou je v dnešní době „rozbitý“, toxický nebo přinejmenším neuspokojivý, a přesto v něm lidé setrvávají, protože si neumějí představit jinou alternativu nebo se obávají samoty.
Tento fenomén má často performativní charakter a projevuje se zejména na sociálních sítích skrze populární memy typu „straight people are not okay“ (heterosexuálové nejsou v pořádku) nebo v humoru založeném na stěžování si na své partnery. Zatímco v minulosti bylo vtipkování o nešťastném manželství doménou starších generací, heteropesimismus je vlastní spíše mileniálům a generaci Z. Tito lidé často pociťují takzvané tinderové vyhoření, což je stav psychického vyčerpání plynoucí z nekonečného cyklu mechanického vybírání partnerů, povrchních konverzací a opakujících se prvních schůzek, které málokdy vedou k hlubšímu naplnění. Projevuje se pocity marnosti, cynismem a únavou z nutnosti neustále se prezentovat jako atraktivní zboží na digitálním trhu. Uživatelé pak často trpí rozhodovací paralýzou z nadbytku možností, což paradoxně upevňuje přesvědčení, že moderní partnerství přináší více stresu než bezpečí.
Důležitým aspektem je asymetrie v emoční práci a domácích povinnostech. Mnoho žen v heterosexuálních svazcích pociťuje frustraci z toho, že i přes proklamovanou rovnost na jejich bedrech stále leží většina neplacené práce a péče o stabilitu vztahu. Heteropesimismus je tak v podstatě reakcí na napětí mezi moderními feministickými hodnotami a přetrvávajícími strukturami, které se do soukromého života stále promítají.
V českém mediálním prostoru se o tomto fenoménu začíná mluvit především v liberálnějších a intelektuálních médiích. Termín se objevil například v komentářích na Seznam Zprávách v souvislosti s proměnou sexuality v popkultuře, nebo na serveru Deník Alarm, který se dlouhodobě věnuje krizím tradičních genderových rolí a toxické maskulinitě. České autorky a autoři často heteropesimismus propojují s tématem vnitřní úzkosti z toho, jak v dnešní polarizované době budovat zdravé partnerství. Ačkoliv u nás termín zatím nepronikl do běžného slovníku tak výrazně jako v anglosaském světě, diskuse o vyhořelých vztazích a nespokojenosti s tradiční rodinnou šablonou ukazují, že podstata problému je u nás velmi aktuální.
Heteropesimismus tedy není voláním po zrušení heterosexuality, ale spíše diagnózou její současné krize. Je to vyjádření touhy po tom, aby vztahy vypadaly jinak – svobodněji a spravedlivěji – doprovázené skepsí, zda je taková změna v rámci stávajících společenských norem vůbec možná.
Zdroje:
- Asa Seresin: On Heteropessimism (The New Inquiry)
- Genderspecialist.com: Heteropessimism Explained
- Matouš Hrdina: Pod čarou: Z filmů mizí sex. Může za to úzkost a sebekontrola (Seznam Zprávy)
