Máte tetování? Rozsáhlý výzkum naznačuje o pětinu vyšší riziko rakoviny mízních uzlin

Rozsáhlá populační studie se zaměřila na více než jedenáct tisíc švédských občanů ve věku od dvaceti do šedesáti let. Analýza vycházela z dat národního onkologického registru z let 2007 až 2017 a porovnávala výskyt rakoviny mízních uzlin u lidí s tetováním a bez něj. Výsledky ukázaly, že u tetovaných jedinců bylo riziko vzniku lymfomu o 21 procent vyšší než u kontrolní skupiny, která žádnou kresbu na těle neměla. Nejvýraznější nárůst rizika vědci zaznamenali u difuzního velkobuněčného B-lymfomu a folikulárního lymfomu.

Jedním z nejpřekvapivějších zjištění celého výzkumu je skutečnost, že na míru rizika nemá vliv celková plocha tetování. Vědci původně předpokládali, že tetování celého těla bude znamenat mnohem vyšší zátěž než malý symbol na zápěstí, ale data tuto hypotézu nepotvrdila. To naznačuje, že pro imunitní systém může být kritickým faktorem samotná přítomnost inkoustu v těle, nikoliv jeho celkové množství. Mechanismus přenosu je již částečně zmapován z předchozích pozorování, kdy je známo, že imunitní systém se snaží částice inkoustu z kůže odstranit, což vede k jejich transportu a ukládání v mízních uzlinách. Právě trvalá přítomnost chemických látek v těchto uzlinách může vyvolávat chronický zánět, který následně zvyšuje pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení.

Výzkumný tým vedený Christel Nielsenovou zároveň upozornil na časový aspekt expozice. Riziko se zdálo být nejvyšší v prvních dvou letech po prvním tetování, následně pokleslo a znovu začalo stoupat u lidí, kteří měli tetování déle než jedenáct let. Tato data naznačují, že dopady na zdraví mohou mít jak okamžitou imunitní složku, tak dlouhodobý kumulativní efekt. Přestože je spojitost statisticky patrná, sami autoři nabádají k opatrnosti při vyvozování definitivních závěrů. Jelikož jde o první studii svého druhu v takovém rozsahu, je k potvrzení přímé příčinné souvislosti nezbytný další výzkum v jiných populacích.

Odborná veřejnost v reakci na studii připomíná, že lymfom je stále poměrně vzácným onemocněním a zvýšení rizika o 21 procent v relativních číslech neznamená, že by tetování představovalo pro většinu lidí bezprostřední hrozbu. Kritickým bodem však zůstává chemické složení barev. Mnoho inkoustů obsahuje látky klasifikované jako karcinogeny, například polycyklické aromatické uhlovodíky nebo těžké kovy. Studie tak podtrhuje nutnost přísnější regulace trhu s tetovacími barvami a lepší informovanost veřejnosti o tom, že tetování není pouze estetickým zásahem do kůže, ale procesem, který má trvalý dopad na lymfatický systém celého těla.

Zdroje informací: