Článek
Troufám si říct, že Karla Čapka nemohl minout nikdo z nás. Známe ho jako autora vlídné dětské knížky Dášeňka čili život štěněte, autora děl Válka s mloky a Bílá nemoc nebo jako hravého otce Povídek z jedné a druhé kapsy. Známe ho jako bratra Josefa Čapka. Jako cestovatele, novináře, který vždy uměl pojmenovat podstatu problému, jako aktivistu za mír. Jako bytostného demokrata a slušného člověka, který v druhé lidi věřil až do posledních dnů svého života. Přes všechnu literární krásu si právě toho na Čapkovi vážím nejvíc. A tak jsem se chtěla podívat na místo, které mu dávalo klid, kde se mohl věnovat milovanému zahradničení, své tvorbě i rozhovorům s přáteli.
Strž u Staré Huti je areál tří budov a rozlehlé parkové zahrady pod hrází stejnojmenného rybníka. Po svatbě Karla Čapka s herečkou a dramatičkou Olgou Scheinpflugovou ho manželům jako letní sídlo daroval podnikatel Václav Palivec. Karel i Olga si Strž okamžitě zamilovali. Jak Olga později vzpomínala, Čapek byl doslova nadšený mírnou zpustlostí místa, které tak mohl vylepšovat, opravovat, přestavovat a měnit k obrazu svému. Hlavní budovu obýval manželský pár, za kterým sem přijížděly návštěvy především z řad umělců. Nejčastějším hostem tu býval spisovatel a novinář Ferdinand Peroutka (ten, jehož „článek vlevo dole“ se nikdy nenašel), kterému Čapek dokonce zbudoval vlastní podkrovní pokojík.
Dášeňčin pomník v zahradě vily
Vedlejší budova sloužila jako domek hajného. Největší Karlovou vášní byla místní zahrada. Tady budoval, sázel, přesazoval, upravil koryto potoka, postavil posezení i mostek. Jeho návštěvy byly často nuceny pracovat na zahradě s ním. Některé pomáhaly s chutí, jiné spíš postávaly a přispívaly dobrou radou.
Ve Strži sídlí Památník Karla Čapka. Příjemná třípatrová expozice přibližuje život spisovatele, jeho ženy Olgy a Ferdinanda Peroutky. Dozvídáme se, kdo byli Karlovi rodiče a sourozenci, ve vzpomínkách se vracíme k milované babičce, která svého vnuka velmi ovlivnila. Vstupujeme do Čapkových divadelních her, čteme si jeho trefné sloupky. Můžeme si prohlédnout i několik kusů původního nábytku, Karlovy psací potřeby nebo Peroutkův pokojík. Humorné vzpomínky návštěvníků Strže budí úsměv. Celou budovou nás provází Čapkovy myšlenky, hluboce lidské a snad už navždy platné. Nakonec se ponoříme do temné doby, kdy v pomnichovském Československu o Vánocích 1938 Čapek umírá.
V zahradě
Strž je magické, klidné místo, kde stojí za to jen tak být. Posadit se v zahradě na lavičku, dívat se do korun Čapkových stromů, zatočit klikou Poesiomatu a zaposlouchat se do jeho nejmilejší písně Zelení hájové. Dovedu si představit, že to tu měl moc rád.
Poesiomat - stačí zatočit klikou a poslouchat…
Návštěvní doba Památníku v dubnu až říjnu je od 9 do 17 hodin.
Plné vstupné 80 Kč, zlevněné 40 Kč.
Na místě je možné zakoupit si drobné občerstvení a upomínkové předměty.