Na návštěvě u Karla Čapka ve Strži

Troufám si říct, že Karla Čapka nemohl minout nikdo z nás. Známe ho jako autora vlídné dětské knížky Dášeňka čili život štěněte, autora děl Válka s mloky a Bílá nemoc nebo jako hravého otce Povídek z jedné a druhé kapsy. Známe ho jako bratra Josefa Čapka. Jako cestovatele, novináře, který vždy uměl pojmenovat podstatu problému, jako aktivistu za mír. Jako bytostného demokrata a slušného člověka, který v druhé lidi věřil až do posledních dnů svého života. Přes všechnu literární krásu si právě toho na Čapkovi vážím nejvíc. A tak jsem se chtěla podívat na místo, které mu dávalo klid, kde se mohl věnovat milovanému zahradničení, své tvorbě i rozhovorům s přáteli.

Strž u Staré Huti je areál tří budov a rozlehlé parkové zahrady pod hrází stejnojmenného rybníka. Po svatbě Karla Čapka s herečkou a dramatičkou Olgou Scheinpflugovou ho manželům jako letní sídlo daroval podnikatel Václav Palivec. Karel i Olga si Strž okamžitě zamilovali. Jak Olga později vzpomínala, Čapek byl doslova nadšený mírnou zpustlostí místa, které tak mohl vylepšovat, opravovat, přestavovat a měnit k obrazu svému. Hlavní budovu obýval manželský pár, za kterým sem přijížděly návštěvy především z řad umělců. Nejčastějším hostem tu býval spisovatel a novinář Ferdinand Peroutka (ten, jehož „článek vlevo dole“ se nikdy nenašel), kterému Čapek dokonce zbudoval vlastní podkrovní pokojík.

Vedlejší budova sloužila jako domek hajného. Největší Karlovou vášní byla místní zahrada. Tady budoval, sázel, přesazoval, upravil koryto potoka, postavil posezení i mostek. Jeho návštěvy byly často nuceny pracovat na zahradě s ním. Některé pomáhaly s chutí, jiné spíš postávaly a přispívaly dobrou radou.

Ve Strži sídlí Památník Karla Čapka. Příjemná třípatrová expozice přibližuje život spisovatele, jeho ženy Olgy a Ferdinanda Peroutky. Dozvídáme se, kdo byli Karlovi rodiče a sourozenci, ve vzpomínkách se vracíme k milované babičce, která svého vnuka velmi ovlivnila. Vstupujeme do Čapkových divadelních her, čteme si jeho trefné sloupky. Můžeme si prohlédnout i několik kusů původního nábytku, Karlovy psací potřeby nebo Peroutkův pokojík. Humorné vzpomínky návštěvníků Strže budí úsměv. Celou budovou nás provází Čapkovy myšlenky, hluboce lidské a snad už navždy platné. Nakonec se ponoříme do temné doby, kdy v pomnichovském Československu o Vánocích 1938 Čapek umírá.

Strž je magické, klidné místo, kde stojí za to jen tak být. Posadit se v zahradě na lavičku, dívat se do korun Čapkových stromů, zatočit klikou Poesiomatu a zaposlouchat se do jeho nejmilejší písně Zelení hájové. Dovedu si představit, že to tu měl moc rád.

Návštěvní doba Památníku v dubnu až říjnu je od 9 do 17 hodin.

Plné vstupné 80 Kč, zlevněné 40 Kč.

Na místě je možné zakoupit si drobné občerstvení a upomínkové předměty.