Článek
Očkování dětí je již desítky let součástí moderní lékařské péče a zásadně přispělo k vymýcení nebo omezení mnoha nebezpečných nemocí. Přesto mezi rodiči občas zaznívá otázka, zda pravidelné očkování skutečně činí děti zdravějšími – nebo zda naopak neočkované děti nemohou být zdravější, protože se vyhnou možným vedlejším účinkům vakcín. Toto téma je poměrně kontroverzní a vyvolává emotivní diskuse. Na jedné straně stojí lékařské studie a zkušenosti potvrzující přínos vakcinace, na druhé straně obavy části rodičů z možných rizik. V následujícím článku se proto podíváme na argumenty zastánců očkování i jeho odpůrců a pokusíme se objektivně zhodnotit, jaký vliv má očkování na zdraví dětí.
Argumenty pro očkování dětí
- Ochrana před vážnými nemocemi: Hlavním účelem očkování je ochránit děti před infekčními chorobami, které byly v minulosti velmi rozšířené a často smrtelné nebo zanechávaly trvalé následky. Díky vakcínám dnes děti téměř nepoznají nemoci jako spalničky (vysoce nakažlivé onemocnění, které může způsobit zápal plic či nebezpečný zánět mozku), černý kašel (dávivý kašel ohrožující zejména kojence zástavami dechu) nebo dětská obrna(poliomyelitida způsobující ochrnutí). Očkované dítě má proti těmto nemocem vytvořenou imunitu a pravděpodobnost nákazy je u něj minimální. Pokud už i očkované dítě onemocní (např. u vakcíny proti chřipce či planým neštovicím se někdy stane, že i vakcinovaný jedinec onemocní), průběh bývá mírnější. Celkově vakcinace prokazatelně zachránila miliony dětských životů – Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že očkování každoročně zabrání 4–5 milionům úmrtí na celém světě, převážně u malých dětí.
- Kolektivní imunita a prevence epidemií: Očkování nechrání jen jednotlivce, ale i celou populaci. Pokud je velká většina dětí očkovaná, nemoci se nemohou ve společnosti snadno šířit, což vytváří tzv. kolektivní imunitu. Ta je zásadní pro ochranu těch, kteří očkováni být nemohou (například děti s vážně oslabenou imunitou nebo mladší kojenci, kteří ještě všechny vakcíny nedostali). Vysoká proočkovanost populace dokáže udržet nebezpečné infekce prakticky vymýcené. Naproti tomu pokles očkování vede k návratu epidemií: například spalničky se v posledních letech opět objevily v několika zemích včetně Česka, právě tam, kde proočkovanost klesla pod kritickou úroveň kolem 95 %. V roce 2019 bylo v ČR zaznamenáno téměř 600 případů spalniček poté, co někteří rodiče odložili či odmítli očkování svých dětí – drtivá většina nemocných tehdy byli neočkovaní jedinci. Podobné riziko platí i pro černý kašel: pokud klesne proočkovanost, ohroženi jsou hlavně nejmenší kojenci, kteří ještě nestihli dostat plnou sérii vakcíny.
- Lepší celkové zdraví díky prevenci nemocí: Očkované děti netrpí nemocemi, jimž se vakcínami dá předejít, a tím pádem se vyhnou i možným komplikacím těchto onemocnění. Zastánci očkování upozorňují, že neočkované děti mohou sice získat tzv. přirozenou imunitu proděláním nemoci, ale často za cenu vážného průběhu té choroby. Pokud jde o celkový zdravotní stav, rozsáhlé vědecké studie nenašly žádný důkaz, že by očkování děti oslabovalo. Například studie z Německa, která sledovala přes 13 tisíc dětí od kojeneckého do teenagerského věku, zjistila, že neočkované děti nebyly zdravější než očkované – obě skupiny stonaly při běžných onemocněních (např. respiračních infekcích) zhruba stejně často a výskyt alergií byl prakticky stejný. Jediný výrazný rozdíl byl v tom, že u neočkovaných se dramaticky častěji vyskytovaly právě ty infekční nemoci (spalničky, černý kašel aj.), proti kterým existuje očkování. Očkované děti tedy v souhrnu méně často trpí vážnými infekcemi a podle dosavadních poznatků u nich nebylo zaznamenáno vyšší riziko jiných zdravotních problémů.
- Bezpečnost vakcín a poměr rizik: Moderní vakcíny procházejí přísným testováním a jejich bezpečnost je nepřetržitě sledována zdravotnickými úřady. Každé očkování sice může vyvolat vedlejší reakce, ty jsou ale zpravidla mírné a přechodné – nejčastěji bolest či zarudnutí v místě vpichu, zvýšená teplota nebo únava. Závažné komplikace po očkování (například těžká alergická reakce) se vyskytují velice vzácně, řádově u jednotek případů z milionu podaných dávek. Naproti tomu samotné onemocnění, před kterým vakcína chrání, mívá často těžký průběh a může způsobit trvalé následky nebo smrt u daleko většího počtu pacientů. Odborníci proto zdůrazňují, že rizika spojená s očkováním jsou mnohonásobně nižší než rizika spojená s proděláním daných nemocí. Také argument, že více vakcín „přetěžuje“ dětský imunitní systém, vyvracejí imunologové s tím, že dětský organismus se denně setkává s obrovským množstvím bakterií a virů z okolního prostředí – několik oslabených antigenů z vakcín pro něj nepředstavuje téměř žádnou zátěž.
Argumenty proti očkování dětí
- Obavy z nežádoucích účinků: Kritici očkování často poukazují na možné vedlejší účinky vakcín a mají strach, že očkování může dětem způsobit zdravotní problémy. V médiích a na internetu se objevily například názory, že vakcíny mohou vyvolat autismus, vývojové poruchy nervové soustavy, autoimunitní onemocnění nebo jiné chronické potíže. Velkým strašákem se stal zejména údajný vztah kombinované vakcíny (proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím) k autismu – tato teorie byla mezitím mnoha rozsáhlými studiemi vyvrácena jako neopodstatněná. Přesto v myslích některých rodičů přetrvává dojem, že „raději nebudou riskovat“. Kromě obav z autismu zmiňují rodiče i další nežádoucí účinky: někteří mají zkušenost, že jejich dítě mělo po očkování vysokou horečku či febrilní křeče; výjimečně se objevily zprávy o vážnějších reakcích. Tyto případy, byť vzácné, mohou u dotčených rodin vyvolat dojem, že očkování dítěti uškodilo a že je tedy neočkovat bezpečnější.
- Víra v přirozenou imunitu: Část rodičů zastává názor, že pro dětský organismus je zdravější, když si běžné „dětské nemoci“ prodělá přirozeně. Argumentují tím, že prodělání například spalniček či planých neštovic navodí celoživotní imunitu, zatímco po očkování může imunita po čase slábnout a často je nutné přeočkování. Někteří také věří, že překonání nemoci přispěje k celkovému posílení imunity dítěte. V minulosti bylo relativně běžné, že si děti prodělaly třeba plané neštovice nebo spalničky a řada rodičů to brala jako normální součást dětství. Odpůrci očkování proto někdy říkají: proč děti „zbytečně trápit injekcemi“, když tyto nemoci většina zdravých dětí obvykle zvládne a získá tím odolnost? Tento postoj je umocněn i tím, že díky dlouhodobému očkování se dnes některé nemoci v populaci vyskytují méně, takže se zdají méně hrozivé než kdysi. Kritici pak považují očkování za méně potřebné a tvrdí, že děti budou zdravější, když si imunita s nemocemi poradí přirozeně.
- Nedůvěra ke složení vakcín: Dalším argumentem proti očkování bývá obava z různých chemických látek obsažených ve vakcínách. Odpůrci poukazují například na konzervanty obsahující rtuť (thiomersal, který se dříve používal v některých vakcínách), sloučeniny hliníku či jiné přidané látky a spekulují o jejich možném toxickém vlivu na dětský organismus. Tyto obavy často pramení z nedostatečných informací nebo z mylné interpretace vědeckých studií. Například přítomnost hliníku ve vakcínách vedla ke spekulacím, že může způsobovat neurologické problémy, přestože množství hliníku ve vakcíně je velmi malé a podle odborníků bezpečné. Podobně se šíří i dezinformace o tom, že vakcíny obsahují „nebezpečné toxiny“, ačkoli složení každé očkovací látky je přísně kontrolováno a schvalováno mezinárodními zdravotnickými institucemi.
- Nedůvěra v instituce a „farmalobby“: U části veřejnosti hraje roli obecná nedůvěra vůči zdravotnickým autoritám a takzvané farmaceutické lobby. Někteří rodiče mají pocit, že farmaceutické firmy prosazují povinné očkování hlavně kvůli zisku, a podezírají stát či lékaře, že případné negativní informace o vakcínách zamlčují. Tyto názory jsou často posilovány různými videi a články na alternativních webech. Například na stránkách o celostní medicíně zaznívají úvahy, že dnešní děti jsou kvůli velkému množství vakcín méně zdravé a že očkování může negativně ovlivňovat jejich vývoj. Taková tvrzení však vycházejí spíše z jednotlivých příběhů a dojmů než z prověřených dat. Přesto mohou výrazně ovlivnit rozhodování rodičů, kteří pak mají z očkování strach a raději ho odkládají či odmítají.
Debata o tom, zda jsou očkované děti zdravější než neočkované, je složitá a citlivá. Z výše uvedených argumentů je patrné, že očkování má prokazatelné přínosy – chrání děti před závažnými onemocněními, snižuje dětskou úmrtnost a podle dosavadních poznatků nezpůsobuje žádné dlouhodobé poškození zdraví. Očkované děti netrpí žádnými prokázanými chronickými problémy v důsledku vakcinace, zatímco neočkované děti čelí výrazně vyššímu riziku nákazy nemocemi, které mohou jejich zdraví vážně ohrozit.
Na druhou stranu je pochopitelné, že rodiče mají starost o bezpečnost svých dětí a setkávají se s protichůdnými informacemi. Tyto obavy je třeba brát vážně a otevřeně o nich mluvit. Lékaři by měli s rodiči trpělivě komunikovat, vysvětlovat jim přínosy i možná rizika vakcín a vyvracet mýty na základě vědeckých poznatků. Jen tak se posílí důvěra a informovanost veřejnosti.
Současná lékařská doporučení proto radí pokračovat v očkování dětí podle stanovených očkovacích kalendářů, aby byly chráněny a mohly prožít co nejzdravější dětství. Zároveň je vhodné vést o očkování dialog – naslouchat obavám rodičů, poskytovat jim ověřené informace a společně usilovat o to, aby všechny děti byly zdravé a v bezpečí.
Zdroje:
www.ockovaci-kalendar.cz - https://www.ockovaci-kalendar.cz/novinky/jsou-neockovane-deti-zdravejsi-rozhodne-ne-324
