Článek
O tom, že se planeta otepluje, se mluví už mnoho let. Většinou si pod tím představíme teplejší léta, méně sněhu a častější používání klimatizace. Co když ale změna klimatu přinese něco mnohem většího – úplně novou podobu Evropy?
Představme si rok 2100. V červenci hlásí Řím příjemných 40 °C ve stínu, Madrid doporučuje vycházet ven pouze mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní a v Praze se
na Staroměstském náměstí prodává opalovací krém s ochranným faktorem 200. Evropská unie proto představuje nový projekt s názvem „Sever je nový jih“.
Obyvatelé střední Evropy dostanou možnost přestěhovat se do Skandinávie a na Island. Dříve lidé jezdili na sever pozorovat polární záři, nyní tam budou zakládat vinice, pěstovat rajčata a diskutovat, zda je lepší olivový olej z Osla nebo z Reykjavíku. Místní obyvatelé si budou zvykat na dlouhé fronty na zmrzlinu a na to, že se v létě všude hraje plážový volejbal.
Naopak do střední Evropy se přestěhují lidé, kteří mají s vysokými teplotami dlouholeté zkušenosti. Rozsáhlé zemědělské oblasti budou využívat k pěstování plodin odolných vůči horku a suchu. Moderní zavlažovací systémy, solární elektrárny a chytré technologie zajistí dostatek potravin pro celý evropský kontinent.
Nejzajímavější ale bude spolupráce mezi lidmi a umělou inteligencí. Evropané usazení na severu budou z pohodlí klimatizovaných kanceláří – nebo možná
z rybářských chat s výhledem na fjord – řídit zemědělské stroje tisíce kilometrů daleko. AI bude hlídat vlhkost půdy, předpovídat počasí, organizovat sklizeň a dokonce navrhovat, kdy je nejlepší čas na sklizeň paprik. Lidským úkolem zůstane hlavně kontrolovat, aby se umělá inteligence nerozhodla osít polovinu kontinentu pouze chilli papričkami.
Změní se i turistika. Lidé z jihu budou jezdit na dovolenou za sluncem na Island, zatímco výlety do Řecka budou nabízeny pouze odvážlivcům s doporučením: „Nezapomeňte si vzít tři litry vody a náhradní sandály.“
Celá tato představa je samozřejmě nadsázkou. Přesto připomíná, že změna klimatu může ovlivnit nejen počasí, ale také ekonomiku, zemědělství i pohyb obyvatelstva.
A pokud nám technologie, mezinárodní spolupráce a umělá inteligence pomohou přizpůsobit se novým podmínkám, možná jednou zjistíme, že největší evropskou specialitou není švédský stůl ani italská pizza, ale islandské olivy řízené algoritmem.
