Článek
Co to je rychlorande? Jak to probíhá? A může z toho něco být?
Rychlé rande, speed date, je organizovaná schůzka. Vyberete si věkovou kategorii, kam patříte, zaplatíte poplatek a vydáte se v určený čas na určené místo. Tam máte určený stoleček, u kterého jako holka strávíte večer. Pánové budou stolečky střídat a chodit za vámi.
Každý pár si povídá 5 minut. Krátkých? Dlouhých? Těch 5 minut určitě stačí na první dojem a na poznání, jestli chcete tomu druhému věnovat víc času. A pokud to neladí, je těch 5 minut dostačujících.
Na konci večera v dotazníčku vyberete ty, s nimiž byste se chtěli potkat ještě jednou. A když se to označení potká navzájem, organizátoři vás propojí. Dál už je to na vás, jestli se chcete sejít na víc než 5 minut, začít se scházet pravidelně, zkusit se poznávat. Anebo třeba taky zjistíte, že ta druhá shoda se vám zamlouvá víc, tak se slušně omluvíte.
Chcete mě?
Technický popis průběhu je jedna věc, ale co vás čeká fakticky? Třeba to, že zůstáváte jako poslední žena u stolku sama, protože pán, který začíná u vás, dorazí až těsně před začátkem. Ano, ten první pár má výhodu, může spolu mluvit před začátkem a získat pár minut navíc. Je to výhoda? Nevýhoda? Pokud spolu dokážete mluvit, můžete se navzájem uklidnit, když vás přepadá nervozita.
Na druhé straně se můžete setkat ovšem také s tím, že si navzájem nemáte co říct, z protějšku dolujete jednoslovné odpovědi, nebo víte, že žijete každý v naprosto odlišném světě. Jestli nejste zvyklí mluvit s lidmi, můžou to být hodně dlouhé minuty.
Nevidíte svoje foto dopředu, reálné ani AI upravené. Neproberete si dopředu, jestli ten druhý věří třeba na plochou Zemi nebo nevyznává úplně jiné životní hodnoty než vy. Zkrátka nevíte, koho tam potkáte. Ale potkáte třeba 10 protějšků a u každého máte první dojem naživo, což občas vydá za týden dopisování a následné postávání na rohu, když si domluvíte první schůzku a ještě nevíte, jestli byste se radši netvářili, že jste někdo úplně jinej!
Taky ovšem můžete najednou uprostřed večera rychlých rande zjistit, že někdo odchází. Usoudil, že se mu dál nikdo nezamlouvá. A navýsost nezdvořile dal najevo ostatním, že jeho čas a energie je cennější než jejich. Jistě, stane se, že nejste unešení z protějšků. Stane se dokonce, že na konci večera neoznačíte nikoho, koho byste chtěli potkat ještě jednou. Přesto asi většina z nás dá v životě přednost tomu trávit čas s lidmi, kteří naším časem nepohrdají až tak okatě.
Čas rozhodnutí
A pak přijde konec večera a začne ta pravá hra. Kroužkování. Zakroužkujete ty, které byste rádi potkali ještě jednou. Druzí zakroužkují zase ty, které by chtěli potkat oni. A vy jen s větším či menším napětím čekáte, jestli ten kluk, co jste si s ním nestihli dopovídat všechno to důležité, označil vás taky. Což zjistíte ještě ten večer. Ale pokud jste se v kroužku neocitli, už si to nedopovíte.
Pokud jste si nepadli do oka tak, že jste si chtěli dopovídat ještě ten večer.
Stává se to? Ano. Mně se to stalo. Ne teď naposledy. Ale stalo. Jednou mi jeden kluk nabídl pozvání na skleničku hned na místě, abychom si to dořekli. A doříkávali jsme si to potom ještě pár týdnů. Ne, nebyl z toho dlouhý vztah. Některé vztahy být asi nemají. Ale někdy to klapne na pár měsíců. A některým prý i na pár let. Snít přece můžeme všichni, ne?
