Článek
Nejhorší je, když máte kolem sebe v práci kolektiv, který dělá jako, že dělá. Hlavně když nadřízení zjistí, že jste schopni udělat víc práce než druzí a jste zodpovědní, tak na vás navalí tolik práce, že najednou máte pocit, že nemůžete dál. Ale ještě se mi podařilo zachránit co se dalo před katastrofou, kterou mi nařídila moje nadřízená. Dávali mi vysoké odměny, ale už jsem byla na konci sil. Objeví se prokrastinace a není to lenost, jen ztráta energie a smutek. Když jsem se bránila, tak mi řekla nadřízená, že to musím zvládnou, že ostatní tomu nerozumí. Kamarádka mi chtěla pomoci a to jí nedovolila. Až je z toho nemoc - infarkt, operace a najednou vaši práci dělají 4 lidé a vy jste na to byla sama. Po nemocenské jsem se vrátila do chaosu, musela jsem udělat státní zkoušky a po zkouškách jsem už nemohla dál. Skončila jsem u psychiatra, na srdce jsem dostala I. stupeň invalidity a pak už jsem dala výpověď. Něco tam nebylo v pořádku, velmi šikovná paní tajně užívala lexaurin a všude kolem se ozývalo, kdo má, dejte mi…...Ta paní, hezká, mladá krátce po mé výpovědi zemřela na rakovinu a kamarádka, která mi chtěla pomoci, taky zemřela na psychickou nemoc a další… Když odešly ty zrůdy nadřízené, tak se tam situace uklidnila, ale pro mě už by platila prokrastinace, se kterou už bych nedokázala bojovat. Takže pozor, může to u vás vypěstovat i člověk, který nemá být na pozici nadřízených a podobně.
