Článek
Zajímavě barevnou postavou historie je nepochybně dánský astronom Tycho Brahe. Kromě toho, že to byl ve svém oboru génius, v matematickém souboji přišel o nos, je také dost dobře možné, že inspiroval Shakespeara k napsání Hamleta a možná udělal ze svého ještě významnějšího nástupce Johanesse Keplera vraha.
Unesl ho strýc
Začalo to tím, že když mu byly dva roky, unesl ho od jeho rodičů strýc, bohatý dánský šlechtic Jørgen Brahe A co oni na to? No, vlastně nic. Bylo jim to tak trochu jedno. Sám Tycho na tom ale později dost vydělal.
Tajemství protetické pomůcky
Když v roce 1560 došlo k zatmění slunce, Brahe se rozhodl, že se stane astronomem. V roce 1566 ve věku 20 let přišel o část nosu v souboji s dalším dánským šlechticem, jistým Manderupem Parsbjergem. Souboj prý začal kvůli hádce o matematický vzorec. Internet v 16. století neexistoval, takže jediným řešením, jak dokázat pravdu, bylo zabít jeden druhého. Pro mladíka to dopadlo dobře. Přišel jenom o nos. Celý život pak nosil protetickou pomůcku vyrobenou z mědi. Pro zvláštní příležitosti měl také nosy zlaté a stříbrné. Mohl si je dovolit, protože po svém nevlastním otci Jørgenovi, který zemřel v roce 1565, když zachránil dánského krále před utopením, zdědil ohromné bohatství.
Boháč
Předpokládá se, že Brahe vlastnil až 1 % veškerého bohatství Dánska a pětkrát tolik utratila dánská vláda na Braheovy astronomické výzkumy. On sám bydlel na zámku, kde si držel trochu podivnou společnost. Jako dvorního šaška zaměstnával liliputa a za domácího mazlíčka měl losa, který přišel poměrně bizarním způsobem o život. Údajně prý při jakési společenské večeři, kterou Brahe pořádal pro svého přítele, los vypil spoustu piva a pak spadl ze schodů a zemřel.
Tajemství kolem smrti
Ostatně, i smrt samotného Tycha byla vcelku dost zvláštní. On totiž zemřel v důsledku problémů s močovým měchýřem. A stalo se tak v Praze v roce 1601. Brahe totiž nebyl schopný se pořádně vyčůrat a po jedenácti dnech velkých bolestí skonal. Tak zní oficiální příběh. Ale je taky možné, že podlehl otravě rtutí, protože vědci v jeho vousech odhalili toxické množství této látky.
Takže vražda?
Nabízely se hned dvě teorie, kdo tento odporný čin mohl spáchat. V té první figuroval dánský král Kristián IV. Ostatně, pro likvidaci nebohého astronoma měl celkem pádný důvod. Brahe byl osobním astronomem jeho otce, dánského krále Frederika II., ale proslýchalo se, že měl mnohem blíž ke Kristiánově matce. Tahle pověst prý inspirovala Williama Shakespeara k sepsání příběhu o Hamletovi, ve kterém se to hemží nevěrou a intrikami u dánského dvora.
V každém případě, když Kristián nastoupil na trůn, Brahe se raději sbalil a odjel do Prahy. Dánský historik Peter Andersen před lety našel deník Tychova bratrance hraběte Erica Brahe, diplomata pracujícího pro dánského krále. Přestože se v něm hrabě k vraždě nepřiznává, zaznamenává si několik setkání s Kristiánovým bratrem Hansem, o kterém se předpokládá, že nařídil vraždu Tycha Brahe jménem krále. Sice to mohla být jenom hloupá náhoda, ale Eric Brahe byl na návštěvě Prahy v době, ve které se předpokládalo, že byl Tycho otráven.
Z dalších spekulací pak nejvíc vyplývá ještě jedna, a sice že astronoma otrávil jeho žák Johaness Kepler, a to kvůli astronomickým datům, která Brahe celý život shromažďoval.
Co ukázala věda
Naštěstí jde věda mílovými kroky kupředu a vědci tak mohli v roce 2010 s pomocí počítačové tomografie, které podrobili astronomovy ostatky, ukázat na nejpravděpodobnějšího vraha. Tím bylo nejspíš systémové onemocnění pohybového aparátu, které sužuje hlavně obézní jedince. K němu připočítejte cukrovku a výsledkem je nezdravý životní styl. Jako další problém se ukázala benigní hyperplazie prostaty, což je nejčastější benigní nádor u mužů po padesátce i v dnešní době a způsobuje potíže s močením. Díky svému přístupu k životu tak tento věhlasný učenec ukončil svou pozemskou pouť už v 54 letech.
Zdroj:
https://www.space.com/19623-tycho-brahe-biography.html
https://www.britannica.com/biography/Tycho-Brahe-Danish-astronomer
https://tilln.com/season-4/tycho-brahe-the-bizarre-life-and-death-of-an-astronomer/
