Článek
Zatímco Pythagoras se smál celá školní léta na náš účet, je čas se zasmát na ten jeho. Nejprve si ale pojďme shrnout fakta. Tak především nám tenhle vědec zanechal větu, kterou pojmenoval po sobě. Jestli Pythagorova věta vznikla v jeho škole matematiky v řecké Cortoně, se už asi nedozvíme. Stačí, že existuje. Druhá věc, zásadní pro tento příběh je fakt, že to byl vegetarián, který kolem sebe shromáždil kult stoupenců dodržujících asketické principy tohoto přístupu ke stravování. Ovšem až na jednu výjimku. A tou byly fazole fava. Všichni víme, že luštěniny jsou nadýmavé. Pythagoras věřil, že když člověk upustí plyny neboli si upšoukne, ztratí část své duše…
Pythagorejské bratrstvo
Pythagorův kult dodržoval nejenom vegetariánské stravování a vyhýbání se fazolím, ale sám Pythagoras ho vyšperkoval ještě dalšími, značně bizarními zákazy. Tak například jeho následovníci nemohli používat veřejné cesty, péct chleba, obouvat si levou botu před pravou, mluvit o božstvu a také nosit bílé šaty či vlnu, anebo provozovat sexuální styk. Kult byl bratrstvo, takže přístup do něj měli pouze muži. Porušení některého z pravidel se trestalo vyhoštěním prostřednictvím předstíraného pohřbu, kde se s pachatelem zacházelo, jako by byl mrtvý.
Mýtus o reinkarnaci duše
Pythagoras celoživotně vyznával metempsychózu, což je názor, který se zaměřuje na transmigraci duše a zejména na posmrtný život. Vlastně jde svým způsobem o reinkarnaci. Metempsychóza také tvrdí, že každá duše je nesmrtelná. Po smrti těla vstoupí do nového, ať už člověka nebo zvířete. Tenhle názor tak možná vysvětluje Pythagorův odpor k masu. Tak se totiž mohl nevědomky vyhnout tomu, že by „snědl“ milovaného člověka.
Jednou Pythagoras dostal pár fazolí. Zakopal je a několik týdnů čekal, až vyrostou. Když je ale sklidil, zdálo se mu, že vypadají tak trochu jako lidské plody. Došel k závěru, že pojídání fazolí se rovná chování kanibalů, protože obsahují „duše mrtvých“.
Co se špitá
Existuje legenda, která říká, že Pythagoras si ve svém nabitém programu našel čas na výuku vola. Myšleno toho zvířecího. Údajně se mu snažil vysvětlit, že už nikdy nesmí jíst fazole. Pochopitelně se mu přihlížející pastevci smáli a zpochybňovali jeho příčetnost. Jenže pak zůstali v šoku, protože dotyčný vůl skutečně fazole přestal jíst. A nejen to, vůl se na své nové dietě bez fazolí dožil velmi dlouhého stáří a údajně byl označen jako posvátný.
Legendy o Pythagorově smrti
Existuje několik teorií, které vysvětlují, jak Pythagoras zemřel, a nejsou o nic přesvědčivější než ostatní. Pythagoras byl údajně vyznavačem oligopolu a po politickém vítězství, které vyústilo v požadavek demokratické ústavy, se to s ním zvrtlo. Kylón a Ninon, dva vyvrženci z bratrstva vzbudili v lidech soucit a odpor proti Pythagorejcům. Zaútočili na Pythagorejskou budovu, zapálili ji a podle některých záznamů prý Pythagoras v ohni zahynul. Podle jiných Pythagoras v dané budově nebyl nebo se mu podařilo úspěšně uniknout.
Jedna z legend rovněž zmiňuje fazole. A také zmiňuje dotyčného Kylóna, který byl synem šlechtice a chtěl vstoupit do bratrstva. Byl však odmítnut, protože nechtěl následovat vůdce řádu. Zosnoval tedy pomstu. Shromáždil dav lidí a společně zapálili budovu bratrstva. Když členové kultu prchali, dav je pobodal. Pythagorovi se podařilo díky svým stoupencům uniknout. Jenže dav ho začal pronásledovat až k poli fazolí, kam Pythagoras odmítl vběhnout, aby se uvnitř schoval. Proč, to už víme. Měl z nich panickou hrůzu. Tak to s ním nedopadlo dobře.
Zdroj:
https://www.straightdope.com/21342354/does-the-pythagorean-maxim-tell-us-to-avoid-eating-beans
https://philosophynow.org/issues/78/The_Death_of_Pythagoras
https://www.atlasobscura.com/articles/favism-fava-beans
