Článek
Přijdete do kavárny, objednáte si kafe, zaplatíte – a na terminálu na vás vyskočí otázka:
„Chcete přidat spropitné?“
Možná se usmějete a zmáčknete 10 %. Možná se zarazíte, protože vám to připadá nepatřičné. A možná vám to úplně zkazí náladu.
Pokud platíte v hotovosti, přemýšlíte, kolik je vlastně vhodné dát. Zarovnat cenu na 80 Kč při koupi kávy za 77? Není to moc? Není to málo? Vždyť jste jen stáli u pultu a ani si nesedli…
Dávání dýšek – pro někoho samozřejmost, pro jiného přežitek.
V poslední době se o tom mluví čím dál víc. Má tahle tradice v moderní době ještě smysl?
Pojďme si projít plusy i mínusy.
Proč dýška mají smysl?
Odměna za dobrou službu
Dýško je jednoduchý způsob, jak někomu říct: „Byl/a jsi skvělý/á, děkuju.“
Nemusíte nic vysvětlovat, jen přidáte pár korun a obsluha hned ví, že jste byli spokojení. Je to osobní, milé a motivační.
Ale kolik je málo a kolik je moc? Dáte dvacku u oběda v průměrné hospodě? A když byl oběd jen „základní palivo“, protože jste potřebovali teplé jídlo mezi schůzkami?
A jako host, který dává dýško – mám přemýšlet nad svojí výplatní páskou?
Pokud vydělávám víc, mělo by se to odrazit i na výši mého spropitného?
Zásadní část příjmu v některých profesích
Zvlášť v pohostinství nebo u kurýrů můžou dýška tvořit podstatnou část mzdy.
Když je dobrý den, mohou výrazně zlepšit výplatu – což je příjemné hlavně tam, kde jsou nízké základní platy.
Motivační nástroj
Někteří tvrdí, že když má obsluha možnost si „vydělat navíc“, víc se snaží.
Dýška tak mohou podporovat lepší zákaznický servis – a to oceníme všichni.
A proč s nimi mají někteří problém?
Tlak na zákazníka
Představte si: objednáte si kafe s sebou, zaplatíte a terminál vám nabídne dýško.
Nechcete působit „lakomě“, ale 10 % vám přijde moc.
Místo milého poděkování vzniká stres a rozpačitý moment.
Nejasná pravidla, kdo si dýško „zaslouží“
Proč dáváme spropitné číšníkům, ale ne zdravotním sestrám, učitelům nebo prodavačům v obchodě?
Mnoho profesí dělá spoustu práce pro naše pohodlí – ale dýško dostává jen pár.
Dýško místo platu?
Někteří zaměstnavatelé (a bohužel jich není málo) nastavují platy tak, že počítají s tím, že obsluha si „něco vybere“ na dýškách.
Tím ale přenášejí odpovědnost za důstojnou mzdu na zákazníka.
Férové? Podle mě ne.
Šedá ekonomika
Dýška se často neevidují, nezdaňují a nerozdělují transparentně.
V některých podnicích o nich rozhoduje vedoucí, jinde si je zaměstnanci dělí podle vlastních pravidel.
Vzniká tak nejasný, těžko kontrolovatelný systém.
Tak co s tím?
Některé podniky už dýška zrušily úplně.
Místo toho nastavily férové ceny a platí zaměstnance tak, aby nebyli odkázaní na příplatky od hostů.
Jinde přidali automatický servisní poplatek – například 10 % ke každému účtu.
O všem je zákazník předem informován a ví, že tyto peníze jdou personálu.
A pak jsou místa, kde vše zůstává při starém – dýško je dobrovolné a každý má právo se rozhodnout, jestli a kolik dá.
Jak to vidíte vy?
Dýška zůstanou tématem, které lidi rozděluje.
Někdo je dává s radostí, jiný z principu ne. Ani jedno není špatně.
Ale možná nastal čas si přiznat, že staré zvyky potřebují nový pohled.
Možná už nestačí jen hodit pár drobných do kelímku.
Možná je čas vést otevřenou debatu o tom, kdo by měl platit férovou mzdu – zákazník, nebo zaměstnavatel?
