Článek
Historie masturbace: Od tabu ke slasti
Masturbace. Slovo, které i dnes v některých lidech vyvolává rozpačité úsměvy, v jiných naprostou pohodu. Ale věř nebo ne – lidstvo si s tímto „osobním potěšením“ hraje (doslova) už tisíce let. Od starověkých rituálů po středověká tabu, přes viktoriánské zákazy až po dnešní otevřenost – historie masturbace je barvitější, než bys čekal/a.
Když bohové sledovali… a schvalovali
Ve starověkém Egyptě byla masturbace nejen běžná, ale i posvátná. Podle jedné z mýtických verzí stvořil bůh Atum svět tím, že se sám přivedl k ejakulaci. Během určitých rituálů dokonce faraoni napodobovali tento akt, aby zajistili plodnost země a harmonii světa. Masturbace zde nebyla jen zábava – byl to akt tvoření.
Ve starém Řecku a Římě se sexualita obecně brala jako přirozená součást života, bez morálního odsudku. Masturbace byla vnímána jako zdravý způsob, jak si udržet tělesnou i duševní rovnováhu.
Temné časy: Středověk a posedlost hříchem
S příchodem křesťanství se začal měnit pohled na tělo a potěšení. Masturbace se stala symbolem hříchu a duchovní slabosti. Teologové jako svatý Augustin varovali, že tělesná slast odvádí duši od Boha.
Ve 13. století se slavné dílo Summa Theologica od Tomáše Akvinského zařadilo mezi nejvlivnější morální autority. Masturbace v něm byla označena za „nepřirozený akt“, srovnatelný se sodomií.
Ve středověkých klášterech mnichové věřili, že masturbace může způsobit posednutí démonem, duševní nemoc nebo dokonce fyzické oslabení. V některých spisech se objevují varování, že „časté dotýkání se sebe“ oslabuje mozek.
Viktoriánská éra: Zákazy, pásy a strašení
V 19. století dosáhla hysterie kolem masturbace svého vrcholu. Lékaři, učitelé i duchovní spustili tažení proti tomu, čemu říkali „sebepoškozování“. Vznikaly bizarní pomůcky, které měly zabránit masturbaci – například kovové pásy cudnosti i pro muže, postele s hroty, nebo zamykací rukavice na spaní.
Velký vliv měl švýcarský lékař Samuel-Auguste Tissot, který ve své knize z roku 1760 tvrdil, že masturbace způsobuje slepotu, epilepsii a celkové fyzické chátrání. Jeho názory ovlivnily lékařství a výchovu v celé Evropě.
John Harvey Kellogg, autor snídaňových cereálií, byl zapřísáhlý bojovník proti masturbaci. Doporučoval „umírněnou stravu“ (např. kukuřičné lupínky) a věřil, že sexuální touhu lze „vyléčit“ – mimo jiné obřízkou bez anestezie u chlapců.
20. století: První studie a sexuální revoluce
Zásadní zlom přišel ve 20. století, kdy se masturbace stala předmětem seriózního výzkumu. Psycholog Sigmund Freud ji sice označoval za „nedospělý projev“, ale už ji neviděl jako morální zlo.
Velký otřes přinesl Alfred Kinsey, jehož výzkumy v 40. a 50. letech odhalily, že:
- 92 % mužů a 62 % žen masturbuje,
- masturbace není spojena s psychickými poruchami,
- většina lidí masturbuje už od dospívání.
Kinsey tím otevřel dveře veřejné debatě o lidské sexualitě – a pomalu začal bořit jedno z posledních velkých sexuálních tabu.
Masturbace v různých kulturách: Od přijetí po odsudek
Přístup k masturbaci není ve světě jednotný – a často odráží kulturní, náboženské i společenské rozdíly.
Indie a východní filozofie
V tradičních indických textech, jako je Kámasútra, je masturbace vnímána jako normální součást sexuality. V hinduismu bývá sexualita posvátná, ne hanebná. V Číně a Japonsku se k masturbaci historicky přistupovalo zdrženlivěji, ale bez extrémní démonizace.
Islám a konzervativní přístupy
V islámské kultuře je masturbace často považována za hříšnou, ale někteří teologové připouštějí, že může být „menším zlem“, pokud zabrání nevěře nebo jinému hříchu. Přístup se liší podle země i náboženské školy.
Afrika a domorodé rituály
V některých afrických komunitách byla masturbace vnímána jako součást přechodových rituálů a sexuální výchovy. S nástupem misionářů a kolonizace se však rozšířil západní, puritánský pohled.
Evropa: Od stydlivosti k otevřenosti
Zatímco ve viktoriánské Evropě se masturbace skrývala za zamčenými dveřmi (a pod dekou), dnešní západní společnost ji většinou vnímá jako normální součást života. Masturbace se dostává do filmů, médií i vzdělávání.
Domorodé kultury
Například mezi severoamerickými indiány nebyla masturbace tabu – sexualita obecně byla vnímána jako přirozená součást života, bez morálního odsuzování.
Dnešek: Zdravá, normální… a chytrá
Moderní věda ukazuje, že masturbace může mít celou řadu přínosů:
- uvolňuje stres a napětí,
- zlepšuje spánek,
- pomáhá poznat vlastní tělo,
- posiluje imunitní systém,
- zvyšuje kvalitu partnerského sexu.
S rozvojem technologií se navíc masturbace dostává do nové dimenze – chytré erotické pomůcky, virtuální realita nebo dálkové ovládání posouvají zážitek na úplně jinou úroveň.
Podle nejnovějších výzkumů víme, že masturbace není jen lidská záležitost. Mnohá zvířata, např. delfíni, opice, psi, koně – i oni se věnují „sebelásce“. Někteří dokonce s pomocí předmětů!
Masturbace není hřích, je to dějinná konstanta
Od bohů a mytologických stvoření, přes církevní zákaz a kovové pásy, až po vědecké studie a chytré hračky – masturbace je s lidstvem odjakživa. Mění se jen způsob, jak o ní mluvíme. Dnes už víme, že to není důvod k hanbě, ale spíš k lepšímu poznání sebe sama.
Takže co vy… Pečujete o své zdraví - bez pocitu viny?
Zdroje:
Vyhonit ďábla, Kašparová, Zuzana, Vydání: Euromedia Group 2022
Podivuhodná historie sexu, Lister, Kate, Vydání: Paseka 2022
