Historie Země, stará miliardy let, v kostce

Slunce vzniklo zhruba před 4,5 miliardami let gravitací z obrovského mračna plynů a prachu. Pak v něm nastala nukleární reakce, při které se atomy vodíku mění na atomy helia.Ta z něj udělala sálající objekt vyzařující obrovské množství tepla a světla. Předpokládá se, že Slunce bude zářit ještě dalších 5-7 miliard let.

Jen o pár desítek miliónů let později pak vznikla Země. Na začátku byla velice horká, proto na ní nebyla žádná voda, protože by se ihned vypařila. Vodík byl navázán v minerálech uvnitř pláště. Jakmile vychladla pod 100 stupňů Celsia, začala se voda na povrchu země usazovat.

Z doby před 3,8 miliardy let už pocházejí důkazy o existenci oceánů. Vodu rovněž přinesly na Zeměkouli různé asteroidy a komety při srážce se Zemí. V tu dobu se začaly objevovat první náznaky života – jednobuněčné organismy.

Jednobuněčné organismy byly původně anaerobní- takové co nepotřebují kyslík. Sinice se ale před 3,5 miliardami let naučily fotosyntéze, využívání světla ze slunce, díky kterému se vyrábí glukóza a přitom vzniká kyslík. Sinice jsou jednobuněčné bakterie bez jádra, které řetízkují. Kyslík se nejdřív vázal na železo rozpuštěné v oceánech a vznikala železná ruda. Teprve potom pronikal do atmosféry.

Trvalo jednu miliardu let, než se kyslík v atmosféře projevil. Od té chvíle datujeme nástup Starohor. Zemská kůra konečně zchladla a zformovala se do velkých kontinentálních bloků.

Před 2,4 miliardami let, když byla planeta zaplavena kyslíkem, nastala velká doba ledová, tzv. Huronské zalednění, která trvala asi 300 miliónů let. Planeta byla celá pokrytá ledem. Důvodem byl zánik metanu v atmosféře, který planetu zahříval, v důsledku zaplavení planety kyslíkem a přeměny metanu v oxid uhličitý a vodu.

Mnohobuněčné organismy začaly vznikat před 2,1 miliardami let. Byly to jen shluky buněk či jednoduchá vlákna.

Z doby ledové se Země dostala intenzivní sopečnou činností. Nicméně ještě následovaly dvě kratší doby ledové. V letech před 700 - 600 milióny let. Trvaly zhruba šedesát a patnáct miliónů let.

Ediakarská fauna je z doby před 650 - 541 milióny let. Vznikly mnohobuněční živočichové, bez očí a úst, kteří byli nehybní a vstřebávali potravu z vody. Vypadaly jako prošívané deky, listy kapradí nebo ploché disky. V té době ještě neexistovali predátoři, život na Zemi byl poklidný.

Před 541 milióny let proběhla tzv. Kambrická exploze, kdy došlo asi během dalších 20 miliónů let k neuvěřitelně rychlému rozvoji života. Objevily se členovci, měkkýši a obratlovci.

První velký predátor byl Anomalocaris, který dorůstal velikosti až 1 m a byl na samotném vrcholu potravního řetězce. Dokázal drtit krunýře Trilobitů.

Trilobiti obývali Zemi po dobu 300 miliónů let, existuje obrovské množství jejich zkamenělin. Byli jich tisíce druhů.

V mořích se rovněž nacházeli měkkýši, hlavonožci, první strunatci, mořské houby.

O sto miliónů let později Kambrium skončilo a nastaly další fáze Prvohor. Díky většímu množství kyslíku v atmosféře vznikali tvorové, kteří měli i přes dva metry.

Věk obřích hlavonožců (Ordovik a Silur)

Věk ryb (Devon), v mořích se objevuje velká rozmanitost ryb a první žraloci. Ryby se svalnatýma ploutvema poprvé vystoupily na souš. Obsadily i sladkovodní řeky. Objevují se i první suchozemské rostliny a lesy.

Dále následoval Věk obřího hmyzu a uhlí (Karbon). Uhlí vznikalo z velkých pralesů přesliček a plavuní.

Následovala éra Velkého finále (Perm) a Vymírání (Na konci Permu). Všechny kontinenty se spojily do jednoho velkého superkontinentu Pangea.

Velké vymírání nastalo před 270 milióny lety. Viníkem byl vznik Pangey a velké sopečné erupce v oblasti Sibiře, které vypustili do atmosféry velké množství skleníkových plynů. Země se drasticky oteplila. 96% tvorů na planetě zahynulo.

Tvalo 30 miliónů let, než se ekosystém na planetě vzpamatoval. V tomto mezidobí (raný Trias) dominoval nejdříve Lystrosaurus (žil 5 miliónů let), býložravý plaz, který přežil díky své schopnosti hrabat nory. Rozmnožil se a vytvářel 95 % všech suchozemských obratlovců. Velmi se rozmnožily plísně a houby.

Následovalo období středního Triasu, kdy v mořích dominovali plazi Ichtyosauři, podobní delfínům. Na souši spolu soutěžili Archosauři, kteří jsou jak předkové krokodýlů tak předkové dinosaurů. Začali se objevovat předchůdci savců (do velikosti krysy). Trias byl nestabilní, Pangea byla uprostřed vyprahlá, docházelo k prudkým změnám podnebí, například Karnská dešťová událost, kdy pršelo 2 milióny let v kuse. Vznikly korálové útesy, želvy, žáby, létající ptakoještěři.

Byl provázen velkou sopečnou činností. Prudké oteplení planety bylo provázeno mrazivými šoky. Oceány byly zadušeny vysokou koncentrací CO2. Zahynulo až 80 % tehdy žijících druhů. Přežili zejména dinosauři díky své schopnosti regulovat teplotu. Ti se stali vládci Země. Vedle nich pak přežili krokodýli, drobní savci, želvy, obojživelníci, hmyz a žraloci. Pangea se trhala a vznikl Atlantický oceán. Objevili se stromy, jehličnany, jinany a cykasy, pripomínající palmy. Jehličnany byly hlavní potravou dinosaurů.

Svět poprvé rozkvetl. První květiny byly magnolie a lekníny. S květy přišel i hmyz - včely, mravenci, motýly. Objevily se první listnaté stromy. Nicméně tráva se ještě neobjevila.

Asteroid měl průměr 10-15 km a narazil do Země na poloostrově Yucatán v Mexiku. Náraz měl sílu miliard atomových bomb z Hirošimy. Následovala tlaková vlna a tsunami. Země začala hořet. Prach a saze zablokovali slunce a nastala nukleární zima a tma, která trvala několik let. Vymřelo 75 % druhů zvířat.

Prvních několika miliónů let byl svět poničený. Přežili savci, ptáci, hadi, obojživelníci, hlubinné ryby a žraloci. Savci přežili proto, že byli malí a mohli se schovávat do nor a navíc uměli uchovávat teplo. Hadů přežilo jen málo, ale v následujícím období se silně rozmnožili. Zemi rovněž ovládli velcí nelétaví ptáci. Začaly se šířit husté deštné pralesy.

Exploze savců: vznikly velcí býložravci, masožravci, objevili se první primáti.

Planeta se ochlazovala, tropické deštné pralesy ustupovali stepím a savanám. Toto období je obdobím trávy. To vedlo k evoluci slonů, antilop a koní. A před 7-5 milióny let se v Africe objevili první Australopitékové, předchůdci dnešních lidí, kteří už chodili po dvou.

V této době žili mamuti, srstnatí nosorožci a šavlozubí tygři. Zemi pokrývalo velké množství ledovců.

V Africe se vyvíjeli naši předkové.

1. Homo Habilis před 2,6 milióny lety už začal používat kamenné nástroje.

2. Homo Erectus z doby před 1,9 miliónů let už chodil vzpřímeně, ovládnul oheň a začal cestovat, osídlil Asii a Evropu.

3. Neandrtálci se objevili v Evropě před 400 tisíci lety. Byly lépe přizpůsobeni zimě. Ovládali jednoduchou řeč a vyráběli složité nástroje.

Před 74 tisíci lety došlo na ostrově Sumatra k gigantické explozi vulkánu Toba. Následkem toho se na zemi ochladilo a zima trvala několik let a zničila zdroje potravy. Lidstvo málem vyhynulo.

4. Homo Sapiens – člověk moderního typu. Objevil se v Africe před 300 tisíci lety. Před 70-60 tisíci lety osídlil celou Zemi. Po vyhynutí Neandrtálců před 40-30 tisíci lety zůstal coby předchůdce člověka jako jediný rodu Homo.

Lidé si začal vyrábět jemné nástroje, šít první šaty, malovat obrázky na stěnách, dělat první sošky. Znali technologii tkaní.

Oteplilo se a roztály ledovce. Mamuti vyhynuli. Masivně se rozšířil luk a šíp, lidé museli víc lovit. Tundra zarostla hustými lesy, lidé se stěhovali k řekám, objevili se čluny, sítě.

Z lovců se stali zemědělci. Vynález keramiky. Lidé začali stavět dlouhé domy pro celé rodiny. Začali chovat ovce a krávy, vyráběli tvaroh a sýry. Pěstovali luštěniny, česnek, cibuli, mák.

Vynález bronzu. Lidé začali obchodovat. Rozvíjejí se řemesla. Společnost se začíná dělit, vznikají bohaté elity (náčelníci). V Egyptě a Mezopotámii už v té době stojí pyramidy a existují obrovské říše s propracovanými zákony.

Lidé se naučili využívat železnou rudu. Společnost se stala bohatou a hierarchickou. Později přišli Keltové, začali razit mince, používat hrnčířský kruh a začali stavět opevněná města. V Řecku a Římě je období Antiky, staví se kamenné paláce, lázně, divadla, kamenné cesty. Vzniká demokracie, filozofie, státní útvary jako republika a císařství.

V našich končinách se začalo číst a psát až s příchodem Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu roku 863.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vznik_a_v%C3%BDvoj_slune%C4%8Dn%C3%AD_soustavyhttps://oceanservice.noaa.gov/facts/why_oceans.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Snowball_Earth

https://www.herbalus.cz/blog/9187303-fotosynteza-co-je-to-a-proc-je-tak-dulezita

https://www.discovermagazine.com/animals-of-the-cambrian-period-experienced-a-great-evolutionary-surge-shaping-life-today-48263

https://en.wikipedia.org/wiki/Lystrosaurus

https://www.nhm.ac.uk/discover/shark-evolution-a-450-million-year-timeline.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chicxulubsk%C3%BD_kr%C3%A1ter

https://www.bath.ac.uk/announcements/modern-snakes-evolved-from-a-few-survivors-of-dino-killing-asteroid/

https://peabody.harvard.edu/video-volcanic-winter-population-bottlenecks-and-human-evolution

https://www.nationalgeographic.com/history/article/who-were-the-neanderthals