Článek
„Jsem vděčný svým rodičům, že jsem v pravý okamžik dostal facku,“ řekl koncem ledna ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Marián Jurečka bohužel propásl moment, kdy je lepší mlčet. On měl zřejmě štěstí a vyrůstal v milující rodině. Jeho dětství bylo podle jeho vyjádření krásné. Což by mělo platit u všech dětí. Tak to ale bohužel zdaleka není. Stačí mít za otce, nebo matku, agresivního jedince. Takovým rodičům nad výroky Mariána Jurečky jistě zaplesalo srdce. Myslí si: „Ano, bít dětí je správné“. Nicméně oni se bití nedopouštějí tak, jako v případě ministra sociálních věcí, párkrát za celé dětství, ale několikrát denně. Mlátí děti hlava nehlava, a nikdo jim to nezakazuje. Děti jsou přeci jejich majetek. Jejich heslo zní: „Škoda každé rány, která padne vedle! Jde mi jen o to, aby mi děti nepřerostly přes hlavu!“… a bijí, křičí, nadávají… dle své libosti, dle své momentální nálady. Dítě coby fackovací panák. Zbijí ho a uleví se jim. A ještě budou odměněni, jelikož přeci vychovávají!
„Preferuji jiné druhy výchovy než dát dětem občas na zadek, ale nechme to na rodinách.“ Petr Fiala
Šílenost tohoto výroku mi až vyrazila dech. Taky mohl třeba říct: „Jsem pro to, aby se nedělaly dopravní přestupky, ale nechme to na řidičích.“ Ochrana dětí proti týrání premiérovi nic neříká? Asi ne, že. Necháme to na rodičích, jestli dítě zkopou, zmlátí, anebo ho zavřou na půl dně do kůlny. Rodina je přeci posvátná, nebo ne?
Jsem ta poslední, která by chtěla v Česku norský Barnevernet. Nechci sociálku, která bude státem ve státě. Dříve jsem pracovala v západních zemích jako au-pair a viděla jsem výjimečné situace, kdy dítě dostalo pohlavek, anebo mu rodiče pohlavkem vyhrožovali. A nikdo na ně sociálku fakt nevolal. Ale tyto situace byly zcela výjimečné, protože je tam bití zákonem zakázáno. Děti se nepovažují za jedince, kteří nemají žádná práva, anebo jen taková, jaká jim vlastní rodiče přiznají.
Existuje názor, že bez bití se dítě nedá vychovávat. Jistě, že dá. Ale je to mnohem náročnější. Jednodušší je vlepit facku. Vysvětlování trvá déle.Ale díky tomu z dítěte pravděpodobněji vyroste sebevědomý jedinec, který se nebude topit ve vlastních komplexech. A bude větším přínosem pro společnost. A bude mít šťastnější život.
