Článek
Představte si, že vám je tak patnáct let a máte bratra. Váš bratr si do obývacího pokoje nanosí tácy s jídlem a pitím, shrne ubrus na stranu a všechno si položí na stůl. Když dojí, nechá nepořádek bez povšimnutí a kouká se na televizi. Stůl je špinavý, plný drobků a vypadá hrozně. Vy přijdete do obýváku, a řeknete: „To je hrozný nepořádek, ukliď si to!“ Pokud by to byl normální empatický jedinec, a chtěl vám odpovědět negativně, řekl by třeba: „Ukliď si to sama, ty kr…, sama máš nepořádek a mě budeš poroučet!“, pokud by reagoval pozitivně tak by třeba řekl: „Počkej, až skončí film tak si to uklidím“. Nicméně váš bratr autista se na vás podívá a klidně řekne „Ne!“, otočí hlavu a dál se nepohnutě dívá na film. Vám se v žilách vaří krev, cítíte vztek a nevíte co s tím. Máte před sebou někoho, kdo vůbec nevnímá vaše emoce a je v naprostým klidu. Vaše „akce“ prostě nezpůsobila „reakci“ ať už pozitivní nebo negativní. Vy navíc ani netušíte, že diagnóza „Asperger“ vůbec existuje.
Přiznám se, že s autisty prostě nevycházím. Jednou se mi stalo, že jsem jednu paní, která o sobě veřejně prohlašovala, že má tuto diagnózu, poprosila o laskavost. Její reakce byla: „A proč bych to měla dělat?“ Hrozně mě to rozčílilo. Nicméně později jsem si uvědomila, že to asi nemyslela tak negativně. Pokud vám empatický člověk na prosbu odpoví „A proč bych to měl dělat?“, je to velmi negativní reakce, až výraz opovržení. U autisty to ale může být jen konstatování toho, že dotyčný nevidí smysl v tom, aby mi vyhověl, aniž by proti mě něco měl.
Existují lidé, kteří se v přítomnosti autistů cítí velmi dobře. Možná i proto, že autisté nemají postranní myšlenky. Nebudou se na vás usmívat, aby vám pak dodatečně, obrazně řečeno „vrazili kudlu do zad“ (když tak na vás zaútočí hned, aniž by si toho vůbec všimli). Lidé mají různé povahy (či diagnózy), některé si k sobě dobře sednou a jiné naopak.
Chybějící postranní myšlenky taky najdete u lidí s nízkým IQ. Tito ale empatii mají a já jsem si mnohokrát v životě všimla, že se v jejich přítomnosti cítím velmi dobře. Co si myslí, to řeknou, a zatímco se s vámi baví, nešrotuje jim v zadní části hlavy jiná verze. Nejsou toho jednoduše schopni.
