Článek
Od izraelského útoku na Dauhá v Kataru uplynulo už několik dní. Se zájmem sleduji vývoj na Blízkém východě, včetně reakcí evropské i americké scény. Zatímco řada států světa označila útok za porušení mezinárodního práva a OSN vydala společné prohlášení, které jej odsuzuje jako zásah do suverenity státu Katar, americký prezident Donald Trump jej nazval pouze „nešťastnou událostí“. Slabé, ale alespoň nějaké vyjádření.
Od dne útoku procházím média i facebookové profily premiéra Petra Fialy a ministra zahraničí Jana Lipavského. Snažím se najít jakékoli vyjádření, ale marně. Premiér mlčí, ministr mlčí, a s nimi mlčí celá vláda.
Zatím se řeší jen ruské drony v Polsku, válka na Ukrajině a samozřejmě volby. O útoku na Katar ani slovo.
Zatímco svět stojí za Katarem a odsuzuje útok jako porušení suverenity, náš veřejný prostor bezmezně stojí za Izraelem. A naši politici tento postoj svým mlčením jen potvrzují.
Výrok pana Pirka, že Izrael si zaslouží naši plnou podporu, není výjimkou. Zní to, jako by mě někdo žádal, abych podpořila masového vraha ve volbách do sněmovny.
Většina z nás si názor udělala. Ten ale není tak důležitý jako veřejné vyjádření hlavy státu a vládních představitelů.
Tak proč naši politici mlčí? Mají snad strach? Jsou bez názoru? Nebo se bojí o hlasy ve volbách?
