Článek
V televizi se nově objevil pořad „místa strachu“. Zveřejňují se v něm místa víc než nehezká, ze kterých ten strach přímo křičí.
Jsou to místa veřejná, veřejně přístupná.
Co ale když se místem strachu stane vlastní zahrada, vlastní nemovitost, vlastní domov?
Ať už si člověk nějaký ten domeček se zahradou nebo byt koupil, či jen pronajal, měl by se tam cítit dobře, hlavně bezpečně, najít tam útočiště v dobách dobrých i zlých.
Bohužel, pravdou je často pravý opak. Byť při jeho pořizování vám ho realitka vychválí až do nebes, včetně jeho okolí.
Jak člověk potom nemá mít strach na své vlastní zahradě, když mu tam přistávají nejen plechovky od energydrinku, ale i střepy z pivních lahví a šutry, které kdyby zasáhly, tak zabijí.
Navíc určitá místa najednou silně páchnou močí.
Vzrostlá jabloňka v zahradě také nejspíš někomu „vadila“ až tak, že jí pomohl k záhubě. Nejspíš klidně i lezením přes další cizí zahrady.
Naštěstí ten kazisvět nestihl pocákat a spálit úplně všechny větve s listy, takže stromek žije, tedy spíše přežívá, živoří. Je tichým výkřikem bolesti a zoufalství z toho, co se tu a v okolí po nocích děje.
Těch, co slídí po nocích a snaží se dostat do cizích zahrad nebo i ještě dál, je v okolí nepočítaně.
Jistě, člověk dělá, co je v jeho moci, aby se mohl na svém a ve svém cítit bezpečně. Solární světla s čidly pohybu, kamera, ale ani to naházeným střepům a kamení zabránit nedokáže. Ani to nikoho „za ruku nechytne“.
Škodič si vždy dokáže najít „hluché místo“.
V televizi vyzývají, aby lidé ta místa strachu, která chtějí změnit, vyfotili a fotografie zaslaly ke zveřejnění.
Tohle ale opravdu není na poslání jedné fotky do televize. Tady by se totiž musel poslat nejmíň celovečerní film.
Jenomže nejde o veřejné prostranství, ale o soukromý pozemek. Tam vám s největší pravděpodobností řeknou, že se musíte starat a postarat sám.
Dobře, ale řekne někdo jak, aby to fungovalo, mělo žádoucí a trvalý efekt?
Pokud už jste tak zoufalí, že požádáte o pomoc úřady (když už konečně nějaký ten konkrétní důkaz máte), z poškozeného se udělá pouhý svědek.
Nejčastěji se vám dostane rady, ať tedy jdete jinam, ať se odstěhujete, když tady nejste spokojeni.
A o to právě těm škodičům jde. Vyštvat lidi v širokém okolí z jejich domovů.
Domovů, které si pořídili relativně teprve nedávno, ale byly k mání dostatečně dlouho na to, pokud by o ně měl někdo z místních starousedlíků zájem.
Jenom stále nějak nechápu, proč právě ten poškozovaný a poškozený by měl odcházet.
Tím pádem stále mají škodiči navrch a nikdy se svými nekalými aktivitami nepřestanou.
