Článek
Kamarádka mi k Vánocům věnovala krásné závěsy, které jsem si chtěla dát do domku po tatínkovi. Byly krásné, měla jsem z nich velikou radost. Ihned jsem je dala do pračky, a i když byly z bavlny, zadala jsem program „vlna“, aby se mi moc nezmačkaly a já neměla tolik práce se žehlením. Respektive žádnou. Jenže jsem je z pračky vytáhla pořádně zmuchlané. Co teď. Jak vám mám vysvětlit, že své dvě žehličky po nedávném stěhování nejsem schopná v bytě najít…
Jinou možností je použít v onom domku jednu ze dvou žehliček po tatínkově družce, která je ovšem nejspíš našla u popelnice během své mnohaleté bezdomovecké kariéry, kterou vedla zároveň s kariérou, kterou nazvu „milenka mého otce“. Dlouhá historie, neptejte se.
Ale zpátky k závěsům a žehličkám. Dobrá, řekla jsem si, vyzkouším, zda žehličky od popelnice vůbec fungují.
Problém však je, že v domku jsou prastaré elektrické rozvody. Upřímně řečeno, jsem ráda, že tam je dvě stě dvacet. A taky vám musím říct o slabém jističi v tom domě - když si chtěl instalatér zapojit elektrické péro do zásuvky (nástroj na čištění odpadů), musel vypnout lednici, aby ho „neshodil“. Takže po starosti, jestli žehličky fungují, mě přepadla další. Abych, až tam tu žehličku zapnu (nevíte, jaké měly příkon žehličky, které se vyráběly za socialismu?), nejen nevypálila vlastní pojistky (jsou tam ještě takové ty porcelánové), ale také třeba „nevyhodila“ elektřinu v celé čtvrti. A okamžitě mi naskočily blackout scény z amerických filmů… Jak postavy něco udělají a celé město se setmí, nebo třeba i půlka kontinentu. Tyto scény se kvůli patřičnému efektu samozřejmě odehrávají za tmy. Typicky - když si Clark Griswold ve Vánočních prázdninách natluče na dům tisíce žároviček a když se mu je konečně za pomoci své ženy podaří rozsvítit, tak padne celé město do tmy…
Taková drobnost – vyžehlit závěsy a co to vyvolá legračních představ. Zavolala jsem kamarádce, že jsem se nad závěsy dost napřemýšlela a nasmála, a to ještě ani nevisí. No, moc se nesměj, řekla mi. Také musíš zjistit, jestli ta žehlička není ještě na sto dvacet voltů.
Tak to už na mě bylo moc. Tak a dost, řekla jsem, jdu konečně najít alespoň jednu svoji žehličku a závěsy prostě vyžehlím doma.
PS: Tak zatím jsem žehličku nenašla a mé krásné nové závěsy zatím stále čekají…
