Článek
Vidím na jejím srdci hada. Pošpiněná tou karmou, co tu má odžít. Žije a ubližuje. Hýčká si toho hada. A já se na to dívám. Pozoruji. Jak krmí ty chtíčné, zhovadilé myšlenky.
Jsa si nevědoma sama sebe. Rozpíná se do okolí a neuvědomuje si, jak moc ubližuje. Chechtá se tou falší života a myslí, že je okouzlující. Není.
Odmítá se pustit chtíče a stahuje k sobě další. Ti rádi přijdou, když se nabízí. Vezmou si a jsou šťastni. Na chvíli.
Rádoby veselá, uvnitř zmítaná. Zlostí, zlobou, frustrací a neláskou. Je odkrytá. Vidím ji v nahotě. Je stejná jako ostatní. A přesto tak falešná. Nese karmu jejího rodu.
Probudí se dnes? Či zítra? Je třeba čekat, až se tak stane? Či zasáhnout?
Na druhé straně ta, co čeká. Miluje. Trpně čekající. Na milého, milovaného. Toho muže, co si vybrala. Na celý život, by jí šel po boku. Tak myslela, že je ten pravý. Laskavou péčí a upřímností, co je leckdy k smíchu. Pro okolí.
Svět nemá rád blázny, co odkrývají své srdce.
Ten padající svět má rád ty, co podvádí, ženou se za chimérou bohatství a nadřazenosti. Ale tento svět padá.
Uvolňuje místo bláznům.
S úsměvem AnJel.
