Článek
Ta cesta dovede nás ke zdroji. A my v něm kráčíme. Už nic není třeba. Není třeba usilovat. Přehnaně se snažit. Dřít se do morku kostí. A příliš se kontrolovat.
To není to, co se žádá.
Žádá se být sám sebou. V čistotě. Bez kritiky. Být jistý. Sám sebou. Uvěřit v to, co ve mně ukryto za poklad. A my jej tím dlouhým hledáním ze sebe vykutali.
Vykukuje už na světlo. A září. Je tím světlem. Je v tichu. Pospává a my konejšíme jej.
A on probuzený v nás. Září. A rozsvěcuje život. Je živý a my jej přijímáme.
Přijímám život tak, jak je. A žiju jej. Jen tak. Není třeba víc. Jen žít. Jen tak.
S úsměvem AnJel.
