Článek
A potkáte se se svým vlastním stín. A nebudete chtít žít pod jeho křídly. Budete chtít vidět světlo. Co je nad ním. Ten stín je je velký a dělá váš život těžším a těžším. Už nemohu.
A tak vylézáte z toho stínu, z ulity sebelítosti, zlosti, zlozvyků, lží, manipulací a masek. Otvíráte oči. A vidíte.
Ten svět venku je tak zářivý. Těžko k uvěření. Usmějete se. Na ten svět. Usmějete se na sebe. Uvidíte se. Konečně. V celé svojí parádě. Ještě toto, tamto, poopravit, nalíčit, dokoupit. Abych byla super-holka, super-kluk.
Pečujete. O sebe. Stavíte se na první místo. V tomto žití. Odkládáte masky, co neslouží. Vám, ani nikomu jinému. Jdete cestou vašeho srdce. Pomalu. Ohleduplně.
Přerostli jste svůj stín. Co jste tak dlouho živili v sobě. Už tam není. Byl to jen stín.
S úsměvem AnJel.
