Článek
Nudou všedního dne.
A zase něco nového. Rychlého. Akčního. Neotřelého.
Ale to tempo nikam nevede. Ukliďme si v sobě, ať najdeme to místo ticha a klidu. A nenechejme si ho nikým a ničím vzít.
To místo, co absorbuje ten venkovní chaos. A z něj si bere svou mízu a míchá ji s mízou ticha.
Svět tak trochu osobní se světem venkovním.
Není třeba žít venkem, je třeba žít vnitřkem. Ten kultivovat, vypleňovat, aby žádné nepřátelské vpády nemohly vniknout do niterného míru našeho.
Tak je a bude.
Čistý pramen uvnitř bude stále téci a proudit čistými myšlenkami. A my, pravdiví, budeme zříti světlo světa.
S úsměvem AnJel.
