Článek
Já ti něco nabízím. Lásku. Tak hřejivou. A tvojí odpovědí - chlad. Tak studený. Nelze se dostat přes tvoje bednění.
Už hledala jsem dlouho. A tolik cest. Žádná odpověď mi nepřišla.
Ani tvůj pohled. Dříve tak milý.
Už něco odešlo. Od nás. Něco zemřelo. V nás.
A já se ptám, proč? A hledám v sobě odpověď. Tak hluboko. A slzy na krajíčku se valí ven. Přes všechny hráze, tam uvnitř.
Ty nehybný a chladný. Tvé ledy nejdou rozehřát. Já umrzla bych též.
A tak hořím dál tím plamenem. Sama pro sebe. A vůbec nevím, zda je tak správně. Je to setrvačnost či trpělivost?
Je třeba říct už ne něčemu, co nedává mi radost? Já nechci čekat v mrtvolném bytí na konec. Já přece živá. Zatím a stále.
Čas vymezen na teď. Žiju. A tvořím. Teď.
S úsměvem AnJel.
