Článek
Proč bych se měla smiřovat s něčím, co je míň. Než chci, než jsem já. Moje podstata. Nemohu. Jsem tu, abych žila plnohodnotný život.
Ten život, co ve mně dřímá, mi nemůže nikdo vzít. Ta síla ve mně je nezlomná. Pokud se nerozhodnu vzdát. Vzdát se tomu pocitu, že musím být druhořadá, neúspěšná, nemilovaná.
Ale já jsem úspěšná, milovaná a prvořadá. Ten pocit protéká celým mým tělem. A obšťastňuje mě i mé smysly. Vtéká do každé mé buňky a raduje se v ní.
Je to jako druhé narození. Sebe. Endorfiny vyzařují i z mého pohledu. Já v sobě uspokojená.
Ten dobrý pocit ve mně vzkvétá. A já jej vítám. Raduji se v něm a s ním. Blahoslavený. Oslavený. Je tu. Dlouho očekávaný. Je v nás oslaven.
Cesta nebyla marná. Neboť ten pocit ve mě kraluje a oslavuje vše živé a živoucí.
S úsměvem AnJel.
